PRÁVNÍ PORADNA

Obracím se na vás s otázkou ohledně prodeje lékárny. Kdyby prodávala lékárnu fyzická osoba, musí zdravotní pojišťovny akceptovat původní smlouvy? Nebo by nový provozovatel musel žádat o nové smlouvy se zdravotními pojišťovnami?

Při prodeji lékárny nikdy nedochází k tomu, že by byla převedena smlouva původního provozovatele na nového provozovatele. Tedy tak, že by nový fungoval podle smlouvy starého. Zdravotní pojišťovna má pouze povinnost podle § 17 odst. 8 z. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, na žádost nového poskytovatele uzavřít s ním novou smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb ve stejném rozsahu jako s původním poskytovatelem. Bližší podmínky najdete ve zmíněném ustanovení. Toto ustanovení má ale svůj hlavní význam u lékařských praxí, u nichž nárok na uzavření smlouvy vzniká až poskytovateli, který prošel výběrovým řízením. Při „převodu praxe“ se tak výběrovému řízení může vyhnout. U lékáren v zásadě není problém s tím, že by zdravotní pojišťovny nebyly ochotny smlouvu uzavřít. To je dáno tím, že základní nárok na úhradu mají lékárny i bez smlouvy, která se uzavírá zejména kvůli úhradě signálního výkonu a digitalizace listinného receptu. Nový provozovatel tedy bude muset v každém případě požádat o uzavření nových smluv. Je ale téměř jisté, že toho dosáhne.

Je možné při výdeji v lékárně dělit velká balení PZT a prodávat jednotlivé kusy PZT, typicky se jedná o injekční stříkačky, injekční jehly, dezinfekční polštářky Soft-Zellin, zkumavky na moč apod.?

Problematika dělení balení a vůbec označování zdravotnických prostředků je natolik složitá, že nejsem schopen dát zaručenou informaci, co je a co není správné. Nakonec to bude vždy závislé na názoru kontrolního orgánu, a i ten bude následně zpochybnitelný. Platí ale, že rozdělovat větší balení zdravotnických prostředků můžete tak dlouho, jak dlouho si menší jednotka zachovává vlastnosti distribuovatelného balení, tedy patřičná označení na obalu a alespoň přiložený český návod k použití.

V lékárenském softwaru máme nastavený automatický tisk účtenek u každého expedičního případu. Přijde mi to ale značně neekologické a neekonomické. Není možné tisknout účtenky pouze po vznesení dotazu na klienta nebo na vyžádání klientem? Jen pro zajímavost, za dob EET jsem dostal pokutu 10 000 Kč za nevydání účtenky, i když mi samozřejmě automaticky vyjela z tiskárny.

Po zrušení EET by mohlo postačit vydání účtenky jen na žádost pacienta. U hrazených léčivých přípravků je ale třeba dát pozor na povinnost podle § 86 odst. 6 písm. a) zákona o léčivech ( Provozovatel lékárny je dále povinen při výdeji informovat pacienta o skutečné výši úhrady z veřejného zdravotního pojištění za vydávaná balení souhrnně na každé položce lékařského předpisu…), kterou lékárny v praxi plní právě uvedením tohoto údaje na účtence. Takže pokud ji pacientovi nevydáte, měl byste výši úhrady za vydávaná balení sdělit ústně. Že by plnění této povinnosti někdo někdy kontroloval, jsem neslyšel.

Mgr. MUDr. Jaroslav MARŠÍK,

advokát, právní poradce ČLnK