2002: Povodně a vlny

Pamětníci vnímají rok 2002 jako druhou kapitolu povodní, které po pěti letech od předchozích více zasáhly českou část republiky. Voda zaplavila historická centra mnoha měst, ve kterých kolísala výška hladiny mezi 2 a 4 metry. Při povodních zemřelo 17 osob, stovky tisíc lidí byly evakuovány. Zničeny byly desítky budov, poškozeny tisíce. Češi po pěti letech ukázali, že jsou v krizích schopni obrovské solidarity, ať už ji předvedli při odstraňování škod formou dobrovolnické práce v zasažených oblastech nebo materiálovou a finanční pomocí realizovanou pomocí sbírek.

Také Komora se rozhodla podpořit své členy postižené povodněmi, v září bylo aktivováno zvláštní konto pro veřejnou sbírku, na kterou Komora po rozhodnutí delegátů sjezdu přispěla rovným milionem korun. K rozdělování financí z této sbírky byl také ustanoven výbor složený ze zástupců představenstva Komory i GML. Zároveň mohli členové Komory požádat o podporu ze sociálního fondu.

Podle dobových článků v Časopisu zasáhly do lékárnického světa jiné dvě události. Obě způsobily v emocemi nabitých diskusích mezi lékárníky přívalovou vlnu velikosti tsunami. Ta první, na Nový rok zveřejněná Mělnická výzva, se malým lékárenským rybníčkem přelila hned v roce 2002, druhá (v polovině února oznámené omezení rozsahu činností prezidenta ze zdravotních důvodů) hladinu jen mírně čeřila až do sjezdu v listopadu 2002, aby (stejně jako druhá povodeň) naplno dopadla až o pět let později. Svoje místo ve vzpomínkovém cyklu proto najde v čísle 9 letošního ročníku.

Novoroční výzva předsedy OSL Mělník vyvolala doslova bouři v nově spuštěné diskusi na webu Komory. Představenstvo o výzvě poprvé jednalo na lednovém jednání a ze zápisu se dozvíme, že ač je sama podstata výzvy relevantní a působení inspektorů Komory (a zároveň zaměstnanců řetězce Lloyds Pharmacy) může vyvolávat spory, nabízí se otázka, zda je výzva dílem skupiny nebo jednotlivců, kteří své názory vydávají za společné stanovisko OSL. Předseda OSL byl proto vyzván, aby předložil příslušné listiny (zápis z jednání OSL). Pro konečné rozhodnutí, jak se k výzvě postavit, zvolilo představenstvo vyčkávací taktiku. Jak se ze stejného zápisu dozvídáme: „Dobré je vyčkat výsledku diskuse.“

A diskuse probíhala. Hotová diskusní smršť se odehrávala na internetu (v roce 2002 novinka) a mnohé polemiky sypatizantů, částečných sympatizantů i odpůrců Mělnické výzvy byly otištěny v Časopise. „Osobně se domnívám, že v Mělnické výzvě nešlo ani tak o inspektory (zaměstnance) Lloyds, jako o kontroly samotné. Snaží se spojit strach z konkurence se strachem z kontrol. Vždyť kdo jsme stoprocentně bezchybní? I bezchybné provozovatele a zaměstnance kontrola obtěžuje a zdržuje. Ohlasy pramenící z obou těchto obav a z neznalosti Kontrolního řádu, schváleného sjezdem, se prohlásí za vox populi a na internetu už zazněl i vox dei. A tento hlas boží říká: „vylepšit“ kontroly až do jejich praktického znemožnění. Přitom se inspektoři Komory snaží postihnout i praktiky, které žádný jiný orgán nezajímají, ale mohou ohrozit náš stav jako celek… (PharmDr. Vladimír Gondek)

Sdílím některé obavy signatářů Mělnické výzvy, ale nemohu souhlasit se způsobem, jak je formulují. Ve svaté válce proti řetězcům napadají své kolegy zaměstnané v lékárnách Lloyds, představenstvo Komory pro nedostatek zdravého rozumu a neschopnost prosadit u státních orgánů a zejména politiků takové postavení lékárníků, jaké si všichni přejeme a Časopis za prapodivnou inzertní taktiku… Není to jen náš problém, a tak jsem díky sloupku šéfredaktora vlivného týdeníku pro sebe našel odpověď: „Mezi redakcí a oddělením inzerce je ve slušných vydavatelských domech postavena zeď. Pokud se redakční a obchodní aktivity média neoddělí, nastupuje ekonomická cenzura. (RNDr. Václav Šeda)

Na stránkách Časopisu dostaly prostor i reakce „osočených“ inspektorů. Jana Matušková (nikoliv Matoušková) byla inspektorkou Komory jmenována už v roce 1996, dávno před tím, než firma Lloyds získala lékárnu, ve které byla zaměstnána. „Pokud považujete mou inspektorskou činnost za reálné nebezpečí pro mělnické či české lékárenství, buďte prosím bez obav. Jako inspektor Komory jsem vázána mlčenlivostí, kterou dodržuji. Nařčení z možného zneužití informací považuji od vás za osobní urážku.“ Osobní rovinu celé výzvy ve své reakci zmiňuje také druhý ze jmenovaných inspektorů, Pavel Šroub: „Obvinění mě hluboce urazilo, je nepravdivé a špiní nejen mého zaměstnavatele, ale především moje jméno. Trochu lituji, že vyšly z módy čestné osobní souboje. Hozená rukavice by snad autora (autory) výzvy, pokud by souboj přežili, naučila lépe vážit slova.“ Kromě toho si ale všímá i méně osobních, o to ale důležitějších a nebezpečnějších aspektů Mělnické výzvy.

Prvním z nich je argumentační faul, kterým autoři výzvy podpořili kritiku výběru inspektorů Komory. Konkrétně jde o nerozum představenstva, které dovolilo inzeráty firmy Droxi v lékárnickém časopise. Pokud mezi oběma tvrzeními nelze najít souvislost, jde jenom o podpásovou demagogickou ránu, kterou se autor (autoři) výzvy chtějí zalíbit čtenářstvu a podepřít své slabě argumentované závěry. Druhý aspekt není jenom faulem, je o mnoho zákeřnější a útočí na samé základy fungování Komory. Jste-li majitelem lékárny na Mělnicku, jste nyní vyzýváni představitelem okresní samosprávy k porušování platných a závazných předpisů. Jestliže se tato výzva nesetká s odsouzením, lze ji jako konkludentně schválenou v okresech aplikovat k pružné obměně veškerých předpisů. Pokud by byly platné předpisy Komory v každém okrese zpochybněny a členové vyzváni k jejich porušování, bude to na úkor právní jistoty všech členů, fungování Komory to ovšem nečekaně oživí a obohatí.

Diskuse neutichala a Mělnická výzva byla na programu jednání představenstva znovu v únoru a březnu, kdy už se představenstvo rozhodlo nadále nedbat svého lednového doporučení: Představenstvo České lékárnické komory posoudilo část Mělnické výzvy, která se týká inspektorů, a oba jmenované potvrdilo ve funkci. Tím měl být „problém“ rozdělené loajality členů Komory ke Komoře a zaměstnanců k zaměstnavateli pro představenstvo vyřešen, ale šlo o řešení pouze částečné a nedostatečné jak pro inspektory samotné, tak pro sympatizanty i odpůrce Mělnické výzvy.

Příběh ale nekončí. Podle doktora Šedy měla být oběma inspektorům explicitně vyjádřena důvěra, a podle magistra Kotláře nebyly stávající zásady činnosti inspektorů Mělnickou výzvou zpochybněny. Proto byl na dubnovém jednání březnový zápis zpětně doplněn a opraven: „Představenstvo posoudilo část Mělnické výzvy, která se týká inspektorů, a potvrdilo oba inspektory ve funkci. Dr. Šeda připraví pro poradu předsedů zprávu o kontrolní činnosti.“ Stejně jako Pavel Šroub tehdy, i já se při čtení dobové kroniky ptám, kam se ztratilo vyjádření důvěry inspektorům a kde zůstala institucionální podpora představenstva jako celku? Jak je možné, že se představenstvo neohradilo proti výzvě nerespektovat řády Komory? A už vůbec nechápu, jak je možné, že se v zápisu z dubnového jednání objevilo, že Představenstvo není s výzvou v rozporu a svou činností neusiluje o nic jiného než její autoři. Kontrolní řád v platném znění měl být předložen k diskusi na Poradě předsedů OSL, včetně jeho výkladu, že se kontrol v lékárnách mohou účastnit i zástupci delegovaní okresním shromážděním. Jestli měl být diskutován i únorový závazek představenstva vypracovat postup pro zjišťování nekalé činnosti lékáren se v Časopise nedočteme, ale podle výsledků diskuse chtělo představenstvo uvažovat o změně Kontrolního řádu.

To ostatně rezonovalo i v květnovém čísle, kde se potvrdila slova Vlado Gondeka, že výzva nebyla směřována ani tak proti inspektorům, jako proti kontrolám jako takovým: Čtenáři tohoto časopisu by měli být objektivně informováni o diskusi k uvedené výzvě. Proto si dovoluji připomenout, že kolega Šroub v rozčilení přehlédl, že na internetu byla nezanedbatelná část příspěvků hodnotící celou inspekční činnost Komory jako duplicitní, zbytečnou a navíc odporující určitým zásadám ze zákona… Prosím představenstvo Komory, aby dalo návrh předsedům OSL vyjádřit se na svých shromážděních hlasováním ke zrušení inspekční činnosti na nejbližším sjezdu. (Mgr. Miroslava Kalvodová)

K tomu nakonec nedošlo, na sjezdu v listopadu už totiž byla novoroční Mělnická výzva spláchnuta srpnovými povodněmi, které plnily stránky Časopisu zhruba ve stejném rozsahu jako volba nového prezidenta a viceprezidenta Komory po jejich rezignaci v předposledním roce mandátu: Sjezd zvolil: prezidentem České lékárnické komory PharmDr. Lubomíra Chudobu a viceprezidentkou České lékárnické komory Mgr. Leonu Štěpkovou. Představenstvo dostalo od delegátů úkol připravit a uveřejnit soupis institucí, které jsou oprávněny kontrolovat lékárny a v jakém rozsahu a tím byla kapitola Mělnická výzva uzavřena. Byly zapomenuty i její ozvěny a dozvuky. V posledním dubnovém týdnu totiž firma provozující největší řetězec lékáren (tehdy Lloyds pharma) iniciovala založení Asociace provozovatelů lékáren. Členem představenstva Asociace byl jmenován i Dr. Šroub a šest hlasů z devíti členů představenstva Komory přítomných na jednání 15. května rozhodlo odvolat jej pro možný střet zájmů z funkce inspektora Komory. V Mělníce a jeho okolí pak nejspíš nastalo uklidnění a slábnoucí bouře kritiky představenstva Komory a jejích pravidel sbírala síly do dalších let.

Ještě jedna dějová linka roku 2002 by ovšem neměla zapadnout. Osobní iniciativa několika předsedů OSL vyvolala i legitimní otázky, zda je předseda OSL autonomním reprezentantem okresu a všech jeho členů nebo zda (a do jaké míry) je vázán rozhodnutím okresního představenstva, případně celého shromáždění?

Hned dvakrát jsem se letos setkal s protesty proti snaze potvrdit rozhodnutí sdělené předsedou OSL také zápisem z okresního shromáždění nebo alespoň z jednání představenstva. Předseda OSL Mělník, ač o ni požádán, příslušnou listinu nedoložil a nikdy už se zřejmě nedozvíme, zda je tzv. Mělnická výzva dílem kolektivním nebo individuálním. Zaznamenal jsem i několik pohoršených výroků, proč vůbec tyto zápisy požadovat, jestliže předseda hovoří i za členy svého OSL, a ti by se jistě ozvali, pokud by s ním nesouhlasili. Nezbývá mi než váženým předsedkyním a předsedům OSL připomenout, že nejsou vládci ve svých okresech a že z titulu svých funkcí pouze řídí činnost představenstva OSL a předseda má v představenstvu jeden hlas stejně jako ostatní členové.

Chápu, že demokracie je složitá, těžkopádná a někdy i finančně náročná záležitost. Na druhé straně ji nelze potlačovat, zpravidla se to vždy vymstí. (JUDr. Libor Ládek)

Poslední den roku 2002 přestaly existovat Okresní úřady, jejich kompetence následující den převzaly obce s rozšířenou působností. Listopadový summit NATO v Praze zahájil rozšíření Aliance o státy střední Evropy. V prosinci pak Kodaňský summit schválil český vstup do EU v roce 2004. O tom se ale dočtete v květnu.

Stanislav Havlíček