Okénko do magistraliter


Vyšlo v časopise: Čas. čes. lék., 92, 2020, č. 3, s. 29

Bezpečnost práce při přípravě v lékárně

Zákoník práce stanoví, že zaměstnavatel má povinnost zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na možná rizika ohrožení jejich života a zdraví, a zároveň, že zaměstnanec má povinnost dbát o svou bezpečnost a zdraví. Jak je to při přípravě léků v lékárně? Dbáme na svoji ochranu nebo jsme přesvědčeni, že lékům rozumíme a chránit se nepotřebujeme?

Za nebezpečná léčiva se považují takové léky, které obsahují látky s karcinogenním, teratogenním nebo mutagenním účinkem, případně látky toxické pro reprodukci. Souhrnně se nazývají látkami s CMR rizikem. Mezi takové léky typicky patří cytostatika, a proto bylo již před lety ředění cytostatik přesunuto z onkologických oddělení do lékáren. V současnosti příprava cytostatik probíhá v bezpečnostních podtlakových boxech (izolátorech), všichni pracovníci jsou proškoleni a používají vhodné ochranné pomůcky.

CMR riziko bohužel nemají pouze ­cytostatika, ale i jiné skupiny látek. Tyto látky bychom měli v lékárně identifikovat, zvážit míru rizika a přijmout vhodná opatření pro svoji ochranu, nebo pro ochranu kolegů v lékárně.

Díky globálnímu harmonizovanému systému klasifikace a označování chemikálií (GHS), který je v Evropě přijat nařízením č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí („nařízení CLP“) a díky nařízení  č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek („nařízení REACH“) máme možnost zjistit nebezpečné vlastnosti ­přímo z obalu suroviny. Výstražné symboly nebezpečnosti jsou v červeně orámovaných čtvercích, látky nebezpečné pro zdraví mají stylizovanou siluetu člověka.

Kromě tohoto symbolu jsou na obalu standardní věty o nebezpečnosti látek, takzvané H-věty, nebo jen jejich kódové označení. CMR riziko odpovídá těmto H-větám:

  • H340 Může vyvolat genetické poškození.
  • H341 Podezření na genetické poškození.
  • H350 Může vyvolat rakovinu.
  • H351 Podezření na vyvolání rakoviny.
  • H360 Může poškodit reprodukční schopnost nebo plod v těle matky.
  • H361 Podezření na poškození reprodukční schopnosti nebo plodu v těle matky.
  • H362 Může poškodit kojence prostřednictvím mateřského mléka.

Prohlédnutím obalů surovin tedy snadno zjistíme, že např. metronidazol může vyvolat rakovinu; dexamethazon může poškodit reprodukční schopnost nebo plod v těle matky; chloramfenikol může poškodit reprodukční schopnost nebo plod v těle matky, může vyvolat rakovinu a je u něj podezření na genetické poškození. Před časem byly z důvodu CMR rizika vyřazeny dehty z lékopisu, přesto se stále používají a tak mohu jen doporučit se podívat např. na etiketu Tinctura carbonis detergens.

Pokud pro přípravu nepoužíváme léčivé látky, ale léčivé přípravky (například při přípravě dělených lékových forem pro děti), je zjištění informací o možném nebezpeční mnohem složitější. Je možné vycházet z informací v SPC nebo na internetu vyhledat bezpečnostní listy chemikálií u dodavatelů chemikálií. Nejčastěji se informace dají nalézt v angličtině po zadání textu MSDS + název látky.


Při hodnocení rizika bychom měli zohlednit nejen vlastnosti léčivé látky, ale také množství, se kterým pracujeme a ochranné prostředky, které používáme. Zatímco práce v uzavřeném systému (ředění injekce v ampuli) nebo mísení malého množství tekutin je relativně bezpečné, manipulace s práškovými léčivy, například vážení, mísení prachů, drcení tablet nebo vysypávání tobolek, je spojeno s vysokým rizikem kontaminace. Prachové částice se uvolňují do ovzduší a přichází do styku s kůží nebo dýchacími cestami. A zaměstnanci by se měli odpovídajícím způsobem chránit. Používat ochranné rukavice, respirátory, pracovat s nebezpečnými látkami v izolátorech, biohazard boxech, digestořích, nebo alespoň přijmout vhodná režimová opatření. Například vyloučit z procesu přípravy těhotné, nebezpečné léky připravovat na konci směny, po skončení práce uklidit a vyvětrat.

Mgr. Hana Šnajdrová


Zdroje
  1. Doporučený postup ČLnK a Sekce nemocničních lékárníků ČFS ČLS JEP: Příprava lékových forem s obsahem nebezpečných léčiv
  2. Bouwman-Boer Y, et al. PracticalPharmaceutics: An International Guideline for the Preparation, Care and Use of Medicinal Products. Springer, 2015.
Štítky
Farmacie Farmakologie Farmaceutický asistent

Článek vyšel v časopise

Časopis českých lékárníků

Číslo 3

2020 Číslo 3

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se