Postavení mikronizovaného diosminu v konzervativní terapii hemoroidů

14. 4. 2021

Hemoroidální onemocnění představuje nečastější afekci v anorektální oblasti, s odhadovanou celosvětovou prevalencí přibližně 40 %. V konzervativní terapii onemocnění se již po dobu několika desítek let uplatňují bioflavonoidy, mezi nimiž má výsadní postavení diosmin, a to díky svým příznivým farmakologickým vlastnostem. Účinnost a bezpečnost diosminu byla v rámci terapie hemoroidů ověřena řadou klinických studií.

Úvod

Mezi nejčastější příznaky hemoroidálního onemocnění patří krvácení, dyskomfort, svědění, pocit vlhkosti v oblasti anu, výtoky a bolesti po defekaci. Alespoň jednu symptomatickou ataku onemocnění přitom prožije téměř každý druhý dospělý jedinec. Léčba hemoroidálního onemocnění je komplexní a odvíjí se od symptomatologie, závažnosti nálezu (podle rozsahu postižení jsou klasifikovány do 4 stupňů), úspěchů předchozí terapie a přání a možností pacienta. Obecně je rozdělena na konzervativní, semiinvazivní a operační terapii.

V rámci konzervativní terapie se již dlouhodobě uplatňují bioflavonoidy, mezi nimiž má výsadní postavení diosmin. Pro lékařské účely je vyráběn extrakcí hesperidinu z citrusových plodů a následnou dehydrogenací hesperidinu. Evropský lékopis připouští určité množství dalších flavonoidů ve výsledném produktu, přičemž podle recentních poznatků dominantní účinnou složku představuje právě diosmin, díky delšímu biologickému poločasu v porovnání s hesperidinem a lepší biologické dostupnosti, která je dále zvýšena pomocí procesu mikronizace. Mechanismus účinku diosminu je komplexní a sestává z příznivého působení na cirkulaci, ale také z antioxidačních a protizánětlivých účinků.

Farmakologické vlastnosti diosminu

Evropský lékopis připouští určité množství dalších flavonoidů ve výsledném produktu, které jsou definovány jako nečistoty při výrobě diosminu. Právě nezreagovaný hesperidin představuje dominantní složku (max. 4 %), mezi další flavonoidy patří isorhoifolin a linarin (max. 3 % každé látky), diosmetin (max. 2 %), 6-jododiosmin (max. 0,6 %) a acetoisovanilon (max. 0,5 %). Diosmin je při perorálním podání ve střevech přeměněn na účinný metabolit diosmetin, jehož plazmatický poločas činí 26–43 hodin. Hesperidin je obdobně metabolizován na hesperetin, u něhož byl stanoven plazmatický poločas přibližně 3 hodiny a biologická dostupnost 3,26 %.

U nativního diosmetinu byla biologická dostupnost stanovena na < 57 %, přičemž v moderních preparátech je dále zvýšená procesem mikronizace. Jedná se o technologický proces zmenšující velikost částic léčivého přípravku s cílem zvýšit jejich rozpustnost, a tím i střevní absorpci. Ve výsledku je tak biologická dostupnost mikronizovaného diosminu mnohonásobně vyšší než u hesperidinu.

Výsledky klinických studií

Zagriadskiĭ et al. hodnotili konzervativní terapii v podobě podávání bioflavonoidů s obsahem diosminu u pacientů s exacerbací hemoroidálního onemocnění různého stupně. Multicentrické studie se zúčastnilo celkem 1952 pacientů. Všem zúčastněným byla při vstupu do studie předepsána venotonika, efektivita a bezpečnost léčby byly hodnoceny po 5–7 dnech a 25–30 dnech od nasazení terapie.

Konzervativní terapie byla již při první kontrole efektivní v potlačení hlavních symptomů onemocnění v podobě bolesti po defekaci, krvácení, prolapsu a perianálního edému u 76,3 % pacientů (p < 0,001). Při druhé kontrole bylo pozorováno další statisticky signifikantní zlepšení v hlavních příznacích onemocnění oproti první kontrole (p < 0,001). Nejvyšší účinnosti léčby bylo dosaženo u pacientů s hemoroidy 1. a 2. stupně.

Při vstupu do studie průměrná bolestivost hodnocená pomocí skóre VAS činila 4,69 ± 0,95, při první kontrole došlo k poklesu na hodnotu 2,73 ± 0,38. Při poslední kontrole byla bolest zaznamenána pouze u 125 pacientů (6,4 %), přičemž se jednalo o bolest mírné intenzity s průměrným skóre VAS 1,70 ± 0,13 (p < 0,001). Celkem 51 % pacientů (n = 995) s hemoroidy jakéhokoliv stupně bylo na konci studie bez příznaků onemocnění.

Perera et al. provedli rozsáhlou metaanalýzu klinických studií zabývajících se užitím venotonik u pacientů s hemoroidálním onemocněním. Podávání venotonik u pacientů s hemoroidálním onemocněním vedlo k signifikantnímu zmírnění obtíží, jako je svědění, krvácení, krvácení po hemoroidektomii, výtok, respektive k celkovému zlepšení stavu v porovnání s kontrolní intervencí.

S obdobným výsledkem přišla i studie, kterou publikovali Gianniniová et al. Podávání venotonik s obsahem diosminu vedlo nejen k signifikantní redukci symptomů akutní ataky hemoroidálního onemocnění, ale také k redukci užívání analgetik a rychlejší kontrole a snížení perzistence edému a trombóz v hemoroidálních pleteních.

Závěr

Z výsledků studií vyplývá, že bioflavonoidy s obsahem diosminu představují efektivní a bezpečnou modalitu terapie hemoroidálního onemocnění. Dominantní účinnou složku bioflavonoidů přitom představuje diosmin, a to díky mnohonásobně delšímu biologickému poločasu v porovnání s hesperidinem a díky lepší biologické dostupnosti, která je dále zvýšena pomocí procesu mikronizace.

(holi)

Zdroje:  
1. Perera N., Liolitsa D., Iype S. et al. Phlebotonics for haemorrhoids. Cochrane Database Syst Rev 2012; 8: CD004322, doi: 10.1002/14651858.CD004322.pub3.
2. Zagriadskiĭ E. A., Bogomazov A. M., Golovko E. B. Conservative treatment of hemorrhoids: results of an observational multicenter study. Adv Ther 2018; 35 (11): 1979–1992, doi: 10.1007/s12325-018-0794-x.
3. Giannini I., Amato A., Basso L. et al. Flavonoids mixture (diosmin, troxerutin, hesperidin) in the treatment of acute hemorrhoidal disease: a prospective, randomized, triple-blind, controlled trial. Tech Coloproctol 2015; 19 (6): 339–345, doi: 10.1007/s10151-015-1302-9.
4. Russo R., Chandradhara D., De Tommasi N. Comparative bioavailability of two diosmin formulations after oral administration to healthy volunteers. Molecules 2018; 23 (9): 2174, doi: 10.3390/molecules23092174.
5. Kanaze F., Bounartzi M., Georgarakis M. et al. Pharmacokinetics of the citrus flavanone aglycones hesperetin and naringenin after single oral administration in human subjects. Eur J Clin Nutr 2007; 61: 472–477, doi: 10.1038/sj.ejcn.1602543.
6. Slíva J. Diosmin – stále důležitá modalita v léčbě žilní nedostatečnosti. Vnitřní lékařství 2019; 65 (7–8): 524–526.
7. European Pharmacopoeia (Ph. Eur.) 8.3. 2015; 1: 4297–4298.



Štítky
Farmacie Farmakologie Farmaceutický asistent
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se