Právní poradna

Nároky zaměstnance při karanténě

Vzhledem k množícím se dotazům na nároky zaměstnanců při nařízené karanténě připravila daňová poradkyně ČLnK Ing. Kateřina Frýbová z FACTA s. r. o., souhrnnou informaci.

V případě nařízené karantény uplatňuje zaměstnanec nárok na nemocenskou a to tiskopisem „Potvrzení o nařízení karantény“, který vystaví ošetřující lékař nebo hygienik. Zaměstnanec předloží svému zaměstnavateli tiskopis „Oznámení o nařízení karantény“ (tiskopis nemusí být předložen osobně). Na základě tohoto tiskopisu bude zaměstnanec uplatňovat u zaměstnavatele nárok na náhradu mzdy od 1. do 14. dne trvání karantény, stejně tak jako by byl nemocný.

Pokud je karanténa delší 14 kalendářních dnů, předá zaměstnanec zaměstnavateli „Potvrzení o nařízení karantény pro uplatnění nároku na nemocenské“. Zaměstnavatel postoupí doklad příslušné OSSZ. Pro uplatnění nároku na vyplacení dávky nemocenské dále lékař vystavuje „Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény“ (tzv. lístek na peníze) a to vždy ke konci kalendářního měsíce. Tento tiskopis předá dále zaměstnanec svému zaměstnavateli. Zaměstnavatel ho pak předá příslušné OSSZ, která zaměstnanci vyplatí dávku nemocenské po obdržení potvrzení.

Výše nemocenského za kalendářní den činí:

• do 30. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu,
• od 31. dne do 60. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény 66 % redukovaného denního vyměřovacího základu a
• od 61. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény 72 % redukovaného denního vyměřovacího základu.

Z výše uvedeného vyplývá, že karanténu může nařídit pouze příslušný orgán ochrany veřejného zdraví –⁠ tedy lékař, nebo např. hygienická stanice. Nařízená karanténa se chová obdobně jako klasická pracovní neschopnost. Nárok na náhradu mzdy za karanténu se tak po stránce finanční neliší od klasické nemocenské. S platností od 9. 3. 2020 umožnila Česká správa sociálního zabezpečení využívat k vystavení karantény e-Neschopenky, aby došlo k maximálnímu zjednodušení administrativního procesu při předávání tiskopisů. Lékaři tento postup mohou, ale nemusí využít.

Pokud by karanténu nařídil zaměstnavatel bez lékařského potvrzení, má dvě možnosti. Pokud mohou zaměstnanci vykonávat svoji práci z domova, chová se karanténa jako běžný home office. Pokud výkon práce zaměstnanců v karanténě možný není a zaměstnavatel je přesto nechá doma, mají zaměstnanci plný nárok na náhradu mzdy, tak jako by chodili do zaměstnání a pracovali.

Ing. Kateřina Frýbová