Podzimní sklizeň legislativních plodů

A je po prázdninách. Obava z absence okurkové sezony se bohužel vyplnila. Skutečně nepřišla, „šlechtitelé“ různého ražení byli opravdu plodní.

Mgr. Aleš KREBS, Ph.D., prezident ČLnK

V srpnu dorazila k připomínkování novela zákona o zdravotních službách. Fakticky se lhůtou 9 pracovních dní na zaslání připomínek. Požádali jsme o její prodloužení do konce prvního zářijového týdne. Mimo jiné i proto, že se zasedání představenstva konalo až po stanoveném termínu a obsah novely je pro nás naprosto zásadní. Připojily se k nám další dvě připomínková místa, ale všichni jsme byli zdvořile odmítnuti. Připomínky jsme proto řešili se členy představenstva i se zástupci odborných společností telefonicky, e-maily i sdílenými dokumenty. Já osobně také přímo s ministerstvem zdravotnictví.

Hlavním kamenem úrazu byla opětovná snaha o oddělení klinicko-farmaceutické péče od lékárenské. Zcela v rozporu s obecnými principy námi poskytované péče a tím, jak jsou v legislativě zakotveny ostatní druhy péče lékařů i stomatologů a jakým způsobem jsou řešeny kompetence. Na druhou stranu je zřejmé, že se rozsah a způsob poskytování naší péče za posledních 30 let změnil a je vhodné na to reagovat i v legislativě. Farmaceuti vykonávají zdravotnické povolání nejen jako lékárníci. Veškeré připomínky komory k návrhu zákona jsou v zápisu ze srpnového zasedání představenstva, včetně našeho návrhu na změnu definice lékárenské péče na farmaceutickou. Tu jsme ještě dále na společném jednání zástupců Komory a odborných společností upravili, podstata však zůstává stejná. Základním principem stále je, že absolvováním pregraduálního studia získává farmaceut v oblasti poskytování péče určité kompetence, které si následně rozšiřuje absolvováním specializačního vzdělávání. Náměstkem ministra zdravotnictví bylo přislíbeno, že bude náš společný návrh akceptován.

Dalším významným tématem léta byla novelizace cenového předpisu o regulaci cen léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely a hodnota signálního výkonu 09552 pro rok 2024. Výsledkem dohodovacího řízení v našem segmentu je fakticky jediná platná dohoda ve výši 25 Kč za položku, tedy jen o korunu více, než je nyní. Zároveň se pohybujeme v mantinelech politického příslibu platby distributorům 1,50 Kč za distribuci každého balení hrazeného ze zdravotního pojištění do lékárny, neakceptovatelnosti navýšení společné obchodní přirážky v jakémkoliv pásmu a „zákazu“ vstupu distribučního poplatku přímo do konečné ceny formou nápočtu, který by potenciálně zvyšoval spoluúčast pacientů.

Do nesmírně složitých jednání pak vstupují zájmy nejen distributorů, poskytovatelů a různých skupin provozovatelů lékáren, ale také zájmy výrobců zastoupených zejména AIFP a ČAFF. Jak asi správně tušíte, minimální navýšení SiV z dohodovacího řízení a absence jakéhokoliv stropu pro čerpání distribuční přirážky by pro poskytovatele lékárenské péče znamenalo zásadní problém. Přestože se ministerstvo snaží vyjít v těchto věcech našim požadavkům vstříc, považuje za důležité, aby byla na případných změnách shoda jednotlivých subjektů.

S viceprezidentem Komory jsme proto k cenovém předpisu v průběhu posledních měsíců absolvovali celou řadu velmi složitých jednání se všemi zúčastněnými. Jejich přesný průběh a úplný obsah nelze z pochopitelných důvodů dopodrobna popisovat.

Stejně jako v loňském roce jsem s ministerstvem paralelně vedl osobní jednání o výši signálního výkonu; navýšení jeho hodnoty vzešlé z dohodovacího řízení je naprosto nedostatečné. Díky těmto jednáním se v návrhu úhradové vyhlášky zaslaném do připomínkového řízení podařilo navýšit hodnotu SiV na 32 Kč za položku, což je o cca 720 milionů více, než je současný stav.

Zároveň je také připravována finální verze návrhu cenového předpisu. Při jeho přípravě byla vyjádřena základní shoda na způsobu zastropování obchodní přirážky pro distribuci (nevyužitou část do stropu distributora může čerpat lékárna), včetně toho, že se distribuční poplatek 1,50 Kč za balení stane součástí stropu přirážky. Ten je konstruován jako progresivní v podílu na jednotlivých pásmech s tím, že procentuálně nejnižší podíly pro distribuci jsou v nižších, pro naprostou většinu veřejných lékáren nejdůležitějších pásmech. Pro provozovatele lékáren to zajišťuje vysokou ochranu před možným budoucím excesivním uplatňováním obchodní přirážky ze strany některých držitelů distribučního oprávnění. Ze zastropování by mohly být pravděpodobně vyjmuty některé specifické LP, například označené symbolem „S“ a LP dle § 77 odst. 1 písm. c) bodu 3 a 4 zákona o léčivech, případně i parenterální výživa. Zásadní je, že se podařilo přesvědčit naše nejdůležitější partnery v jednáních o nutnosti najít řešení akceptovatelné pro všechny strany.

Přestože se v souvislosti se zavedením distribučního poplatku očekávají náklady ve výši cca 250 mil. Kč, je celková bilance změn pro lékárny výrazně pozitivní a větší část navýšení SiV se promítne do zvýšení příjmu lékáren i po započítání vlivu zvýšení DPH o dva procentní body. To je naprosto klíčové.

Současná horka sice velmi pravděpodobně v dohledné době poleví, ale v legislativní činnosti to zatím na žádné velké ochlazení nevypadá. Uvidíme, jaké další plody nám podzimní sklizeň nové legislativy přinese. Věřím, že je dokážeme zpracovat.

Přeji vám krásný zbytek babího léta.