Zeptali jsme se


Vyšlo v časopise: Čas. čes. lék., 93, 2021, č. 2, s. 6-8

Máme za sebou 3 roky v režimu povinného eReceptu a 2 roky kontroly padělků podle směrnice FMD.

Půl roku také funguje Lékový záznam pacienta. Můžete některý z prvků pochválit nebo k nim máte jen samé výhrady? Co vám v elektronizaci výdeje nejvíce usnadnilo práci a co vám ji naopak stále komplikuje?

PharmDr. Lukáš MALÝ, Valdštejnská lékárna, Frýdlant v Čechách


Začnu od konce. Po krátkém období na začátku loňského roku, kdy jsme načítali jednotlivé položky po identifikátorech, bylo velkým usnadněním načítání identifikátorů přes občanku. Konečně. Z lékového záznamu pacienta jsem nadšen a věřím, že má tato nadstavba CÚeR potenciál se do budoucna rozvíjet o další funkce. FMD mě nepřesvědčilo. Je to zdržení, kdy musíme neustále koukat do monitoru, jestli náhodou nevyběhne padělek, ale zatím se mi tak od nového roku nestalo a ostrou karanténu jsme v lékárně řešit nemuseli. A s eReceptem jsem spokojen, konečně funguje i 3. záložní úložiště v případě výpadku úložiště hlavního. V rámci tohoto systému mi však vadí, že se někteří lékaři ani za ty tři roky nedokázali s fungováním úplně ztotožnit a vypisují stále papírové recepty. Někdy i se dvěma položkami nebo opakovací, a pak pacient kouká divně na nás, i když to není naše chyba.

PharmDr. Miroslav KOŠKA, Lékárna Dr. Max, Brno


Systém eReceptu je tu s námi mnoho let, počítám-li i nepovinný režim. Je odrazem elektronizace celého lidského konání. Listinné recepty měly své kouzlo. Ne, nečitelnou preskripci a údaje o pacientovi a rozmazaná razítka tím nemyslím. Myslím, že i pacienti k nim přistupovali s větší úctou, než k identifikátorům v SMS. U eReceptů musím delší čas věnovat monitoru počítače. Přesto je to pro mě velké usnadnění a zrychlení expedice. Zejména v případě, kdy lékař používá aktuální číselník a vidím shodu mezi předepsanými a vydávanými přípravky. Zasílání eReceptů bez nutnosti návštěvy lékaře je také velkým přínosem a ideálním řešením, kdy léky pacientům dojdou nebo jsou zapomenuty doma. Je to tedy pokrok a přínosy z mého pohledu značně převyšují nedostatky. Jen je škoda, že se celý systém po svém rozběhu dostal do slepé uličky jménem „tento identifikátor nadiktujte lékárníkovi“ či „však oni si to opíšou“. Od začátku mi chyběla osvěta ohledně používání QR kódů a jeho snímání v lékárně. Stále to mnozí pacienti neví. Někteří lékaři identifikátor ani nepředávají (oni si to v lékárně najdou v úložišti), jiní ho posílají v SMS, ale bez možnosti rozkliknout kód (a někteří vesele dál vystavují listinné recepty). Mnohé vyřešila možnost načítání přes průkaz totožnosti a díky za to! Jen někteří lidé u sebe občanský průkaz nenosí. Nebo chtějí mermomocí použít identifikátor v SMS, takže hledají brýle, poté hledají SMS v telefonu, poté hledají, jak rozkliknout kód, a nakonec zjistí, že vlastně nemají data. Vše toto zbytečně při expedici zdržuje, ale to už není chyba systému, to je chyba uživatelů na všech stranách. Snad to bude jen lepší a lepší. Na systém eRecept navazuje sdílený lékový záznam pacienta. Výborná funkcionalita, která se hodí při stavech nejistoty při výdeji a slouží pro zvýšení bezpečnosti užívané medikace. Osobně ji neužívám nijak často, ale párkrát se už hodila. Uvažovalo se o ní sice už před delší dobou, ale buďme rádi, že se nakonec spustila a že po velkých dohadech máme jako odborníci do LZP přístup. Zbývá FMD. Rozumím tomu, proč se po kontrole volalo. Rozumím i tomu, že nejprůkaznější je kontrola v okamžiku výdeje a ne dříve. Ale při té spoustě práce, kontrol a komunikaci s pacientem je to další úkon navíc. Hlavně když je 2D kód hned vedle EAN nebo nejde snadno sejmout čtečkou. Výše sankcí při výdeji s alertem jsou další kapitola. K FMD se ještě váže ATD, ochrana před tím, že přípravek nebyl otevřen. Opět zcela chápu, proč to bylo zavedeno. Jen musím při expedici kromě všech jejích součástí mít i rychlé ruce a zavčas vzít pacientovi krabičku z jeho rukou, když se chce nutně přesvědčit, že uvnitř jsou ty správné tablety.

Mgr. Helena Slámová, Lékárna Komín, Brno


Pokaždé se trpce usmívám, když se SÚKL chlubí projektem eRecept. Jakkoliv vnímám přínos eReceptu, a obzvlášť v době covidové, byli to lékárníci a jejich softwaroví dodavatelé, kteří funkčnost eReceptu museli doslova vypotit. Pominu-li vlastní sentimentální stesky po staromileckém pomuchlání se s papírovým receptem, uznávám, že má eRecept mnoho výhod a velký potenciál. S funkčností ­systému ale stále nejsem spokojená a jeho vylepšování postupuje ­pomalu.

Nerozumím, proč systém umožní lékaři vystavit recept špatně, dovolí mu chybně napsat rodné číslo, příslušnost k pojišťovně, nesprávné IČZ předepisujícího lékaře, zvolenou výši úhrady, neaktuální kód SÚKL a v neposlední řadě bezdůvodné nadužívání příznaku „Nezaměňovat“. A když už jej lékař vystaví špatně, nechci akceptovat, že ho lékárník nemůže opravit, a když už ho lékárník nemůže opravit, že chybný recept následně pojišťovna vrátí lékárně a nikoliv lékaři. Obtěžuje mě neustálé přeúčtovávání poskytnuté péče. Tohle by snad nemusel dělat zdravotník, to si mohou vyúčtovat pojišťovny mezi sebou.

Vadí mi, že opiátové recepty mají v elektronizaci takový skluz. S tím je bohužel spojená povinnost analogového vedení opiátové knihy. V lékárnách v blízkosti ambulancí bolesti jde o administrativu vyžadující pravidelně několik hodin, které by lékárník mohl věnovat poskytování péče pacientům.

V osobním nastavení příliš nesouzním s digitalizací. ­Místo zásahu u zdroje papírových receptů, u lékaře, se úkoluje opět ­lékárník. A tomu se zaplatí jen tehdy, pokud je pacient ­ztotožněn, což ale lékárník neovlivní. V rozporu se zákonem pojišťovny nechtějí ani zaplatit digitalizaci receptů na léky bez úhrady. Zajímalo by mě, jestli vůbec a kdy si z nás státní správa přestane dělat otloukánky.

Už od minulého roku můj lékárenský software umožňuje jednoduché vytvoření a odeslání hlášení o pohybu OPL. Hodně mi to pomohlo a chválím. Vypracovat hlášení pro SÚKL, pokud se OPL evidují v celkem 12 opiátových knihách, byl každoroční bonbónek.

Specifickou oblastí v elektronizaci je velký počet kódů SÚKL pro konopí. Až šest možných variant kódu pro různé šarže jednoho přípravku dostupného na trhu pod stejným názvem je oříšek i pro lékárenský software. To je spojeno s obtížemi při evidenci a pravidelném ročním hlášení, což vydá na samostatný článek někdy příště.

Musím zdůraznit, že i přes pozitiva eReceptu považuji za jeho závažný nedostatek, že neexistuje jednoduchý a legální způsob, jak pacientovi vydat lék, když selže technika na jakémkoliv jejím stupni. Neexistence záložního plánu mě zneklidňuje. Koronavirus taky nikdo nečekal...

K otázce na FMD si vypůjčím mnemotechnickou pomůcku doktora Maršíka: „Frnda – Mrnda – Drnda“. Lépe totiž svůj vztah ke směrnici, jejímu nulovému přínosu, nové nehrazené povinnosti pro lékárníky a další příležitosti k buzeraci ze strany SÚKL, nedokážu vystihnout.

Kladně hodnotím Lékový záznam pacienta a často ho využívám. Přes náš počáteční ostych věřím, že se nám stane pomocníkem v každodenní praxi. Zdaleka ne všichni lékárníci se záznamem pracují, pořád jsou ale aktivnější než lékaři. Smutné, že to byli právě lékaři, kdo v zastoupení panem Kubkem vystupovali proti přístupu lékárníka k lékovému záznamu. Věřím, že platba za jeho vyhodnocení a s tím spojené konzultace bude brzy následovat.

PharmDr. Přemek Císař, Lékárna Modřínová, Třebíč


eRecept usnadnil práci s čtením, uchováváním a zasíláním receptů na ZP. Jen to nemusela být hned povinnost. Mělo se začít u receptů, které svádí k zneužití. Tedy těch s modrým pruhem. Trochu se zapomnělo na jasné předepisování IPLP, a tak je to předepisování taková lidová tvořivost a každý lékař to píše trochu jinak. Je také škoda, že někdo nemyslel na to, že předpisy jsou dva. A tak po zavedení eReceptu se teď pracuje na ePoukazu, a pak asi na eBrýlích. Mohl to být jeden ePředpis.

FMD snížilo pravděpodobnost přehlédnutí chyby v šarži a expiraci. Prostě se ze skladu odepíše ta expirace, která je vepsaná do 2D kódu, což mě teď při inventuře potěšilo. Jen ty sankce. Jsme jen lidé, občas uděláme chybu. Občas ji udělají i ty stroje, když natisknou 2D kód s dvěma mezerami, ale už ty dvě mezery neodešlou do NOOL úložiště, a hlásí alert.

A Lékový záznam je fajn, protože nemusím z pacientů pracně dolovat, který z těch 20 bisoprololů posledně dostali u kolegů na náměstí, když ten předepsaný se už 2 roky neobchoduje. ­Zkrátka se podívám, a pak se snažím držet zejména zmatené pacienty na stejné terapii. eRecept i Lékový záznam by mohl obsahovat diagnózu nebo indikaci. Zejména tam, kde je indikací víc. Zkrátka mi chybí záměr lékaře.

Co mi chybí u všech tří je nějaké zkušební prostředí. Zkrátka mít univerzální eRecept, který se nebude zapisovat, ale bude možné na něm ukázat, jak se to dělá. Stejně tak univerzální FMD kód, který vrátí očekávanou odezvu, třeba alert, abych to mohl ukázat zaměstnancům.

Vše se vyvíjí. A stejně, jako jsme se dočkali eReceptu přes ­občanku, tak se dočkáme i rozšíření Lékového záznamu a FMD bez zbytečných alertů.

PharmDr. Veronika Horáková, Nemocniční lékárna Fakultní nemocnice, Motol


Začnu tím, co používáme nejkratší dobu, konkrétně od 1. 6. 2020, a tím je lékový záznam pacienta. Sdílený lékový záznam nám umožňuje nahlížet na lékovou historii konkrétního pacienta, eliminovat nežádoucí interakce a zabránit duplicitám, tedy předepsání toho samého léčivého přípravku různými lékaři. Určitě nám lékový záznam umožní vydat místo nesprávně předepsaného léčivého přípravku ten správný, pokud je z lékového záznamu jasné, že se lékař upsal například v lékové formě, síle apod. Lékový záznam jednoznačně zvyšuje bezpečnost pacienta a my jako lékárníci bychom měli nahlížet vždy, když máme jakékoliv pochybnosti o správnosti vydávaného léčivého přípravku. Naší povinností je pacienta upozornit, že do jeho lékového záznamu nahlížíme. Pacient by si měl odnést z lékárny, kromě správného léčivého přípravku, také pocit, že tomu, co vidíme v lékovém záznamu, také rozumíme. Skutečnost, že můžeme nahlížet do lékového záznamu hodnotím jednoznačně kladně a určitě bychom se do něj měli dívat častěji, než to v současnosti děláme.

Povinný eRecept je fajn, pokud funguje úložiště. U elektronizace receptu u mě, po počáteční nedůvěře s trochou nostalgie, kdy s kolegy občas vzpomínáme na staré časy, jak jsme běhali po lékárně s papírovými recepty, na kterých byly často různé hieroglyfy, a se slovy „jak to čteš“ jsme dělali průzkum mezi magistry a pak vydali to, na čem se shodlo nejvíce kolegů a bylo to v souladu s problémy pacienta, převládají výhody ve zpřehlednění systému preskripce, kdy jasně vidíme, co lékař předepsal, jaké množství, většinou i dávkování, platnost receptu, identifikaci pacienta a lékaře. Přínosem pro pacienty je i to, že si mohou vyzvedávat léky na základě identifikátorů v SMS zprávě nebo po předložení občanského průkazu a nemusí kvůli chronické medikaci absolvovat návštěvu lékaře.

Třetí otázka se týká FMD. Vzhledem k tomu, že na území ČR nebyl dosud zachycen žádný padělek, převažuje pocit administrativní zátěže a vynaloženého úsilí, které jsme několik let věnovali přípravám k ověřování léčivých přípravků nad benefitem protipadělkové směrnice. Naště stí jsem případ, že držím v ruce poslední krabičku léčivého přípravku s tím, že se mi ho nepodařilo ověřit a že ho pacientovi, který stojí přede mnou, prostě nevydám, zatím nemusela řešit.

Mgr. Filip Škarda, U Matky boží pomocné, Veselí nad Lužnicí


Co se týče eReceptu, troufnu si tvrdit, že systém již funguje vcelku dobře. To, co si tvrdit netroufnu, je, jestli je to tím, že si lékárníci zvykli nebo má systém opravdu vychytané všechny mouchy. Domnívám se, že spíše půjde o přizpůsobivost lékárníků. Je ­zcela zřejmé, že systém eReceptu by mohl fungovat podstatně lépe a snadněji se širší škálou možnosti a funkcionalit. Zároveň je potřeba zmínit úplnou absenci offline řešení výdeje receptu, například při výpadku internetu nebo úložiště. Jako řešení bylo spuštěno 3. záložní centrum, které však vykazuje více nefunkčnosti než funkčnosti samotné. Výrazně také postrádám Překlopení opiátových receptů do elektronické podoby. Tato funkce měla být spuštěna dle mého názoru jako první.

K FMD neboli protipadělkové směrnici se raději vůbec nebudu rozsáhleji vyjadřovat. Čím dál více se ukazuje, že smysl celého nařízení je absurdní a směrnice slouží spíše k obtěžování lékárníků a pacientů. Vrcholem všeho je skutečnost, že český Státní ústav pro kontrolu léčiv se rozhodl po konzultaci s ministerstvem zdravotnictví, že zahájí vymáhání dodržování Směrnice pomocí sankcí a pokut. A to i přesto, že systém nefunguje tak, jak by měl. V této činnosti si ČR nejspíše ještě nějakou dobu bude držet smutné evropské prvenství. Raději se vůbec nezmiňují o možnosti, že by protipadělková směrnice mohla sloužit pouze jako zástěrka pro Track&Trace jednotlivých krabiček léčiv.

Poslední novou funkcionalitou je lékový záznam pacienta. ­Lékový záznam je jednoznačně moderním a nezbytným nástrojem lékárníka pro kontrolu pacientovy medikace. Bohužel se již nějakou dobu nachází v prakticky základním módu a prozatím nedochází k rozšiřování o důležité funkcionality. Lékový záznam by mohl být nositelem odbornosti lékárníků a jakýmsi průchodem k zavedení výkonu konzultace hrazeného ze zdravotního pojištění. Bohužel z jednání s pojišťovnami a lékaři je zřetelně ­vidět neochota takovýto výkon zavést i přesto, že by šlo o výrazný přínos pro pacienta a ve finále i o úsporu finančních prostředků vynakládaných na léčbu potíží způsobených ne­správným užívání léčiv nebo jejich nežádoucími účinky.


Štítky
Farmacie Farmakologie Farmaceutický asistent

Článek vyšel v časopise

Časopis českých lékárníků

Číslo 2

2021 Číslo 2

Nejčtenější v tomto čísle
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se