Se zvyšujícím se počtem současně užívaných léků na předpis nebo doplňků stravy roste i procento výskytu nežádoucích farmakoterapeutických následků. V případě 6 užívaných léčiv je to 10 %, pokud však pacient užívá více než 11 léků, vzrůstá výskyt nežádoucích účinků na 28 %, v případě 16 léků již na 54 %. Lékové chyby jsou závažnou příčinou toxicity a nežádoucích účinků léčivých přípravků, kterým může lékárník svými odbornými znalostmi zabránit.
Důležité je mít stále na vědomí, že předepsaný lék neznamená vždy lék užívaný. Někteří pacienti mají totiž tendenci si sice léky na předpis vyzvednout, ale následně je z různých důvodů neužívat. Rozsah, ve kterém se pacientovo chování (užívání léčiv, dodržování režimových opatření) shoduje s radami lékárníka nebo s léčebnými standardy, se označuje jako adherence, chování opačné pak jako neadherence. Odhaduje se, že pouze polovina pacientů užívá dostatečné množství léčiva k dosažení terapeutického efektu. Neadherence má navíc 2 aspekty: pacient užívá nesprávné množství léčiva nebo užívá léčivo nesprávným způsobem.
Nejčastějšími důvody pro nesprávné užívání množství léčiva bývají:
S předčasným ukončením léčby se setkáme jak u asymptomatických chorob, tak v případě preventivního podávání léčiv, ale například také při léčbě infekčních onemocnění antibiotiky. Důvodem bývá ústup symptomů nebo výskyt nežádoucích reakcí.
Nesprávným způsobem užití léčiva mohou být negativně ovlivněny:
Nesprávné užívání léčiv je spojeno s možnými nežádoucími příhodami, které mohou vést až k hospitalizaci pacienta. Polékové hospitalizace představují pro zdravotnický systém vysoké finanční náklady. Dá se však předpokládat, že většině polékových hospitalizací je možné předcházet, přičemž největší pozornost by měla být věnována pacientům užívajícím vyšší počet léčiv a těm, kteří užívají léčiva riziková (např. ovlivňující krevní srážení, glykémii, mineralogram).
Podle studie, která proběhla na geriatrickém oddělení III. interní gerontometabolické kliniky LF UK a FN Hradec Králové byly nejčastějšími polékovými příčinami hospitalizací elektrolytový rozvrat a krvácení. Tyto nežádoucí reakce nejčastěji vyvolávalo podávání diuretik a antikoagulancií. Prevalence potenciálních lékových hospitalizací dosahovala 11,5 % (23 z 200 hospitalizací).
Vzhledem k tomu, že klíčovou úlohou farmaceuta je zabezpečit bezpečnou a účinnou farmakoterapii u konkrétního pacienta, usiluje Česká lékárnická komora o zavedení nového výkonu ve formě individuální konzultace s pacientem zaměřené na zhodnocení lékového záznamu. To by mělo přispět ke snížení nákladů na další zdravotní péči.
(mkd)
Zdroje:
1. Očovská Z. Analýza liekových problémov potenciálne vedúcich k hospitalizácii u geriatrických pacientov. FaF UK, Hradec Králové, 2018.
2. Vytřísalová M. Adherence k medikamentózní léčbě – známá neznámá. Remedia 2009; 19; 225−230.
3. Česká lékárnická komora. Osobní konzultace s lékárníkem vede ke zlepšení kvality života pacienta, snižuje počet lékových chyb a přináší úspory zdravotnímu systému. Tisková zpráva. ČLnK, 20. 8. 2020.
