Co určitě stojí za přečtení...


Vyšlo v časopise: Čas. čes. lék., 92, 2020, č. 3, s. 31

Benáková, N,: Celková léčba atopické dermatitidy – evropské doporučené postupy a současný stav

Česko-slovenská dermatologie č. 6/2019

Pacienti se závažnou atopickou dermatitidou a jejich lékaři dlouho čekali na příchod celkově podávaných léčiv. Minulé desetiletí bylo ve znamení psoriázy, toto bude ve znamení atopické dermatitidy. Do terapie vstupuje několik terapeutických skupin najednou. Z tradičních systémových léčiv se stále podávají cyklosporin A, metotrexát, azatioprin, mykofenolát mofetil, kortikoidy. Všechna tato imunosupresiva mají kumulativně toxický účinek a lze je tedy dlouhodobě používat jen omezeně. Ani jejich účinnost není plně uspokojivá a často dojde k přerušení podávání léčiva díky selhávající účinnosti v čase. Navíc je u nich často problém s adherencí k léčně v důsledku tzv. „únavy z léčby“. Až na cyklosporin A jsou navíc všechna používána v režimu „off label“. Velkou nadějí jsou biologika a prvním z nich vstupujícím do terapie je dupilumab. Novými zkoušenými léčivy jsou i malé molekuly inhibitorů Janus kináz (JAK), které působí selektivně a jsou bezpečné. Než se přistoupí k léčbě systémovými léčivy, je nutné na maximální míru zintenzivnit lokální terapii. Dupilumab (Dupixent® 300 mg inj.) je plně humanizovaná monoklonální protilátka proti α-řetězci receptoru pro IL-4 a IL-3. Je hrazen dospělým pacientům s těžkou formou atopické dermatitidy po selhání alespoň jednoho ze způsobů konvenční imunosupresivní terapie. Léčba se zahajuje jednou dávkou 600 mg s. c. podanou do dvou různých míst a pak nastupuje udržovací léčba co dva týdny 300 mg s. c. Přípravek je určen pro dlouhodobou kontinuální léčbu. Z dalších nových léčiv zkoušených v roce 2019 jsou to biologika: nemolizumab, lebrikizumab, tralokinumab, fezakinumab, tezepelumab. Malé molekuly inhibitorů JAK kináz: baricitinib, upadacitinib, tofacitinib, delgocitinib. Dále je to H4-antihistaminikum ZPL-389 a antagonisté receptoru CRTH2 fevipiprant a timapiprant a antagonisté neurokininu tradipitant a serlopitant.

Kováčová, B.: Možnosti farmakologického ovlivnění singultu u pacientů v paliativní péči

Časopis lékařů českých č. 7–8/2019

Singultus (škytavka) jsou periodické nekontrolované kontrakce dýchacích svalů vedoucí k prudkému nádechu a okamžitému uzávěru hlasivek. Má různé formy podle doby trvání – akutní (do 48 hodin), perzistující (48 hodin až 2 měsíce) a neustupující (více než dva měsíce). Škytavka je doprovodným jevem mnoha nemocí (nádory, CMP, traumata, RS, encefalitida, Parkinsonova choroba, distenze žaludku) a může být způsobena i iatrogenně – glukokortikoidy (dexametazon, metylprednisolon), cytostatika (fluorouracil, platina, irinotekan), benzodiazepiny, metyldopa, setrony, aprepitant. Farmakologicky lze škytavku ovlivnit těmito léčivy: celková i.v. anestetika (ketamin), antipsychotika (chlorpromazin, haloperidol), prokinetika (metoklopramid, domperidon), antiepileptika (karbamazepin, valproát, fenytoin, gabapentin, pregabalin), centrální myorelaxancia (baklofen).

Pozn.: Dvojčíslo ČLČ 7–8/2019 je téměř celé věnováno článkům klinických farma­ceutů, což je možno považovat za úspěch. V úvodníku šéfredaktor Petr Sucharda připomíná, že klinická farmacie čím dál častěji proniká do klinických týmů, což mu jako internistovi připadá zbytečné, ale pro medicínu obecně je to velmi potřebné.


Štítky
Farmacie Farmakologie Farmaceutický asistent

Článek vyšel v časopise

Časopis českých lékárníků

Číslo 3

2020 Číslo 3

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se