Editorial

V letošním ročníku časopisu přinášíme hned dva seriály. Jedním je ohlédnutí na jeho stránky z první dekády nového tisíciletí a když jsem vybíral, na co se v ročníku 2002 zaměřit, vůbec jsem nečekal, že se téma tak přesně potká s tím, o čem bude v úvodníku psát pan prezident: jde o maximální potlačení kontrol. Taky jsem ne­tu­šil, že doktor Maršík bude v životě právníka zmiňovat určitou institucionální neukotvenost jednoho předsedy OSL. Že to nejsou autonomní vládci ve svých okresech psal už v roce 2002 jiný právník. Najdete na str. 17. Do ankety jsme tentokrát vybrali otázku inspirovanou druhým letošním seriálem rozhovorů se zajímavými (a především aktivními) farmaceuty. V tomto čísle se od kolegyně Jany Šolínové dozvíte o jejích učitelských ambicích u dětí školou povinných, ale také o zvyšování zdravotní gramotnosti předškoláků. To mě znovu vrací o 20 let zpátky. Tehdy byly v obou těchto kategoriích moje dcery a Český rozhlas každý všední den vysílal krátkou anketu Děti vám to řeknou. Ptali se jich třeba na to, jak se pozná dobrá a špatná zdravotní sestra, jaké je to být pacientem, a dokonce i na to, co je transplantace. Konkrétně na to některé děti odpovídaly tak fundovaně, jako by absolvovaly seminář Úvod do transplantační medicíny. (O jeho verzi pro farmaceuty se můžete dočíst a případně se přihlásit na straně 22.) Za šest let trvání pořadu to byla spousta otázek, některé dokonce zazněly opakovaně. Prošel jsem celý archiv, ale jednu otázku jsem nenašel. Za celých šest let se nikdo dětí nezeptal, co znamená zdraví, jaké je to cítit se zdravý? Jana Šolínová se na to „svých“ školních i školkových dětí ptá. Definici WHO, že zdraví je stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, děti samozřejmě neznají, ale velmi dobré odpovědi dovedou najít dokonce i ty před­školní: Být zdravý znamená mít radost.

Děti vám to řeknou. Tak buďte zdrávi a mějte radost.

Stanislav HAVLÍČEK