Alergický pacient v péči lékárníka

Úvod

Lékárník, respektive farmaceutický asistent, musí za krátký čas pečlivě posoudit pacientovy obtíže a navrhnout vhodná opatření. Uplatnit možnosti samoléčby a doporučit volně prodejné léčivá lze pouze u krátkodobých zdravotních potíží. Stěžuje-li si pacient na opakované příznaky ukazující na závažné alergické onemocnění, patří do rukou lékaře specialisty.

Varovné příznaky, při kterých je nutná konzultace s lékařem

• Alergické obtíže nereagující na léčbu nebo trvající déle než 10−14 dní,
• opakující se nebo progredující obtíže,
• alergie doprovázená dušností,
• podezření na astma, angioedém, potravinovou alergii či anafylaktický šok,
• hnisavý výtok z očí, silná bolestivost oka, změny vidění, glaukom v anamnéze,
• těhotné a kojící ženy,
• děti mladší než 2 roky,
• závažná kardiovaskulární onemocnění nebo vybraná metabolická onemocnění v anamnéze.

Algoritmus léčby alergického onemocnění

1. Detekce a eliminace alergenu: Prvním krokem je identifikace a vyloučení kontaktu s alergenem. Pokud se to nepodaří, volíme farmakoterapii. Samoléčbu lze aplikovat pouze po dobu 1−2 týdnů.

2. H₁-antihistaminika: Jsou první volbou v terapii alergických symptomů. Volně prodejný dimetinden je pro vysokou účinnost u pruritu vhodný zejména u kožních alergických reakcí. Zástupci vyšších generací (např. volně prodejný levocetirizin) jsou vhodní pro dlouhodobé podávání v rámci profylaktické léčby. Ovlivňují příznaky svědění, vodnaté nosní sekrece, kýchání, v menší míře i obstrukce nosu. Lokálně podaná sedativní H₁-antihistaminika (antazolin, dimetinden) jsou díky anticholinergnímu účinku a rychlému nástupu účinku využívána jako součást úlevové terapie nosních, očních nebo kožních symptomů, popřípadě i preventivně. 

3. Lokální kortikosteroidy (KS): Nazálně aplikované KS (volně prodejný beklomethason) působí na nosní příznaky. Je pro ně charakteristický relativně pomalý nástup účinku (až 12 hodin), kdy lze maximální efekt často pozorovat až za několik dnů nebo týdnů. KS ve formě masti (hydrokortison) lze použít u zánětlivých kožních nemocí neinfekčního původu, včetně solární dermatitidy.  

4. Dekongestiva: Představují úlevovou léčbu při obstrukci nosu. Jedná se o α-sympatomimetika (např. nafazolin, tramazolin, fenylefrin), lze je kombinovat s antihistaminiky. Pro minimalizaci rizik (vývoj rezistence α-receptorů, rhinitis medicamentosa) je třeba omezit délku podání na maximálně 1 týden u dospělých a 3 dny u dětí. Součástí koncepce péče o nosní sliznici je také aplikace vodných roztoků minerálních solí.

Závěr

Samoléčení alergických onemocnění má v současné době stoupající trend, což nemusí být vždy namístě. Úloha odborného pracovníka lékárny, spočívající v posouzení zdravotních obtíží pacienta a následném rozhodnutí o dalších postupech, je proto klíčová.

(raj)

Zdroj: Ládová K., Malý J. Pacient s alergickými příznaky v lékárně a možnosti samoléčení. Praktické lékárenství 2013; 3 (3): 94–100.