První přednáška se zaměřila na imunomodulační potenciál betaglukanu z hlívy ústřičné, známého pod názvem pleuran. Primář Pediatrické kliniky LF MU a FN Brno MUDr. Jakub Pecl, MBA, přiblížil princip imunomodulace prostřednictvím konceptu „trénované imunity“. Ve své prezentaci zdůraznil přínosy pleuranu u dospělých i u předškolních dětí, jež trpí opakovanými respiračními infekcemi.
Výsledky studií opakovaně potvrzují preventivní vliv pleuranu na výskyt a intenzitu bakteriálních i virových infekcí. Účinnost této látky je podložena medicínou založenou na důkazech, při výběru konkrétního produktu je však klíčové zohlednit jeho kvalitu, která podmiňuje očekávané účinky. Závisí na vysokém stupni purifikace, optimální molekulové hmotnosti a charakteru řetězce.
Lektorka dispenzační práce PharmDr. Jana Matušková v této souvislosti připomněla i aktuální doporučený postup České lékárnické komory pro symptomatickou léčbu chřipky, nachlazení a COVID-19. Navíc nabídla praktické tipy pro efektivní komunikaci s pacientem tak, aby byl maximalizován zdravotní přínos všech nabízených intervencí.
Prezentaci zaměřenou na terapeutický potenciál přírodních a fyziologických látek přednesla Mgr. Tereza Zemánková z Vyšší odborné školy zdravotnické v Ostravě. V úvodu představila močovinu, její vlastnosti a široké spektrum využití v závislosti na koncentraci. Následně se věnovala eukalyptolu (1,8-cineolu), hlavní složce eukalyptové silice, která vykazuje široké spektrum klinicky potvrzených účinků. Tento monoterpen je doporučován zejména při prvních příznacích rinosinusitid a bronchitid, na doporučení lékaře může přinést výrazné benefity i pacientům s astmatem či chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN).
Dalším tématem byla diskuse o rozdílech mezi guarovou gumou a částečně hydrolyzovanou guarovou gumou (PHGG). Zatímco fyzikálně-chemické vlastnosti obou látek je činí ideálními jako potravinářská aditiva a pomocné látky v léčivých přípravcích, schválené zdravotní tvrzení o schopnosti přispívat k udržení normální hladiny cholesterolu v krvi platí pouze pro guarovou gumu. Na druhé straně PHGG vyniká svou funkcí vlákniny, zejména v potravinách pro zvláštní lékařské účely.
Doc. MUDr. Jiří Slíva, Ph.D., z Ústavu farmakologie 3. LF UK v Praze se věnoval zásadám a praktickým aspektům farmakoterapie během těhotenství a kojení. Zdůraznil význam změn ve farmakokinetice, jež mohou ovlivnit účinek a bezpečnost léčiv, a připomněl, že placenta neposkytuje spolehlivou ochranu před teratogeny. Mnohé léky přitom nemají dostatečně prozkoumaný vliv na průběh těhotenství.
Dřívější klasifikace léčiv podle teratogenního rizika (kategorie A, B, C, D a X) byla nahrazena systémem Pregnancy and Lactation Labeling Rule, vytvořeným americkým Úřadem pro kontrolu léčiv a potravin (FDA). Tato klasifikace požaduje komplexní informace o vlivu léčiv nejen na těhotenství a laktaci, ale také na reprodukční zdraví žen i mužů.
Přednáška PharmDr. MVDr. Vilmy Vranové, Ph.D., z Ústavu aplikované farmacie FF MU v Brně se zaměřila na problematiku fytofarmak, tedy léčiv na bázi rostlinných látek. Autorka sdělení představila legislativní kategorie těchto přípravků, jejich vzájemné rozdíly a pravidla pro uvádění na trh. Klíčovými faktory ovlivňujícími složení přípravků s rostlinnými extrakty jsou zejména použitá část rostliny, zvolené rozpouštědlo a technologie výroby.
Zvláštní pozornost je nutné věnovat informacím uvedeným na obalech doplňků stravy. Tyto přípravky nemohou plnohodnotně nahrazovat léčivé přípravky, jejichž terapeutický efekt je podmíněn přesně definovaným složením. S rostlinnými extrakty se však stále častěji setkáváme i ve složení zdravotnických prostředků, proto se diskuse dotkla rovněž kontroverzí kolem mechanismu účinku, který často odporuje definici zdravotnických prostředků. Například u přípravků s deklarovaným protizánětlivým účinkem je obtížné mluvit o nespecifickém působení, což otevírá otázky ohledně jejich zařazení a regulace.
Bolest zad patří mezi nejčastější důvody vyhledání odborné pomoci, a to nejen v lékařských ordinacích, ale také v lékárnách. Většina případů spadá do kategorie nespecifické bolesti zad, která je vhodná pro asistovanou samoléčbu. Ta zahrnuje terapii vedenou pacientem za odborného vedení lékárníka.
PharmDr. Bc. Hana Kotolová, Ph.D., z Ústavu farmakologie a toxikologie FF MU v Brně se ve své prezentaci zaměřila na mechanismus účinku nesteroidních antiflogistik (NSA), upozornila na rizika jejich interakcí a nežádoucích účinků a zároveň poukázala na možnost zvýšení jejich účinnosti prostřednictvím vitaminů B1, B6 a B12. Tyto vitaminy při dlouhodobém podávání v dostatečných dávkách nejen zvyšují analgetický efekt, ale také přispívají k neuroregeneraci, což může být významné zejména při chronických obtížích.
Na závěr konference přednesl PharmDr. Milan Krajíček sdělení na téma sladidel jako možných náhražek cukru. Na příkladu změn metabolismu, jež našim předkům pomohly přežít v době ledové, ukázal zásadní význam sladké chuti v lidské evoluci. Pozornost následně věnoval hlavně polyolům (cukerným alkoholům), jako jsou mannitol, sorbitol, xylitol a erythritol. Tyto látky, původně známé především jako excipienty ve farmaceutických přípravcích, dnes nacházejí širší uplatnění díky svým dalším výhodným účinkům, například nízkému glykemickému indexu, prevenci zubního kazu nebo v případě mannitolu jako osmotické diuretikum. Přesto však mohou při vyšších dávkách negativně ovlivnit trávicí trakt, což zahrnuje nejen průjem, ale také možný negativní vliv na střevní mikrobiom.
Přednášející dále zdůraznil, že volba sladidla by měla být přizpůsobena individuálním potřebám, s ohledem na jeho zdravotní přínosy a potenciální rizika. V budoucnu se očekává rostoucí zájem o high potency sweeteners a jejich další účinky včetně vlivu na současně podávaná léčiva.
(zemt)
Zdroj: Konference pro farmaceuty a farmaceutické asistenty. Pharmacy Podzim 2024, Brno, Praha, 15. a 22. 10. 2024. Další informace na: https://konferencefarmacie.cz/konference-anotace
