CO URČITĚ STOJÍ ZA PŘEČTENÍ...

Kitzlerová, E.: Deprese u pacientů s kardiovaskulárním onemocněním – lze léčit bezpečně?

Medicina pro praxi č. 5/2021

Spojení mezi psychickými faktory a kardiovaskulárními (KV) chorobami je dnes plně akceptováno a potvrzeno. Deprese může být jak příčinou, tak následkem nemocí srdce a cév. Riziko úmrtí na KV onemocnění je u pacientů s depresí 2x vyšší a toto riziko je srovnatelné s kouřením. Prevalence depresivní poruchy je u nemocných s již existujícím KV onemocněním 4x vyšší ve srovnání s běžnou populací, častější je i rekurence srdečních příhod (AIM, náhlá srdeční smrt, angioplastika, bypass). U pacientů s neléčenou depresivní poruchou je riziko vzniku KV onemocnění mnohem vyšší než u léčených. Čím dříve je léčba zahájena, tím lepší je prognóza pacienta s KV nemocemi. Za značně riziková jsou u pacientů s KV nemocemi považována tricyklika, která prodlužují PR, QRS a QT interval, mají tzv. atropin-like efekt a způsobují tachykardii i v terapeutických dávkách. Jejich antihistaminový a α1-sympatolytický efekt způsobuje ortostatickou hypotenzi a sedaci. Za nejtoxičtější z tricyklik se považují amitriptylin a dosulepin.

Léky první volby jsou v současnosti antidepresiva ze skupin SSRI (sertralin, citalopram, escitalopram) a SNRI (venlafaxin může při dávkách nad 150 mg denně zvyšovat krevní tlak). Uplatňuje se dále i bupropion, hlavně při odvykání kouření, vysoké dávky rovněž zvyšují krevní tlak, dále mirtazapin, který se někdy podává po AIM. Zatím méně klinických zkušeností je s využitím agomelatinu a vortioxetinu, který vypadá velmi nadějně – nezvyšuje krevní tlak, neovlivňuje tepovou frekvenci ani neprodlužuje QTc interval.

Novák, J., Vrablík, M.: Antihypertenziva a jejich vliv na erektilní funkci

Urologie pro praxi číslo 5/2021

Na vzniku erektilní dysfunkce (ED) se mohou kromě mnohých rizikových faktorů podílet i farmaka užívaná k terapii běžných a častých onemocnění. ED je primomanifestací endoteliální dysfunkce a aterosklerózy. Penilní arterie jsou mnohem tenčí než koronární a mozkové, a proto se problémy s nimi objeví mnohem dříve, až deset let poté se může teprve objevit akutní koronární syndrom. Arteriální hypertenze je sama jednou z hlavních příčin vzniku ED.

Z antihyperteziv mohou ED způsobovat betablokátory (kromě nebivololu, který má pozitivní vliv na ED stimulací uvolňování NO), centrálně působící látky (rilmenidin, moxonidin, metyldopa), diuretika (u furosemidu nebyl vliv prokázán), spironolakton neselektivně inhibuje účinek testosteronu a má antiandrogenní efekt s následnou ED. Některé betablokátory tlumí sekreci testosteronu a FSH – metoprolol, atenolol, propranolol. Ostatní kardioselektivní betablokátory tyto nežádoucí účinky nevykazují. U α-sympatolytik s rostoucí uroselektivitou jednotlivých látek, hlavně tamsulosinu a silodosinu, významně stoupá výskyt ED provázený až anejakulací.

ED se v tomto případě řeší podáním sildenafilu, ale jako výhodnější se ukázal tadalafil v dávce 5 mg denně. Jeho podání je u hypertoniků bezpečné.