NOVÉ NEBO MÉNĚ ZNÁMÉ LÉČIVÉ ROSTLINY

Cyclanthera pedata (L.) Schrad. –⁠ cyklantera ptačí nožka, (Cucurbitaceae –⁠ dýňovité)

Jednoletá, jednodomá liánovitá bylina, jejíž stonek dorůstá 4 až 5 metrů. Pochází z Jižní Ameriky, kde byla pěstována jako zelenina v kolumbijských a peruánských Andách již před příchodem Evropanů, pro mladé listy a nezralé, podlouhlé plody, s chu ťovými tóny hrachu, papriky i okurky, s bílými měkkými semeny. V ČR jí postačují pěstební podmínky běžně používané pro okurky. Výhodou je vyšší odolnost vůči plísňovým onemocněním.

Synonyma: Anguria pedisecta, Cyclanthera edulis, Momordica pedata.

Obecný název: ačokča (čes. převz.), achocha, caigua (keč. převz.), slipper gourd (angl.).

Sbíraná část: folium, fructus.

Droga: Cyclantherae folium, C. fructus, C. semen.

Obsahové látky: v plodu triterpenové saponiny, flavonoidní aglykony apigenin, chrysin a jejich C -⁠ a O -⁠ glykosidy (např. vitexin), další neflavonoidní fenolové látky, pektin. V plodech je poměrně nízký obsah bílkovin (0,4 %) a sacharidů (0,5 %). Ve zralých, černých semenech různé polypeptidy, včetně inhibitorů serinových proteáz, sterol β-sitosterol a triterpenové kukurbitaciny. V čerstvé nati i plodech minerály Mn, Cu, Zn, V a vyšší obsah K, dále vitamin C (120 mg/100 g sušiny). Obsahy účinných látek jsou poměrně nízké.

Účinky a použití: kromě využití v kuchyni (saláty, vaření, pečení) je v tradiční medicíně aplikován list i plod jako diuretikum, odvar z listu při diabetu, odvar z plodů v mléce při angíně a chorobách horních cest dýchacích, šťáva z plodů při ateroskleróze, hypercholesterolemii, hypertenzi a prášek z usušených, roz drcených semen proti střevním parazitům a při zažívacích potížích. Macerát z plodu nebo listu v horkém olivovém oleji přikládán topicky jako protizánětlivý a analgetický prostředek. Dolní část stonku s kořeny k čištění zubů.

Odborné studie.

V současnosti se diskutuje o zařazení cyklantery (ačokčy) mezi nutraceutika, čili funkční potraviny. Pro zvýšení účinnosti terapie se používá prášek z lyofilizovaných nebo dehydratovaných plodů či šťávy, plněný do tobolek. Při laboratorních testech byly potvrzeny protizánětlivé účinky triterpenových saponinů. Na antioxidačních efektech se nejvíce podílejí flavonoidy a další fenolové i nefenolové sloučeniny. Hypotenzivní účinky plodů a listů souvisí asi s fenolovými látkami, včetně flavonoidů, které vykazují účinky ACE inhibitorů. Obsah flavonoidů je ale nízký a předpokládá se souběžná aktivita některých peptidů, inhibitorů proteolytických enzymů (proteáz), čili antiproteináz, které brání poškození vlastních tkání proteolytickými enzymy. Z plodů byly izolovány inhibitory serinové proteázy (inhibice trypsinu), jejichž aktivitou se zvyšuje hladina cholecystokininu, který vyvolává pocit nasycení, omezení příjmu potravy a regulaci obezity. Hořkou chuť semen resp. plodů mohou způsobit vyšší obsahy triterpenových kukurbitacinových glykosidů. V testech vykazují kukurbitaciny antidiabetické, antibakteriální a protizánětlivé účinky, indukují apoptózu nádorových buněk a omezují proliferaci nádorů. Podávání dehydratované šťávy z plodů, prokázalo u pacientů snížení sérové hladiny LDL cholesterolu a triacylglycerolů a zvýšení HDL cholesterolové frakce. Polypeptidy a fenolové látky z plodu inhibují pankreatickou α-amylázu (štěpí škroby na dextriny) a střevní α-glukozidázy (pokračování štěpení až na glukózu), tím omezují množství vstřebatelné glukózy ve střevě a snížují hodnotu postprandiální glykemie při diabetu II. V ČR jsou k dispozici semena pro pěstování, čajoviny i lyofilizáty plněné do tobolek.

Dávkování: 2 x denně 1/4 až 1/2 šálku čerstvě rozmixovaných plodů.

Nežádoucí účinky a kontraindikace: jako zeleninu lze plod užívat během těhotenství a laktace, i podávat dětem.

Interakce: ACE inhibitory.

Hlavní zdroje: AISLP, botanika.Wendys, Chemical Book, Dostál, J.: Nová květena ČSSR, Academia, Praha 1989, Drugs.com, European Medicines Agency, Google Scholar, Hagers Handbuch der Drogen und Arzneistoffe, Jellin, J. M. et al.: Natural medicines comprehensive database, vyd. 4, Stockton 2002, Liber Herbarum Minor, Medline, Plants for a future, PubChem Compound, Toxnet.

PharmDr. Miloš POTUŽÁK

Obrázek a vzorce: autor