KOMERČNÍ SDĚLENÍ
NAFLD je nejčastější chronické onemocnění jater v rozvinutých zemích a jeho prevalence stoupá. Kromě postižení jater je spojené se zvýšeným rizikem rozvoje diabetu 2. typu, chronického onemocnění ledvin a kardiovaskulárních chorob, které jsou také nejčastější příčinou smrti pacientů s NAFLD.
I přes velký počet zkoušených přípravků dosud neexistuje žádný schválený specificky pro toto onemocnění. Současné standardy léčby doporučují úpravu životního stylu (stravy a pohybové aktivity s cílem snížení tělesné hmotnosti) a farmakologickou léčbu komorbidit. V léčbě NAFLD uvádějí některá doporučení pioglitazon, který ale není schválen u jedinců bez diabetu, nebo vitamin E, jehož dlouhodobé podávání je ovšem spojené s určitými bezpečnostními obavami. Jako podpůrná léčba jsou doporučeny EPL, které se již řadu let používají coby hepatoprotektiva u osob s jaterním onemocněním a prokázaly dobrou bezpečnost.1
EPL jsou dobře definovaným vysoce purifikovaným extraktem ze semen sójových bobů se standardizovaným obsahem 73–79 až 92–96 % (3-sn-fosfatidyl)cholinu. Jsou zdrojem polynenasycených mastných kyselin, zejména kyseliny linolové. Jejich absorpce po perorálním užití přesahuje 90 % a maximální koncentrace za 6 hodin po podání značené látky dosahuje 20 % podané dávky. EPL se primárně vychytávají v játrech, méně v GIT, slezině, plicích, svalech, ledvinách a mozku. Prokázána byla jejich distribuce ve všech buněčných frakcích jater.2
Průzkum literatury (v databázích PubMed a Embase) publikované do konce roku 2020, který se zaměřil na studie s EPL podávané v léčbě NAFLD a nealkoholové steatózy jater (NASH), umožnil analýzu současných poznatků. Z 20 studií zařazených do analýzy bylo 16 randomizovaných (2 dvojitě zaslepené a 1 jednoduše zaslepená kontrolovaná, ostatní otevřené). Ze 17 studií s pacienty s NAFLD jich 6 zahrnovalo nemocné s komorbiditami. Délka trvání studií se pohybovala mezi 2 týdny a 24 měsíci a dávka EPL činila nejčastěji 456 mg 3× denně (tj. 1368 mg/den) a 1800 mg/den.
Sledovanými parametry byly nejčastěji vymizení/zmírnění příznaků, nálezu na ultrasonografii jater, úprava markerů jaterních funkcí (ALT, AST, GGT), sérových lipidů, nálezu na CT jater/sleziny a podíl pacientů s odpovědí na léčbu (dle těchto kritérií). Ve většině studií vykázala léčba EPL v monoterapii či v kombinaci s jinými přípravky příznivý vliv na sledované parametry. Přínos EPL byl pozorován jak u pacientů se samotným jaterním onemocněním, tak v případech výskytu NAFLD spolu s komorbiditami.1
Bezpečnost léčby popisuje pouze 9 studií; 6 z nich stručně uvádí, že se nevyskytly žádné nežádoucí příhody, významné nežádoucí příhody nebo nežádoucí příhody související s léčbou. Ve 3 zbývajících studiích byly nejčastější nežádoucí příhodou mírné GI obtíže.1
Analýza účinnosti další podpůrné léčby jaterních onemocnění nenašla jednoznačné důkazy o vlivu podávání kyseliny ursodeoxycholové (UDCA), vitaminu D, resveratrolu, smuteně lékařské (Phyllanthus), česneku, koenzymu Q10, S-adenosylmethioninu, extraktu ze semen ostropestřce mariánského či glycyrrhizinu na průběh NAFLD ani významný rozdíl mezi efektem těchto látek a placebem. Určité důkazy existují pro účinky metadoxinu a artyčoku, pravděpodobnost jejich přínosu je ale nízká. Příznivý vliv na průběh NAFLD byl doložen u vitaminu E, vitaminů E + C a EPL. U vitaminu E ovšem existuje riziko nežádoucích účinků při dlouhodobém podávání ve vysokých dávkách.1
Účinnost EPL byla samostatně hodnocena u pacientů s NAFLD a kardiometabolickými komorbiditami ve studii MANPOWER publikované v roce 2020. Studie proběhla v podmínkách běžné praxe a analyzovala ultrasonografický nález na játrech při vstupu do studie, po 12 a po 24 týdnech. Hodnocena byla difuzní hyperechogenita jater, heterogenita struktury jater, zřetelnost vaskularity, distální oslabení signálu, velikost, kontura, echogenita a struktura jater a stěna vena portae.3
Do studie bylo zařazeno 2843 pacientů s nově diagnostikovanou NAFLD (z toho 1076 mužů) průměrného věku 48,7 roku (muži), resp. 51,8 roku (ženy). Téměř všichni užívali EPL v dávce 600 mg 3× denně. Při vstupu do studie mělo 84 % pacientů hyperechogenitu jater. Většina (74,9 %) měla prostou steatózu, NASH byla přítomná u 25 % a pouze 0,1 % pacientů mělo fibrózu. Cirhózu neměl žádný zařazený pacient. Komorbidity zahrnovaly hypertenzi, dyslipidémii, obezitu/nadváhu a diabetes mellitus 2. typu (DM2).3
Po 24 týdnech bylo zjištěno významné snížení echogenity jater u 68,3 % pacientů (95% interval spolehlivosti [CI] 66,6–70,1 %; p < 0,05 v porovnání se vstupem do studie) a u 67,7– 68,8 % pacientů ve 4 podskupinách stratifikovaných dle komorbidit (hypertenze: n = 1642; DM2: n = 477; dyslipidémie: n = 2122; nadváha/obezita: n = 2298). U 42,7 % nemocných došlo také ke značnému zlepšení struktury jaterní tkáně (95% CI 40,9–44,5 %; p < 0,05), které bylo zjištěno rovněž u 40,6–43,7 % nemocných ze skupin s komorbiditami. Zobrazení vaskularity se významně zlepšilo u 21,9 % pacientů (95% CI 20,4–23,5 %) a oslabení signálu u 20,6 % (95% CI 19,1–22,1 %).3
Existuje dostatek dat o hepatoprotektivním přínosu EPL u NAFLD v monoterapii i v kombinaci s jinými přípravky, a to včetně pacientů s komorbiditami. Jde o obecně dobře tolerovanou léčbu.
(zza)
Zdroje:
1. Dajani A. I., Abuhammour A. Agents for the treatment of fatty liver disease: focus on essential phospholipids. Drugs Ther Perspect 2021; 37: 249–264, doi: 10.1007/s40267-021-00838-x.
2. Gundermann K. J., Kuenker A., Kuntz E., Droździk M. Activity of essential phospholipids (EPL) from soybean in liver diseases. Pharmacol Rep 2011; 63 (3): 643–659, doi: 10.1016/s1734-1140(11)70576-x.
3. Maev I. V., Samsonov A. A., Palgova L. K. et al. Effectiveness of phosphatidylcholine in alleviating steatosis in patients with non-alcoholic fatty liver disease and cardiometabolic comorbidities (MANPOWER study). BMJ Open Gastroenterol 2020; 7 (1): e000341, doi: 10.1136/bmjgast-2019-000341.
MAT-CZ-2400337 − 1.0 − 4/2023
