Elektronizace malým nesvědčí


Vyšlo v časopise: Čas. čes. lék., 92, 2020, č. 3, s. 4

V době, kdy vychází toto číslo, mám být na komerčním lékárenském kongresu v panelové diskusi o eHEALTH v lé­ká­ren­ství. Pozvali mě už v lednu. To jsem s notebookem na klíně řídil centrální zásobování traumacentra v Jemenu. Notebook se skladovým hospodářstvím v excelové tabulce o necelé tisícovce položek (léků sotva 250) a připojením na email v režimu ráno a večer byl vrcholem elektronizace. A přeci se mi bez vší moderní elektronické podpory pracovalo líp.


PharmDr. Stanislav HAVLÍČEK

Váhal jsem, jestli pozvání přijmout. Nakonec vyhrálo vědomí, že vedle nadšených podporovatelů je potřebná i kritika a hlas nespokojeného uživatele. Nic proti elektronizaci nemám, na­opak jsem nadšeným podporovatelem elektronických nástrojů a často zkouším nové aplikace. Dokonce za ty užitečné i platím. Jenomže je taky nemilosrdně mažu a zapomínám, když nepomáhají a jenom kradou čas. Takže jsem se nad body plánované diskuse zamyslel a porovnal je s analogovou variantou.

1. E-preskripce

Podle ministerstva zdravotnictví má tři základní benefity: Ve vztahu k pacientovi má zvyšovat bezpečnost procesu předepisování a redukovat až eliminovat jeho duplicity a také usnadnit generickou substituci. Ve vztahu předepisujících a plátců zajistit zefektivnění řízení preskripce. Kdybyste jako já tápali, co to znamená, je to přehled a včasná kontrola účtů a limitů. Pro lékárníky má zvýšit kvalitu. Tím se rozumí odstranění nečitelnosti a zavedení on-line dostupných aktuálních přehledů léčiv (zřejmě pro předepisující lékaře).

Zeptal jsem se sám sebe: Dělá to? A pokud ano, dělá to lépe než analogová varianta?

Nedělá! A každý alespoň občas expedující lékárník mi dá za pravdu. I když pomineme velké přešlapy, třeba jak systém na podzim 2018 přiděloval vygenerované kódy náhodně vybraným adresátům, elektronické předepisování rozhodně neprospívá bezpečnosti procesu a duplicitní předepisování neeliminuje. ­Generické předepisování (klidně i analogově) by nejenom odstranilo duplicitu daleko efektivněji, ale zároveň by vyřešilo i tu proklamovanou „nesnadnost“ substituce. Podstatně levněji, vždyť současný (velmi drahý) systém nedělá ani to nejuvěřitelnější z proklamovaných hesel. Totiž, že nešetří lesy, protože každá plně elektronická verze přenosu kódu je mnohem pracnější (a dražší) než papírová průvodka. Papír, a přiznat by si to měli především „objevitelé“ bezvýznamového kódu, sice obsahuje řádově nižší množství údajů, ale elektronický recept redukovaný na bezvýznamový kód rozhodně není bezpečnější. Vytratila se tím i „výhoda“ odstranění nečitelných receptů. To koření lékárnické práce ve výši sotva promile rukou psaných nečitelných receptů je pryč. Ani se nedá spočítat. Teď je totiž lidským okem nečitelný každý předepsaný recept.

2. Lékový záznam

Má zamezit vícečetnému předepisování léků (asi to v předchozím případě byl jenom test pozornosti) a zredukovat předepisování léků, které mají vzájemně nežádoucí účinky?

Opravdu? Má lékový záznam sám o sobě nějakou možnost zakázat předepsat? Jsou někde definovány vyšší kompetence lékárníků nevydávat rizikové kombinace léků, pokud je lékař předepsal a trvá na nich? A o krok zpátky, nabídne lékový záznam lékaři více informací než by měl už dnes při předepisování znát? Napadají mě ale i jiné otázky. Lékový záznam už totiž existuje dlouhá léta, možná už desítky let, na pojišťovnách. Ano, není úplně online, ale analogový taky není a k vyhodnocení dostačuje. Kolik rizikových kombinací už bylo odhaleno? Kolik doporučení zaslaly pojišťovny lékařům? Přišel od pojišťoven požadavek na vyšší bezpečnost pacientů a online přístup k záznamu? ­Nemyslím si. Důvody a zájmy budou jinde.

Ono to tedy nějaký smysl má. Jen asi úplně jiný. Co pro vás ­znamená sousloví „Velká data“?

Pro mě je to další elektronický balast v našem světě, jehož produktem je GDPR. Stálo to miliardy a ještě bude stát. Ale ­bohulibý záměr ubránit data spotřebitelů a uživatelů před velkou čtyřkou – Google, Apple, Facebook, Amazon (GAFA) se minul účinkem. Velcí giganti v metodách těžby a využívání dat naopak posílili. Ostrouhali malí. Server Politico v článku „Jak ­Silicon Valley obehrálo evropské zákony soukromí” napsal doslova toto“ „Giganti jsou deset kroků před kýmkoli dalším. A sto kroků před regulátory”.

A uživatelé a spotřebitelé? Na ně systémy velkých vyzrály. ­Zatímco malý poskytovatel, malá aplikace nebo malá služba musí být lepší, zaujmout a přinést nějaký uživatelský benefit, velcí nemusejí. Už je přeci používáte. Po zavedení GDPR jim dovolujete víc než před tím. Práva, která nám uživatelům dalo nařízení o GDPR, byla obrácena proti nám samotným. Naprostá většina z nás automaticky kliká na OK a povolí sledování všeho. Nečteme, nezkoumáme. Ale i kdyby ano a dali bychom si práci s výběrem a odmítáním jednotlivostí, vyskočily by na nás při každém dalším kontaktu znovu. A znovu, dokud neodklikneme. To je velmi ztížený a obtěžující opt-out ze systému sledování. Do lékového záznamu nás „odklikli“ poslanci a senátoři a cesta ven obtěžuje ještě víc než proklikat podmínky posilující velké čtyřky GAFA.

Toho se v lékárenství a jeho elektronizaci opravdu bojím. Není to jen GDPR, je to i EET, lékový záznam, ePreskripce, sběr dat a všechno další a ostatní. S každou „eLahůdkou“ klesá počet malých a posilují velcí. Příkladem budiž dodavatelé lékárenských software. Taky se postupně blížíme k nějaké velké čtyřce nebo trojce. U lékáren je to v bleděmodrém stejné, velcí posilují, malým už dávno neteče jenom do bot.

Když už máte vodu nad hlavou, začíná být jedno, o kolik víc jí přiteče.


Štítky
Farmacie Farmakologie Farmaceutický asistent

Článek vyšel v časopise

Časopis českých lékárníků

Číslo 3

2020 Číslo 3

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se