V této práci byla hodnocena stabilita 2 virů, SARS-CoV-2 a nejbližšího příbuzného viru SARS-CoV-1, který je zodpovědný za epidemii těžkého akutního respiračního syndromu (SARS) v letech 2002−2003. Experimenty byly provedeny v 5 různých prostředích, respektive na různých materiálech: aerosol, plast, nerezová ocel, měď a karton. Uměle vytvořený aerosol (o velikosti částic < 5 µm) simuloval kapénky vylučované z dýchacích cest, které jsou rozptylovány do okolního vzduchu. Zvolené materiály odpovídají předmětům, kterými jsou lidé běžně obklopeni. Každý experiment byl proveden 3×, poté byl průměrný rozpad obou virů v různém prostředí odhadnut pomocí statistické analýzy (bayesovských regresních modelů).
SARS-CoV-2 byl životaschopný v aerosolu po celou dobu experimentu, který trval 3 hodiny. Vyšší stabilita viru SARS-CoV-2 byla zjištěna na povrchu plastu a nerezové oceli než na povrchu mědi a kartonu, podobně jako je tomu u staršího SARS-CoV-1.
Životaschopný SARS-CoV-2 byl detekovatelný na nerezové oceli i plastu i 72 hodin po aplikaci na tyto povrchy. Na mědi nebyl detekován životaschopný SARS-CoV-2 po 4 hodinách (SARS-CoV-1 nebyl detekovatelný po 8 hodinách). Na kartonu nebyl životaschopný SARS-CoV-2 detekovatelný po 24 hodinách, přičemž SARS-CoV-1 nebyl detekovatelný již po 8 hodinách.
Ukázalo se, že oba viry, starší SARS-CoV-1 i nový SARS-CoV-2, reagují ve zvoleném prostředí velice obdobně.
Medián poločasu rozpadu v prostředí aerosolu byl u obou virů podobný − činil přibližně 1,1−1,2 hodiny (95% interval spolehlivosti [CI] 0,64–2,64 pro SARS-CoV-2 a 0,78–2,43 pro SARS-CoV-1).
Poločasy rozpadu obou virů byly podobné také na povrchu mědi. Na povrchu kartonu byl poločas rozpadu delší u SARS-CoV-2. Nejdéle byly oba viry životaschopné na povrchu nerezové oceli a plastu. Odhadovaný medián poločasu rozpadu byl u SARS-CoV-2 přibližně 5,6 hodiny na povrchu nerezové oceli a 6,8 hodiny na povrchu plastu.
Oba viry vykazovaly exponenciální průběh rozpadu ve všech experimentálních prostředích. Rozdíly v poločasech rozpadu virů byly v jednotlivých experimentech v různých prostředích malé, až na kartonový povrch. Ovšem v tomto prostředí bylo více variací, které měly za následek větší standardní chybu, a proto lze výsledky na kartonovém povrchu interpretovat pouze s opatrností.
Za testovaných experimentálních podmínek byla životnost obou virů na různých površích podobná, což indikuje vliv jiných faktorů na rozdíly v epidemiologických charakteristikách těchto virů, včetně vysoké virové zátěže v horních cestách dýchacích a možnosti šíření a přenášení viru osobami infikovanými virem SARS-CoV-2 bez klinických příznaků nebo před jejich rozpoznáním.
Uzavřené prostory jako například výletní lodě jsou vhodným prostředím pro vypuknutí infekčních onemocnění z důvodu kontaktu mezi cestovateli z mnoha zemí a přesunů posádky mezi loděmi. Výletní loď Diamond Princess byla 3. února 2020 umístěna do karantény u japonského města Jokohama poté, co byl bývalý cestující pozitivně testován na COVID-19 v Hong Kongu.
Během následujících týdnů byli pasažéři s pozitivním testem na COVID-19 hospitalizováni v Japonsku či repatriováni do svých domovských zemí. Zbylí COVID-19-negativní cestující a personál po ukončení 14denní karantény postupně opouštěli loď, přičemž poslední z ní vystoupili 1. března. K 16. březnu bylo registrováno 712 pozitivních výsledků na SARS-CoV-2 u cestujících a osádky lodi, 46,5 % z nich bylo v čase testování bez symptomů onemocnění COVID-19. Jedná se o celosvětově největší ohnisko této nákazy na výletní lodi.
Virus SARS-CoV-2 byl identifikován na různých površích v kabinách pasažérů této výletní lodi s prokázaným onemocněním COVID-19 do 17 dní poté, co byl vyloděn poslední cestující. SARS-CoV-2 byl detekován v kabinách jak symptomatických, tak i asymptomatických infikovaných pasažérů před tím, než byla zahájeno čištění a dezinfekce celé lodi.
Vysoká stabilita viru SARS-CoV-2 svědčí o tom, že předměty denní potřeby a povrchy obývaných prostor infikovaných nesou virovou zátěž. Nelze ovšem s jistotou určit, zda k přenosu na lodi docházelo také prostřednictvím kontaminovaných povrchů; k tomu by bylo zapotřebí dalších studií transmise viru SARS-CoV-2 z kontaminovaných povrchů.
Výsledky těchto prací poukazují na pravděpodobnost přenosu viru SARS-CoV-2 nejen ve formě aerosolu, ale i kontaktem s kontaminovanými povrchy, na kterých přežívá až několik dní.
(lexi)
Zdroje:
1. van Doremalen N., Bushmaker T., Morris D. et al. Aerosol and surface stability of SARS-CoV-2 as compared with SARS-CoV-1. N Engl J Med 2020 Mar 17, doi: 10.1056/NEJMc2004973 [Epub ahead of print]. Dostupné na: www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMc2004973
2. Moriarty L. F., Plucinski M. M., Marston B. J. et al. Public health responses to COVID-19 outbreaks on cruise ships – worldwide. MMWR 2020 Mar 26, doi: 10.15585/mmwr.mm6912e3. Dostupné na: www.cdc.gov/mmwr/volumes/69/wr/pdfs/mm6912e3-H.pdf
