Jak připomněl ve své přednášce na právě skončeném výročním kongresu Evropské asociace pro studium diabetu (EASD) profesor Louis J. Aronne z Cornellovy univerzity v New Yorku, léčba obezity je významným nástrojem v terapii metabolických onemocnění, protože nebojuje jen s jedinou poruchou, ale zmírňuje řadu souvisejících zdravotních potíží současně.
Již studie SELECT ukázala, že léčba obezity pomocí agonistů receptorů pro glukagonu podobný peptid (GLP-1RA) snižuje riziko velkých kardiovaskulárních příhod i celkovou mortalitu podobně jako hypolipidemická nebo antihypertenzní léčba. Látky ze skupiny GLP-1RA prokázaly také příznivý vliv u pacientů se srdečním selháním, chronickým onemocněním ledvin a v neposlední řadě z hlediska snížení rizika vzniku diabetu 2. typu.
Dnes díky tomu stojíme na prahu zásadní změny přístupu k terapii metabolických onemocnění. Novým trendem by měla být léčba obezity dříve, než se vymkne kontrole, například u jedinců s BMI ≥ 27 kg/m2, k cílovým hodnotám BMI 25 kg/m2. Jde tedy o snížení tělesné hmotnosti o pouhých 5–10 % a její následné udržení v normálním rozmezí.
V následujících 5 letech se očekává zhruba 15násobný nárůst využití nových antiobezitik. Otázkou je, zda tato strategie vytlačí ze strategií terapie obezity bariatrickou chirurgii. Pro tu se již nějaký čas rovněž používá pojem metabolická chirurgie, protože podobně jako nová antiobezitika nezmírňuje pouze obezitu, ale i řadu dalších metabolických onemocnění.
Zdroj: Larkin M. Will new obesity drugs make bariatric surgery obsolete? Medscape, 2024 Sep 16. Dostupné na: https://www.medscape.com/viewarticle/will-new-obesity-drugs-make-bariatric-surgery-obsolete-2024a1000gqj
Suplementace vysokou dávkou cholekalciferolu snižuje během 2 let výskyt průkazů aktivity nemoci u pacientů s klinicky izolovaným syndromem (CIS), tj. náhle vzniklými ložiskovými neurologickými příznaky odpovídajícími možnému rozvoji roztroušené sklerózy (RS). Ukázala to randomizovaná kontrolovaná dvojitě zaslepená studie prezentovaná v září 2024 na kongresu ECTRIMS (European Committee for Treatment and Research in Multiple Sclerosis).
Autoři do své studie zařadili 303 dospělých s nově zjištěným CIS (v posledních 90 dnech) a vstupní sérovou hladinou 25-hydroxyvitaminu D < 100 nmol/l. Průměrný věk činil 34 let, 70 % tvořily ženy. Zhruba třetina měla optickou neuritidu, ostatní potom oligoklonální pásy v likvoru a 89 % pacientů splňovalo kritéria pro diagnózu relabující-remitující roztroušené sklerózy (RRRS). Ve studii užívali po dobu 2 let 100 000 IU vitaminu D nebo placebo každé 2 týdny. Sledován byl výskyt relapsu onemocnění a nových/zvětšujících se lézí na MRI mozku a míchy. Aktivita onemocnění byla během 2 let zjištěna u 60 % pacientů s vitaminem D a u 74,1 % pacientů s placebem (poměr rizik [HR] 0,66; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,50–0,87; p = 0,004). Ve skupině s vitaminem D byla navíc pozorována delší doba do prvního důkazu aktivity choroby (432 vs. 224 dní; p = 0,003). Suplementace vitaminem D byla dobře tolerována. Podobné výsledky byly zjištěny u podskupiny pacientů, kteří již při vstupu do studie splňovali kritéria RRRS. Podle autorů studie je proto suplementace vitaminem D vhodným postupem u CIS a časné RRRS.
Zdroj: Thouvenot E., Laplaud D., Lebrun-Frenay C. et al. O065/1291 High-dose cholecalciferol reduces multiple sclerosis disease activity after a clinically isolated syndrome: results of a 24-month placebo-controlled randomized trial (D-lay MS). Mult Scler J 2024; 30 (3S): 63.
Erytritol je cukerný alkohol používaný jako náhražka cukru s označením E968. Má nulovou kalorickou hodnotu a nulový glykemický index. Nová studie ovšem otevřela otázku, zda je používání tohoto umělého sladidla, doporučovaného diabetikům a při redukční dietě, skutečně dobrou radou pro pacienty s kardiometabolickým rizikem. V níže citované prospektivní intervenční studii se zdravými dobrovolníky totiž vedla konzumace 30 g erytritolu (ale nikoliv 30 g glukózy) během 30 minut ke zvýšení reaktivity trombocytů.
Tento nový výzkum by tak spolu s výsledky nedávno publikovaných studií, které ukázaly, že hladina erytritolu nalačno souvisí se zvýšenou incidencí kardiovaskulárních chorob u lidí a zvyšuje trombotický potenciál in vitro a u zvířecích modelů, mohl vést k přehodnocení bezpečnosti této potravinářské přísady.
Zdroj: Witkowski M., Wilcox J., Province V. et al. Ingestion of the non-nutritive sweetener erythritol, but not glucose, enhances platelet reactivity and thrombosis potential in healthy volunteers. Arterioscler Thromb Vasc Biol 2024 Sep; 44 (9): 2136−2141, doi: 10.1161/ATVBAHA.124.321019.
Jak ukázala nová studie prezentovaná na letošním kongresu Evropské respirační společnosti (ERS), perorálně podávaný sultiam indikovaný k léčbě benigní parciální epilepsie dětského věku vykázal slibné výsledky při zmírnění poruch dýchání ve spánku a dalších příznaků obstrukční spánkové apnoe (OSA). Studie se vedle Francie, Španělska, Německa a Belgie zúčastnilo rovněž Česko.
Randomizováno bylo 298 dospělých s OSA, kteří netolerovali orální dlahy nebo přístrojovou léčba pomocí trvalého přetlaku v dýchacích cestách (CPAP), k užívání placeba, 100, 200 nebo 300 mg sultiamu denně. Průměrný věk pacientů byl 56 let a jejich průměrný index apnoe/hypopnoe (AHI3a, definovaný jako ≥ 3% desaturace O2) byl 29/hod. Během 15 týdnů léčby klesl AHI3a o 17,8 % s dávkou sultiamu 100 mg, o 34,8 % s dávkou 200 mg a o 39,9 % s dávkou 300 mg. Užívání sultiamu v dávce 200 mg a 300 mg také vedlo k významnému zlepšení saturace kyslíkem během noci v porovnání s placebem. Účinnost sultiamu v těchto dávkách byla podobná u pacientů se středně těžkou i těžkou OSA. U všech dávek sultiamu bylo po 15 týdnech zjištěno také zmírnění denní ospalosti dle dotazníku Epworth Sleepiness Scale (ESS).
Jak uvádějí autoři výzkumu, jednalo se o studii hledání vhodné dávky sultiamu v léčbě OSA. Zjištěná účinnost a bezpečnost ukazuje, je tento lék je v uvedené indikaci vhodný pro hodnocení v klinických studiích fáze III.
Zdroj: Hedner J., Grote L. B., Stenlof K. et al. OA5433 A randomized, double-blind, placebo controlled, dose-finding trial of sulthiame in obstructive sleep apnea. ERS Congress, Wien, 2024 Sep 10.
Perorální preexpoziční profylaxe (PrEP) HIV lenakapavirem u žen ve věku 15–25 let podávaná 2× ročně vykázala 100% účinnost v prevenci nově získaných infekcí HIV. Jde o výsledky randomizované dvojitě zaslepené studie PURPOSE 1 publikované v New England Journal of Medicine.
Lenakapavir je nový inhibitor kapsidy HIV-1 s dlouhým biologickým poločasem umožňující podávání 2× ročně, což může pomoci překonat problémy s adherencí a perzistencí k PrEP a snížit výskyt infekce HIV u žen na celém světě. Studie PURPOSE-1 zahrnující 5338 HIV-negativních žen z Jihoafrické republiky a Ugandy ukázala nulový výskyt nových infekcí HIV při léčbě lenakapavirem v porovnání s incidencí infekce HIV 2/100 žen za rok při každodenní PrEP kombinací emtricitabin/tenofovir alafenamid. Incidence infekce HIV činila u populace žen ve screeningu (n = 8094) 2,41/100 za rok.
Zdroj: Bekker L. G., Das M., Abdool Karim Q. et al.; PURPOSE 1 Study Team. Twice-yearly lenacapavir or daily F/TAF for HIV prevention in cisgender women. N Engl J Med 2024 Jul 24, doi: 10.1056/NEJMoa2407001 [Epub ahead of print].
(zza)
