Analyzována byla data ze 3 publikovaných prospektivních observačních multicentrických otevřených studií (CONFIDENCE II, PROTECT I a PROTECT III), jichž se účastnili kanadští pacienti s neléčenou nebo nekontrolovanou mírnou až středně těžkou hypertenzí a které sdílely stejná kritéria pro zařazení i vyloučení, dobu trvání léčby a primární cílové ukazatele (viz tab. 1). Sledování trvalo 16 týdnů a účastníci absolvovali návštěvy při zahájení léčby a ve 4. a 16. týdnu. Primárními cílovými parametry byly průměrná změna krevního tlaku (TK) a podíl pacientů dosahujících kontroly TK (tj. hodnoty < 140/90 mmHg) v souboru s plnou analýzou dat (FAS).
Tab. 1 Přehled jednotlivých studií
|
CONFIDENCE II |
PROTECT I |
PROTECT III | |
|---|---|---|---|
|
Počet pacientů |
13 886 |
15 665 |
12 697 |
|
Doba průběhu studie |
2008–2010 |
2009–2011 |
2011–2013 |
|
Zařazovací kritéria |
| ||
|
Vylučovací kritéria |
| ||
|
Terapie |
|
Sloučená populace zahrnovala 42 248 pacientů, z nich 4357 dostalo alespoň 1 dávku perindoprilu souběžně s betablokátorem, přičemž u 1057 nemocných se jednalo o bisoprolol – těch se týkala popisovaná post hoc analýza. Celkem 713 (84,4 %) osob užívalo perindopril a bisoprolol po dobu 16týdenního trvání studie. V průběhu studií ubylo 132 (15,6 %) účastníků (121 se ztratilo ze sledování, 9 vysadilo léčbu kvůli nežádoucím příhodám a u 2 byly jiné důvody). Charakteristiky celého studijního souboru shrnuje tab. 2.
Tab. 2 Výchozí charakteristiky pacientů
|
CONFIDENCE II (n = 285) |
PROTECT I (n = 181) |
PROTECT III (n = 379) |
Sdružený soubor FAS (n = 845) | |
|---|---|---|---|---|
|
Muži/ženy, n (%) |
139 (49,1)/144 (50,9) |
107 (59,4)/73 (40,6) |
207 (55,2)/168 (44,8) |
453 (54,1)/385 (45,9) |
|
Průměrný věk ± směrodatná odchylka (SD) (roky) |
68,0 ± 10,8 |
65,6 ± 11,0 |
69,8 ± 11,5 |
68,3 ± 11,3 |
|
Věkové rozmezí (roky) |
27,5–92,5 |
38,7–91,6 |
31,0–95,0 |
27,5–95,0 |
|
Věkové kategorie (% pacientů) | ||||
|
≤ 39 let |
1,1 |
0,6 |
0,8 |
0,8 |
|
40–59 let |
19,3 |
27,1 |
17,7 |
20,2 |
|
60–79 let |
63,2 |
61,9 |
57,8 |
60,5 |
|
> 79 let |
16,5 |
10,5 |
23,7 |
18,5 |
|
BMI, průměr ± SD |
29,3 ± 5,6 |
28,7 ± 4,8 |
29,9 ± 6,1 |
29,4 ± 5,7 |
|
sTK, průměr ± SD |
155,1 ± 12,3 |
147,2 ± 9,9 |
150,8 ± 8,3 |
151,5 ± 10,6 |
|
dTK, průměr ± SD |
88,0 ± 9,8 |
83,7 ± 8,2 |
85,6 ± 8,7 |
86,0 ± 9,1 |
|
Konkomitantní antihypertenzní léčba, n (%) | ||||
|
blokátory kalciových kanálů |
130 (45,6) |
46 (25,4) |
134 (35,4) |
310 (36,7) |
|
diuretika |
119 (41,8) |
67 (37,0) |
66 (17,4) |
252 (29,8) |
Po 16 týdnech se střední hodnota sTK/dTK snížila o 20,4/9,8 mmHg, statisticky významný pokles byl pozorován při všech návštěvách ve všech 3 studiích. Cílového krevního tlaku dosáhly více než tři čtvrtiny celkového souboru pacientů (78,0 %), v jednotlivých studiích to bylo 60,4 % (CONFIDENCE II), 88,0 % (PROTECT I) a 86,3 % (PROTECT III). Nejčastější dávky bisoprololu a perindoprilu představovaly 5 + 4 mg (34,9 %), následované 5 + 8 mg (16,9 %) a 2,5 + 4 mg (12,5 %).
Tab. 3 Průměrné absolutní změny hodnot sTK a dTK od výchozích
|
Průměrná změna ± SD (mmHg) |
CONFIDENCE II (n = 285) |
PROTECT I (n = 181) |
PROTECT III (n = 379) |
FAS (n = 845) |
p* |
|---|---|---|---|---|---|
|
Systolický krevní tlak (mmHg) | |||||
|
n |
282 |
181 |
368 |
831 | |
|
při 2. návštěvě – výchozí |
−13,6 ± 14,4 |
−12,8 ± 12,7 |
−16,4 ± 10,1 |
−14,7 ± 12,3 |
< 0,001 |
|
n |
235 |
167 |
299 |
701 | |
|
při 3. návštěvě – výchozí |
−18,8 ± 15,1 |
−16,4 ± 11,8 |
−23,9 ± 10,4 |
−20,4 ± 12,9 |
< 0,001 |
|
n |
284 |
181 |
379 |
844 | |
|
LOCF – výchozí |
−17,8 ± 14,9 |
−16,8 ± 12,0 |
−22,1 ± 11,1 |
−19,5 ± 12,9 |
< 0,001 |
|
Diastolický krevní tlak (mmHg) | |||||
|
n |
282 |
181 |
368 |
831 | |
|
při 2. návštěvě – výchozí |
−6,8 ± 9,9 |
−5,9 ± 6,9 |
−6,9 ± 7,3 |
−6,7 ± 8,2 |
0,059 |
|
n |
235 |
167 |
299 |
701 | |
|
při 3 návštěvě – výchozí |
−9,0 ± 9,9 |
−6,7 ± 7,9 |
−12,1 ± 7,4 |
−9,8 ± 8,7 |
< 0,001 |
|
n |
284 |
181 |
379 |
844 | |
|
LOCF – výchozí |
−8,7 ± 10,1 |
−7,0 ± 8,0 |
−10,6 ± 8,2 |
−9,2 ± 8,9 |
< 0,001 |
Pozn.: FAS – plně analyzovaný vzorek (full analysis set); LOCF – přenesené poslední pozorování (last observation carried forward); 2. návštěva – po 4 týdnech; 3. návštěva – po 16 týdnech.
*Hodnota p pro FAS v porovnání s výchozím stavem.
Ve sloučené populaci pro hodnocení bezpečnosti čítající 1057 pacientů užívajících perindopril + bisoprolol uvedlo 7,1 % alespoň 1 nežádoucí příhodu (AE), většinou se jednalo o kašel, bolest hlavy, závratě a hypotenzi. Nebyly pozorovány statisticky významné změny srdeční frekvence ani závažné AEs. Podrobněji ukazuje výsledky analýzy bezpečnosti tab. 4.
Tab. 4 Nežádoucí příhody (AEs) v jednotlivých studiích a v celkovém souboru
|
CONFIDENCE II (n = 354) |
PROTECT I (n = 234) |
PROTECT III (n = 469) |
Celkem (n = 1057) | |
|---|---|---|---|---|
|
Celkový počet hlášených AEs |
48 |
24 |
29 |
101 |
|
Počet pacientů s výskytem ≥ 1 AEs, n (%) |
32 (9,0) |
21 (9,0) |
22 (4,7) |
75 (7,1) |
|
Počet pacientů s nejobvyklejšími AEs, n (%) | ||||
|
kašel |
22 (6,2) |
8 (3,4) |
7 (1,5) |
37 (3,5) |
|
bolest hlavy |
3 (0,8) |
4 (1,7) |
2 (0,4) |
9 (0,9) |
|
závrať |
2 (0,6) |
2 (0,9) |
4 (0,9) |
8 (0,8) |
|
hypotenze |
2 (0,6) |
– |
2 (0,4) |
4 (0,4) |
|
hyperhidróza |
– |
2 (0,9) |
– |
2 (0,2) |
|
palpitace |
– |
– |
2 (0,4) |
2 (0,2) |
Přidání perindoprilu k terapii na bázi bisoprololu bylo spojeno se statisticky významným snížením krevního tlaku po 16 týdnech léčby ve srovnání s výchozím stavem. Na konci studie byla terapie dobře tolerována a nejméně 3 ze 4 pacientů s hypertenzí dosáhli terapeutických cílů. Podle autorů citované post hoc analýzy přidání perindoprilu k terapii založené na bisoprololu představuje bezpečnou a efektivní volbu vhodnou pro použití v rutinní klinické praxi.
(esr)
Zdroj: Abeel M., Gupta A., Constance C. Concomitant treatment of hypertensive patients with bisoprolol and perindopril in routine clinical practice: a post hoc analysis of the CONFIDENCE II, PROTECT I, and PROTECT III observational studies. Adv Ther 2022; 39 (1): 391–404, doi: 10.1007/s12325-021-01958-6.
