#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Ze života právníka v Komoře – díl sedmnáctý, prázdninový


Autoři: Mgr. MUDr. Maršík Jaroslav
Vyšlo v časopise: Čas. čes. lék., 92, 2020, č. 9, s. 5-6


Koronavirus a různorodá celosvětová karanténní opatření přiměly mnohé k volbě dovolenkové destinace, na jakou by jinak nepomysleli. Pokud tedy měli letos chuť nebo možnost na dovolenou myslet. Já to štěstí měl a zpětně jsem viru vděčný za to, že mne odvál na několik týdnů na Slovensko. Do země, která je nám i po více než čtvrtstoletí od rozdělení nejbližší. Ve které se snadno domluvíme, a my, pro které byla kdysi slovenština přirozeným druhým jazykem, se po pár dnech přistihujeme, že jí i používáme. Což bohužel neplatí pro naše děti , které vůbec netuší, co jsou raňajky nebo chrbát. Volnočasové aktivity do tohoto článku nepatří, ale zmínka o lékárnách a rouškách ano.

Mgr. MUDr. Jaroslav MARŠÍK

Lékárenská kultura vnímaná očima českého turisty nenavozuje žádný pocit odlišnosti od toho, na co je zvyklý z Česka. Lékárny jsou běžnou součástí obcí. Viditelně označené, budí solidní dojem a ani uvnitř nečeká žádné cizokrajné překvapení. Obdobný sortiment a příjemný personál. Jakoby slovenské lékárenství ani nemělo žádné problémy. Což, jak víme z vlastní zkušenosti i ze sdílené zkušenosti slovenských kolegů, bohužel neodpovídá skutečnosti. Jen mne tak napadlo, jak snadno lze získat zkreslený dojem o stavu věcí. Nejen ve slovenských lékárnách.

Rouškový režim byl na Slovensku podstatně přísnější než v Česku. Už při návštěvě prvního supermarketu jsme zjistili, že v interiérech jsou roušky povinné. V obchodech, lékárnách, na úřadech, v recepcích se toto pravidlo dodržovalo poměrně přísně a obsluhující personál neváhal na chybějící roušku upozornit. Dalo se to vydržet a při exkurzi v hornické štole v Banské Štiavnici byla rouška dokonce příjemná, protože hřála. Žádná další karanténní opatření nás neomezovala.

Prázdniny tlumí provoz i na úřadech, včetně Ministerstva zdravotnictví nebo SÚKL, všeobecně je méně schůzek, nekonají se konference, reakční doba vyřizování pošty se prodlužuje. Přesto se pilně pracovalo na dvou významných návrzích zákonů. Nejprve v červenci proběhlo vnitřní připomínkové řízení k návrhu zákona o elektronizaci zdravotnictví. Jde o výsledek mnohaletého úsilí, které vyvrcholilo předložením normy, jejíž ambicí není vnucovat konkrétní podobu eHealth, ale spíše vytvořit všeobecné servisní podmínky pro to, aby se eHealth mohlo svobodně rozvíjet. Elektronickým zdravotnictvím se podle návrhu rozumí služby a informační systémy integrovaného datového rozhraní zdravotnictví, tzv. Integrované datové rozhraní, a informační systémy poskytovatelů zdravotních služeb sloužící k vedení zdravotnické dokumentace v elektronické podobě, včetně systémů umožňujících dálkový přístup pro pacienta. V zásadě nejde o nic jiného, než o snahu státu vytvořit jednotné normované prostředí, v jehož rámci může docházet ke sdílení údajů mezi systémy zdravotnických dokumentací poskytovatelů zdravotních služeb. S tím je spojeno řešení spolehlivé identifikace pacientů, zdravotníků a poskytovatelů, aby byl přístup k citlivým údajům dostatečně zabezpečen. Už na konci srpna byl návrh zákona předložen do vnějšího, mezirezortního připomínkového řízení se lhůtou k podání připomínek do poloviny září. Nevím, jaký bude další osud tohoto zákona, ale vnímám jej jako krok správným směrem zabraňující do budoucna roztříštěnosti elektronického zdravotnictví.

V polovině srpna byl do vnějšího připomínkového řízení vložen návrh novely zákona o zdravotních službách, vedle zákona o léčivech nejdůležitější předpis i pro lékárníky. Vnitřní připomínkové řízení proběhlo na přelomu března a dubna a vypořádání připomínek Komory nebylo uspokojivé. Neakceptovány zůstaly komorové požadavky na úpravu lékárenské pohotovosti, vlastnictví lékáren lékárníky, definovanou síť lékáren, povinné označení lékáren lékárenským křížem i na ochranu označení „Lékárna“. Kapitolou samou o sobě je až neuvěřitelná lobbyistická síla miniaturní skupiny reprezentující jen část klinických farmaceutů, které se podařilo do původního textu prosadit změnu obnášející vyčlenění klinickofarmaceutické péče z dosud společné zastřešující lékárenské péče a hlavně uzurpování si výlučně pro sebe činností popsaných v zákoně jako posuzování a kontrola účelného, bezpečného a hospodárného užívání léčivých přípravků a postupů s tím spojených, kteréžto mělo být vyjmuto z toho, co dosud podle zákona provádí každý lékárník. V tomto bodě byla připomínka Komory úspěšná, když její vypořádání z června znělo: „Částečně akceptováno – novela zákona byla upravena do původní podoby, novela zákona nebude vyčleňovat klinickofarmaceutickou péči“. Ukázalo se ale, že úspěšnost ve vnitřním připomínkovém řízení nemá žádnou váhu. V srpnu se do vnějšího řízení zákon vrátí l opět v původní podobě vyčleňující klinickou farmacii včetně posuzování a kontroly účelného, bezpečného a hospodárného užívání léčivých přípravků a postupů s tím spojených z lékárenství. Pokud to dosud není zcela srozumitelné, pak by schválení zákona v této podobě znamenalo, že lékárník už nebude moci dělat to, co dělal dosud – posuzovat a kontrolovat bezpečné a hospodárné užívání léčivých přípravků. To je nepřijatelné.

Představenstvo se v létě sešlo dvakrát. Ve změně termínů dovolených se podařilo sejít nadpoloviční většině členů, aby bylo usnášeníschopné. Velká pozornost se věnovala končícímu tříletému cyklu celoživotního vzdělávání a s tím souvisejícímu vyhodnocování dosažení potřebného počtu bodů, které se stane od 1. 1. 2021 povinnou podmínkou při vydávání osvědčení v licenčním řízení. Nastupující podzim přinese nahromadění z jara odsunutých i původně plánovaných vzdělávacích akcí. Blíží se porada předsedů OSL, sjezd delegátů a jemu předcházející okresní shromáždění. S tím souvisí potřeba řešit neutuchající proud výkladových problémů stavovských předpisů týkajících se fungování okresních sdružení. Čeká nás poslední předvolební legislativní smršť. Musíme řešit neustále se odkládající dokončení nového informačního systému členské evidence. A další a další agendu. Vše nasvědčuje tomu, že půjde o horký podzim. Nemluvě o tom, jak na celou společnost zapůsobí koronavirus. Alespoň vám tedy popřeji chladnou hlavu a uživatelsky příjemné roušky.


Štítky
Farmacie Farmakologie Farmaceutický asistent

Článek vyšel v časopise

Časopis českých lékárníků

Číslo 9

2020 Číslo 9
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Hypertenze a hypercholesterolémie – synergický efekt léčby
nový kurz
Autoři: prof. MUDr. Hana Rosolová, DrSc.

Multidisciplinární zkušenosti u pacientů s diabetem
Autoři: Prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc., prof. MUDr. Vojtěch Melenovský, CSc., prof. MUDr. Vladimír Tesař, DrSc.

Úloha kombinovaných preparátů v léčbě arteriální hypertenze
Autoři: prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc.

Halitóza
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Terapie roztroušené sklerózy v kostce
Autoři: MUDr. Dominika Šťastná, Ph.D.

Všechny kurzy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#