Sváteční katastrofa, aneb Neklid na vánoční frontě

Kritická situace v lékárnách na přelomu let 2022/2023 by neměla být zapomenuta, naopak by měla přinést výrazné poučení. Dlouho se zdálo, že si nikdo ani příliš nevšimne obětavosti a nasazení lékárníků. Nakonec se naště stí lékárníci dočkali a poměrně hlasité veřejné laudatio zaznělo. V prvních novoročních Otázkách Václava Moravce ministr zdravotnictví Vlastimil Válek prohlásil:

„Pan prezident Krebs a lékárníci odvádí neskutečnou práci, já když si představím, v jaké oni jsou strašné situaci, jakému tlaku jsou vystaveni a přitom oni za to opravdu vůbec nemohou, oni nemohou udělat vůbec nic, oni jsou odkázáni na to, co se podaří dovézt do České republiky.“

Většina z vás v tom tlaku a „strašné situaci“ vánoční svátky prožila, pro mnohé to byl skutečně první větší „křest ohněm“. Ne všichni čtenáři ale trávili sváteční dny za tárou, a časopis plní i určitou roli kroniky, díky níž se budoucí generace o nás cosi dozvědí. I proto přinášíme několik osobních svědectví, která zazněla na sociálních sítích nebo nám byla poslána do redakce.

                                                                                                                                                                                                                                                 *

Vyšla na mě služba 24. 12. Pracuji v lékárně v OC, měli jsme otevřeno od 8 do 12 hodin. Od otevření nonstop fronta až do dvanácti. O půl 12 nám přišla pokladní z Kauflandu říct, že tam máme frontu ještě tak 150 lidí, co mají dělat, protože ve 12 musí zavřít. Byla jsem tam já, magistra, a ještě kolegyně laborantka na volný prodej. Ona řešila neustále kašel a horečky, já měla v ruce pořád telefon a volala na pohotovost, protože většinu antibiotik jsme neměli a šlo o akutní pacienty. Ke všemu u nás pacienti z pohotovosti nosí výhradně papírové recepty, což o to víc zdržuje ve chvíli, kdy je taková fronta (vypsat ZP, RČ, IČZ lékaře a poté na recept ručně dopsat, co za co bylo zaměněno, že to bylo po konzultaci atd.) U antibiotických sirupů jsem pořád dokola přepočítávala dávkování, protože jsme měli jen nižší sílu. Za čtyři hodiny provozu jsme měli 300 expedičních případů.

Bohužel jsme museli část pacientů odmítnout, protože jsme je nestihli do zmiňovaných 12 hodin, kdy Kaufland skutečně zavřel. Okolo 10. hodiny jsme neměli ani jeden paralen (výpadek), léky na kašel minimálně a o dětských antipyretikách není ani řeč, zásoby byly skoro pryč během první půlhodiny. Poté jsme dali pár kusů dozadu a vydávali jen opravdu akutním pacientům, kteří měli 40 horečky a šli z pohotovosti. Každopádně jsme byli jediná otevřená lékárna široko daleko, i nemocniční, která patří k okresní pohotovostní nemocnici, měla bohužel zavřeno.

                                                                                                                                                                                                                                                *

V našem povolání je vždy lepší pomáhat lidem, než ležet na gauči a cpát se cukrovím. Proto jsem i letos vyrazil 24. 12. od 19 hodin do 27. 12. do 6 hod do pohotovostní lékárny v Praze. Že za tak dlouhou dobu stihnu jen jednu kávu a 5 hodin přerušovaného spánku, jsem skutečně netušil. Celkem vydaných 160 receptů, 810 zoufalých pacientů na volný prodej. K tomu dalších 200 zoufalejších lidí s recepty na antibiotika, dekongesční perorální přípravky a ušní kapky jsem musel poslat do dalších pohotovostí. Pacienti se, až na výjimky, chovali velice slušně i přesto, že museli ve frontě čekat i 40 minut. Zaráželo mě ale, že to byli lidé z Nymburka, Mladé Boleslavi a dalších odlehlých míst mimo Prahu.

                                                                                                                                                                                                                                               *

O svátcích, 24.–26. prosince, jsme měli otevřeno vždy od 8.30 do 16.00 v obsazení farmaceutický asistent a magistr. Na Štědrý den bylo 450 expedic, na Boží hod 570 a na Štěpána 530. Nadto každý den odhadem stovka lidí kvůli výpadkům odešla s nepořízenou.

                                                                                                                                                                                                                                               *

Pohotovost v nemocniční lékárně na Štědrý den. 1 magistr, 220 expedičních případů, převažovala antibiotika a doporučenky z dětské pohotovosti na volně prodejné LP na kašel a horečku. Lékaři na pohotovosti pro dospělé i pro děti si dokonce povolali na pomoc lékaře sloužící na odděleních a ordinovali čtyři najednou. Naředila jsem asi 15 antibiotických sirupů, do toho nepřetržitě zvonily oba telefony (do kdy máme otevřeno, zda máme Nurofen/Paralen sirup, lékaři si ověřovali, kterými antibiotiky disponujeme). Nikdy nekončící fronta, čaj, který jsem si ráno uvařila, jsem večer zase vylila. Oproti loňsku téměř žádné dohánění vánočních dárků nebo shánění chronické medikace. Na závěr prosba z dětské pohotovosti, abych ještě pár minut počkala na rodiče s receptem na antibiotikum pro dítě s podezřením na pneumonii. Následující dva dny měli kolegové snad ještě náročnější. Za 12 hodin asi 320 transakcí.

                                                                                                                                                                                                                                               *

U nás dává kraj příspěvek lékárně (jedna v okrese), která drží pohotovost v době 9–13 hodin. Pohotovostní službu si již dlouhodobě mezi sebe dělíme. Za poslední roky jsme zůstaly 2 lékárny (obě v soukromých rukou), které se střídáme, z tradice, z myšlenky, že jsme zdravotníci a i díky příspěvku kraje. Na Štěpána to bylo opravdu „výživné“, kolegyně na Boží hod to měla asi stejné. Myslím, že někdy před 3–4 roky bylo něco podobného. Musím uznat, že lidé byli vstřícní, pár jich zabrblalo, ale jistě byli rádi, že nemusí jet do Olomouce. Lékař na pohotovosti také velmi ochotný ke komunikaci. Po telefonickém dotazu „děláte rozvoz“ mě napadlo, jak to ve svátky asi budou lidé dělat, až nás zásilkové lékárny zničí...

                                                                                                                                                                                                                                              *

Na Štědrý den 300 expedic za 4 hodiny. Ve dvou lidech.

                                                                                                                                                                                                                                              *

U nás služba od 8 do 22 hodin. Dvě magistry a jedna farmaceutická asistentka. Přes 440 prodejů a kolem 270 receptů. Infarktový stav tři dni po sobě.

                                                                                                                                                                                                                                              *

Stačilo mi dopoledne na Štědrý den. Chudák kolegyně laborantka a nekončící zástupy lidí s kašlíky všeho druhu a bolestmi v krku všech intenzit a podob. Bohužel se zásoby léků rychle tenčily. Do toho občas někdo přišel pro kosmetiku látovat nedostatek nakoupených dárků. Normálně bych bral hodně volného prodeje, ale měl jsem zástup lidí z pohotovosti, kde téměř každý recept znamenal telefon předepisujícímu lékaři. Proti indikaci pacienta jsme ladili, která ATB máme/nemáme. Léky na kašel došly se zavíračkou, paralenů bylo naště stí dost. Nic moc jsme teda neměli pro děti. Posledních pár nurofenů a IPL paracetamolových čípků. Takže přepočítávat dávkování a lidová tvořivost, samozřejmě profesionálně a se vší odborností.

                                                                                                                                                                                                                                            *

Lékárna v obchodním centru 24. 12. Od 9 do 12 jsme si s kolegyní střihly 229 expedičních případů. Lidé byli hodně nemocní, sháněli nurofeny, sirupy, samozřejmě i dárky k Vánocům na poslední chvíli. Také neustále zvonil telefon, zda máme otevřeno.

                                                                                                                                                                                                                                            *

Bylo to extrémní, ale nebylo to poprvé. Pamatuji mnohem horší rok. Pět dní volna (Vánoce a víkend) + epidemie respiračních nemocí. Před lékárnou byla taková fronta, že strážní služba musela regulovat dopravu, aby mohly projet sanitky. Léky došly skoro všechny, včetně zásob pro nemocnici. Kolegové si z nemocniční části všechno převedli a odnesli do výdejny pro veřejnost. Z té doby jsme se poučili. Na Vánoce personálně posilujeme služby a už od začátku prosince navyšujeme zásoby léků na svátky, například každoročně bereme na začátku prosince 10 kartonů paralenu = 1 080 balení. Letos se jen za tři dny vydalo přes 300 balení, takže na Silvestra už jsme skoro nic neměli. Z letošních svátků bychom se měli poučit všichni.

(red)