Monitory spánku (sleep trackers) jsou často součástí tzv. chytrých náramků. Většina používají akcelerometr (pohybový senzor) a proklamují určení délky usínání a spánku, detekci a počet nočních probuzení spolu s přehledem jednotlivých stadií spánku a jejich délky. Někdy lze také nastavit alarm tak, aby byl uživatel probuzen ve vhodný čas s ohledem na spánkové cykly. Základním předpokladem je v tomto případě fakt, že nehybnost je známkou spánku.
Některé náramky rovněž měří dechovou a tepovou frekvenci, tělesnou teplotu, tedy faktory, které se mění v různých stadiích spánku – tepová frekvence postupně klesá a je nejnižší ve fázi nejhlubšího spánku, tzv. delta, a naopak stoupá v REM fázi. Trackery využívají těchto dat k určení délky jednotlivých fází spánku.
Monitory spánku vycházejí z analýzy našeho chování, nemohou proto s naprostou jistotou určit, zda jedinec opravdu spí. Některé relativně klidnější činnosti (např. sledování televize, poslech hudby v posteli) mohou být nesprávně vyhodnoceny jako spánek. Některé studie odhalily, že běžně komerčně dostupná zařízení takto mylně přičítají 9–60 minut navíc k času skutečně strávenému spánkem.
Pro mnoho lidí je přehled jednotlivých fází spánku prezentovaný chytrými hodinkami měřítkem kvality spánku. Nakolik přesné informace zařízení předkládají, není dostatečně vědecky prozkoumáno, stejně tak vliv délky jednotlivých fází na celkovou kvalitu spánku jednotlivce. Zmást tato zařízení mohou také některé faktory ovlivňující tepovou frekvenci jako například arytmie nebo užívání betablokátorů.
Nedostatečně citlivé senzory náramkových zařízení nemusejí odhalit krátká přerušení spánku, a tudíž mohou podat zkreslené informace. Uživatel se může kvůli přerušovanému spánku cítit unaveně, avšak pokud délka spánku na náramku odpovídá zdravým 7–8 hodinám spánku, nevěnuje svým pocitům pozornost.
Naopak nadměrné sledování statistik na displeji monitoru spánku může v krajních případech vést až k úzkostem, a to zejména u jedinců, kteří se soustředí na dosažená čísla do takové míry, že to již ovlivní kvalitu spánku. Například pokud si jedinec stanoví za cíl dosáhnout alespoň 8 hodin spánku za noc, může se odebírat ke spánku mnohem dříve, než když cítí přirozenou únavu. Je pravděpodobnější, že se v takovém případě vyspí paradoxně hůře, bude u něj docházet k nočnímu převalování a přerušovanému spánku.
Přestože není jasně daný význam dat, která monitory spánku poskytují, jejich používání může přinášet svým uživatelům i jisté benefity:
Studií zabývajících se přesností náramkových monitorů spánku je zatím málo a jejich výsledky jsou nejednotné. Přesto platí, že současné komerčně dostupné monitory umožňují pouze omezené sledování spánku a poskytují různě směrodatná data v závislosti na konkrétním přístroji. Doporučuje se věnovat pozornost spíše trendům v naměřených datech než datům absolutním. V případě pozorování jistých znepokojivých dlouhodobých trendů můžeme pacientovi doporučit, aby se obrátil na svého praktika jako doporučujícího lékaře pro vyšetření na oddělení spánkové medicíny, které jako jediné zaručuje přesnou diagnostiku poruch spánku pomocí polysomnografie.
(lexi)
Zdroj: Liao S. Is sleep tracking wrecking your slumber? WebMD, 2019 Jan 24. Dostupné na: www.webmd.com/sleep-disorders/features/do-trackers-wreck-sleep#1
