CO URČITĚ STOJÍ ZA PŘEČTENÍ...

Vaněk, J.: Moderní terapeutické možnosti léčby nespavosti

Medicína pro praxi č. 5/2022

Spánková medicína a její terapeutické možnosti se díky výzkumu neurobiologie spánku prudce rozvíjí. O tom svědčí i udělení Nobelovy ceny za výzkumy fyziologie spánku v roce 2017 (Hall, Rosbash, Young). Velké studie uvádějí prevalenci insomnie až 19,2 % v dospělé populaci. Nejčastější je neschopnost udržet kontinuitu spánku (2/3), zbytek je neschopnost usnout a nedostatečné osvěžení. Nejmenší počet si stěžuje na časné ranní probuzení. Konsenzus ohledně etiopatogeneze je v příčině nespavosti vyplývající ze stavu zvýšené aktivace sympatiku. Z toho čerpají dva modely nespavosti: 1. kognitivní model –⁠ zvýšená míra nabuzení je způsobená stresem (práce, partnerství, životní události), 2. Neurofyziologický model –⁠ hyperarousal (nadměrná aktivita) vzniká na podkladě fyziologických procesů (zvýšený kortizol v moči u nespavců, nižší srdeční variabilita, vyšší glukózový metabolismus). Při léčbě by vždy měly nefarmakologické přístupy předcházet léčbě farmaky na předpis. Začíná se podrobnou psychoedukací a vedením spánkového deníku, aspoň měsíc by měl pacient dodržovat pravidla spánkové hygieny. Pokud je pacient nakloněn alternativě, je dobré užít některé z fytofarmak (kozlík, levandule, heřmánek). Mezi nejčastěji používaná léčiva k léčbě insomnie patří hypnotika třetí generace zopiklon, zolpidem a zaleplon. V běžném dávkovacím režimu jsou to léčiva bezpečná a účinná na navození i udržení spánku. Po probuzení nezpůsobují tak silnou ospalost a útlum jako předchozí hypnotika (barbituráty, benzodiazepiny). Zásadní nevýhodou je návykovost a tolerance, neměla by být tedy předepisována déle než čtyři týdny. V USA se již používají hypnotika čtvrté a páté generace (antagonisté orexinového receptoru a analoga melatoninu). Z dalších léčiv se nabízejí sedativní antidepresiva (trazodon, mirtazapin), která nejsou návyková, jejich efekt je v čase stálý a předvídatelný. Nevýhodou je nemožnost jejich užití v čas potřeby. Léčivem vhodným především u starších pacientů je melatonin, který je nenávykový a bezpečný, ale nástup jeho účinku je pomalý.

Kotas, R.: Eptinezumab –⁠ nová anti-CGRP monoklonální protilátka k profylaktické léčbě migrény

Neurologie pro praxi č. 6/2022

Eptinezumab (dále Ep) je první intravenózní monoklonální protilátka proti IgG1 k profylaxi migrény. Je plně humanizovaná, produkovaná kvasinkou Pichia pastoris, která se váže na CGRP ligand. Má 100% biologickou dostupnost a T/2 je 27,9 dne. Ve fázi III klinického zkoušení proběhlo pět úspěšných velkých studií. PROMISE I zkoumala preventivní účinnost u pacientů s epizodickou migrénou, léčeno bylo 888 pacientů. Ep v dávce 100 a 300 mg vykázal statisticky významnou redukci výskytu záchvatů migrény, při dávce 300 mg to bylo až 56 %. Studie PROMISE 2 podávala Ep v profylaxi pacientům s chronickou migrénou. Při dávce 300 mg došlo k redukci alespoň 50 % záchvatů u 61,4 % pacientů. Úkolem studie PREVAIL bylo zhodnotit bezpečnost, imunogenicitu a pacientovo subjektivní vnímání efektu léčby při dávce 300 mg i. v. Při dvouletém podávání se vyskytly tyto NÚL: nasofaryngitida (18 %), sinusitida (8 %), infekce HCD (8 %), chřipka (6,3 %) a bronchitida (5,5 %). Studie RELIEF prověřovala účinek Ep během migrenózního záchvatu. Je nutné respektovat, že při pravidelné aplikaci v prevenci se může pacient ocitnout v akutním záchvatu migrény. Dávka 100 mg Ep vedla k významnému zkrácení akutní ataky. Studie DELIVER byla provedena u pacientů, u kterých předchozí profylaxe 2–4 léčivy selhala v posledních deseti letech. Základní dávkou v profylaxi je 100 mg Ep jednou za 12 týdnů, při nedostatečné účinnosti se dávka zvýší na 300 mg. K přípravě roztoku slouží vak se 100 ml fyziologického roztoku NaCl. Přípravek vyrábí pod názvem Vyepti® firma Lundbeck.