Logo  proLékárníky.cz
Přihlásit
  • Články
    • Z medicíny
    • Lifestyle
    • Kazuistiky
  • Vzdělávání
    • Kurzy
    • Interaktivní kazuistiky
  • Časopisy
  • Témata
  • Videa
  • Podcasty
  • Práce v oboru
  • Praktické
    • Kalendář akcí
Odebírejte náš newsletter
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
Logo proLékárníky.cz
  • Články
    Články
    • Z medicíny
    • Lifestyle
    • Kazuistiky

    Top novinky

    Železo, paměť i samoléčba infekcí – poznatky pro praxi z podzimních konferencí SAPERE
    Akné na vzestupu, benefity očkování i reakce na něj a spánkové okno migreniků – „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/14
    Biomedicína a trhy – 2026/5: Farmaceutické miliardy hledají další generaci léčiv
    INFOGRAFIKA: Každý druhý Čech řeší zdraví s AI. Lékaři ovšem zůstávají hlavní autoritou
  • Vzdělávání
    Vzdělávání
    • Kurzy
    • Interaktivní kazuistiky
  • Časopisy
    Časopisy

    Top články

    DNA methylation-mediated modulation of rapid desiccation tolerance acquisition and dehydration stress memory in the resurrection plant Boea hygrometrica
    ANGPTL8 protein-truncating variant associated with lower serum triglycerides and risk of coronary disease
    Control of pre-replicative complex during the division cycle in Chlamydomonas reinhardtii
    Mobile Type VI secretion system loci of the gut Bacteroidales display extensive intra-ecosystem transfer, multi-species spread and geographical clustering

    Nové číslo

    9
    Časopis českých lékárníků
    2026:Číslo 9
  • Témata
    Témata

    Top novinky

    Jak citlivě získat a udržet pozornost pacienta, který je myšlenkami jinde
    Nové léčivé přípravky doporučené pro použití v EU – červen 2026
    Rozhovor místo výslechu aneb jak se ptát citlivě a srozumitelně
    „A ještě jedna věc…“ − jak zvládnout konzultaci, která nebere konce

    Jen pro vás

    Staňte se součástí komunity a získejte přístup k obsahu na míru.

    Přihlásit
  • Videa
    Videa

    Nová videa

    VIDEO: Metformin XR: Je čas nahradit IR moderní formou?
    VIDEO: Metformin XR: Je čas nahradit IR moderní formou?
    VIDEOEDITORIAL: Místo probiotik v prevenci a léčbě onemocnění horních cest dýchacích
    VIDEOEDITORIAL: Místo probiotik v prevenci a léčbě onemocnění horních cest dýchacích
  • Podcasty
    Podcasty

    Nejčtenější

    Kardiak v lékárně: Na co si dát pozor při výdeji léků a konzultaci?
    Doc. Ludmila Brunnerová: PL mají v péči o ženy s gestačním diabetem dvě klíčové role
    Prof. Michal Kršek: Pravidla podávání levothyroxinu v praxi PL jsou jednoduchá
    Proč je u pacientů se srdečním selháním edukace stejně důležitá jako medikace
  • Práce v oboru
    Práce v oboru

    Doporučené pozice

  • Praktické
    Praktické
    • Kalendář akcí
PLK logo
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
Články
  • Z medicíny
  • Lifestyle
  • Kazuistiky
Vzdělávání
  • Kurzy
  • Interaktivní kazuistiky
Časopisy
Témata
Videa
Podcasty
Práce v oboru
Praktické
  • Kalendář akcí
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies

© 2008-2026 MeDitorial | ISSN 1803-6597
Stránky proLékárníky.cz jsou určeny výhradně odborníkům ve zdravotnictví Čtěte prohlášení a Zásady zpracování osobních údajů.

Přihlásit
proLékárníky.czTémaKomunikace a péče
Z medicínyRozhovory

Doc. Martin Anders: Délku života zásadně určuje kvalita mezilidských vztahů

Téma: Komunikace a péče
13. května 2024
5 min čtení
Jak léčbou diabetu či dyslipidémie zlepšit náladu? Co stojí za globálním nárůstem sebepoškozování mladistvých? Co se nepodařilo při reformě české psychiatrie? Dokážeme stravou ovlivnit funkci neurotransmiterů? Co mají společného deprese a atopická dermatitida? Jak pomohla antidepresiva léčit COVID-19? A proč si dát magnézium místo piva, a když už pít, tak rozhodně ne sám? O tom všem hovoříme s přednostou Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze doc. MUDr. Martinem Andersem, Ph.D.

Reklama

   

Reklama

Kde dnes leží těžiště péče o duševní zdraví?

V současnosti čelíme mnoha globálním vlivům, jako jsou válečné konflikty či dopady pandemie COVID-19, které působí jako významné stresory. Vidíme to zejména u dětí a dospívajících, kteří v době, kdy jejich mozek nejvíce potřeboval sociální stimulaci, zažívali lockdown. Možným důsledkem chybějících sociálních vazeb je nárůst neurovývojových poruch v této populaci, ale i masivní sebepoškozování. To je oblast, která nás nyní hodně zajímá.

Často se také zapomíná, že duševní nemoci provází tělesná onemocnění, která –⁠ neléčená –⁠ mohou být zdrojem duševního strádání. Víme o četných biologických vazbách mezi duší a tělem, jež jsou zprostředkovány imunitním systémem. Již dříve bylo pozorováno, že chronická onemocnění –⁠ kardiovaskulární, metabolická či extrapyramidová –⁠ provázejí například poruchy nálady či spánku. Lidé s psychiatrickou diagnózou užívající například hypolipidemika či moderní antidiabetika mají nižší pocit duševního dyskomfortu a jsou méně často hospitalizovaní pro dekompenzaci duševního onemocnění. Toto propojení je nutné zohledňovat.

Dlouhá léta se hovoří o reformě psychiatrie, ale přibývá lidí s úzkostmi, závislostmi, depresemi... Neměla by se odborná pozornost zaměřit jiným směrem než na péči o nemocné se schizofrenií?

Musím říct, že z pojmu „reforma“ psychiatrické péče mi už trochu naskakuje husí kůže. Je pravda, že od „sametové revoluce“ se toho v našem oboru moc nezměnilo. Část péče přešla do ambulantní sféry, to je jistě dobře. Vedle toho však zůstal petrifikovaný systém psychiatrických léčeben, které se přejmenovaly na nemocnice, avšak personálně nebyly schopné pokrýt akutní péči. Iniciální podpora ze strany státních institucí nebyla dostatečná a projekt reformy u nás vznikl vlastně svépomocí v rámci Psychiatrické společnosti ČLS JEP.

To, že jsme se zaměřili primárně na nejvíce ohroženou skupinu chronicky nemocných pacientů, však mělo smysl. Doba hospitalizace těchto jedinců bývala neúměrně dlouhá. Dnes žije řada pacientů s psychotickým onemocněním v domácím prostředí, hospitalizace se významně zkrátily. Vyřešit celkovou koncepci péče o duševní zdraví ovšem s prostředky, které jsme měli na dané období k dispozici, nebylo reálné. Věříme však, že s podporou různých projektů budeme v tomto úsilí pokračovat. Za jednu z priorit považujeme řešení již zmíněného nárůstu duševních poruch u dětí a adolescentů. Dále usilujeme o zkvalitňování vzdělávání v oboru a odlehčit chceme od administrativní zátěže psychiatrů. Naším cílem je i udržení kvality péče ve stávajících psychiatrických nemocnicích.

Zdraví, a to i duševní, je spojeno rovněž s výživou. Hodně se dnes hovoří o mikrobiomu, ale asi to neznamená užívat probiotika v hrstech a myslet si, že nebudu mít depresi...

Mikrobiota v našich střevech je rozmanitá a jedinečná, podobně jako otisk prstu. Ne u každého však skladba střevních bakterií působí příznivě. Různé bakterie štěpí různé živiny, přičemž vzniklé produkty mohou ovlivňovat mozkovou činnost. Některé bakterie například mění cukry na prekurzory inhibičních neurotransmiterů, což se využívá u pacientů s rezistentní epilepsií. Zároveň bych chtěl zmínit, že střevo je extrémně bohaté na serotonin. Ve střevních buňkách jsou tytéž transportéry jako v mozku. A setkáváme se s tím, že antidepresiva ze skupiny SSRI jsou často zdrojem zažívacích obtíží, neboť jejich podávání může vyvolat nerovnováhu biogenních aminů.

Máme důkazy o tom, že skladbou stravy lze ovlivnit některé nemoci včetně duševních. Ale je to opravdu spíše o stravě než o užívání probiotických kmenů. A je toho více, co ještě nevíme. Až velké metaanalýzy přinesou jasnější odpovědi na to, jak s aktuálním množstvím kusých informací naložit.

Dostanou se u poškozené funkce střev účinné látky do organismu? Nemyslím jen psychofarmaka, ale i ostatní stavební látky a živiny. A hrozí při zvýšené propustnosti střev riziko neuropsychiatrických poruch kvůli „intoxikaci“ mozku?

Hovoříte o stavu, který se označuje jako děravé střevo neboli leaky gut. Je to zajímavá teorie, která souvisí s tím, jak bakterie pronikají do krevního řečiště. Tyto průniky, k nimž může docházet nepravidelně, ale ve velkém rozsahu, způsobují, že se začnou tvořit protilátky proti těmto střevním bakteriím. Jeden z průkopníků této hypotézy, profesor Maes, prokázal, že depresivní pacienti mají oproti zdravé populaci vyšší výskyt těchto protilátek. Důležité však je, že na tyto bakterie v krvi reagují buňky imunitního systému, zejména makrofágy, jež spouští tvorbu cytokinů. Ty se dostávají do mozku a vyvolávají změny neurotransmise tím, že aktivují enzymy v mozkové tkáni.

V tomto procesu nacházíme společný mechanismus tělesných autoimunitních procesů, jako jsou ateroskleróza, Crohnova choroba, astma, tyreopatie, roztroušená skleróza, psoriáza, atopická dermatitida a mnoho dalších. Většina těchto onemocnění se dnes léčí monoklonálními protilátkami proti cytokinům. Možná tedy v budoucnu dokážeme zamezit negativní interakci pochytáním cytokinů dříve, než se dostanou do mozku.

Recentní studie publikovaná v časopisu Cell zjistila souvislost mezi long covidem a sníženými koncentracemi serotoninu. Autoři zároveň připomenuli, že tento stav nacházíme i u jiných postvirových stavů, a navrhují léčit tyto stavy SSRI antidepresivy. Nebylo by i zde lepší působit na zánětlivý stav spíše než na jeho důsledek –⁠ depresi?

Zde je ve hře evoluční chování. Když pohlédneme do historie, většina živočichů žije ve společenství. Imunitně mediovaná onemocnění jsou záležitostí teprve moderní doby. Dříve byla imunita zaměřená na boj s infekčními agens. Pokud se nějaké zvíře nakazilo, došlo k produkci cytokinů a ty dokázaly ovlivnit „chemii“ mozku tohoto zvířete, aby změnilo chování a neroznášelo infekci. Zvíře se tak stalo apatickým, nežralo, hodně spalo a neprojevovalo zájem o sociální kontakt. To je přesně obraz některých chronických onemocnění včetně poruch nálady.

COVID-19 je ideální manifestací tohoto schématu. Aktivoval imunitní systém, ale tato akce byla prudká a zasáhla mnoho tkání. Cytokinová reakce byla natolik masivní, že tělo nebylo schopné se rychle adaptovat. A co jsme pozorovali po covidu? Až pětina lidí začala trpět úzkostmi, depresemi a nespavostí. Cytokiny stimulují enzym indolamin 2,3-dioxidázu, který se nachází v mnoha tkáních těla. Jak prokázala jedna z nedávných studií, tento enzym byl u zemřelých na COVID-19 aktivován po celém těle –⁠ v játrech, srdci, svalech... Aktivovaná indolamin 2,3-dioxidáza odbourává prekurzor serotoninu –⁠ tryptofan, což vede k serotoninové depleci. Vedle toho dochází ke snížení koncentrací noradrenalinu, dopaminu a také melatoninu. Takový člověk je pak depresivní, úzkostný, suicidální a trpí nespavostí.

Jak se tedy stavíte k řešení long covidu?

Jde o podobný problém jako nám již známé stavy po borrelióze, cytomegalové infekci, mononukleóze, toxoplazmóze a dalších infekcích. Profesor Koukolík hovoří v této souvislosti o „tlumení doutnajícího zánětu“. Zmínila jste již léčbu antidepresivy, o nichž dnes víme, že nejen zvyšují koncentraci serotoninu, ale některé také dokáží blokovat tvorbu cytokinů. To je poměrně nové zjištění z nedávného pandemického období. Například pacienti s COVID-19, kteří užívali fluvoxamin, měli výrazně nižší úmrtnost a méně komplikací. V některých studiích byla účinnost tohoto antidepresiva srovnávána s nejúčinnějšími antivirotiky. Šlo přitom o nemocné bez předchozí anamnézy deprese. A zdá se, že i ostatní antidepresiva ze skupiny SSRI dokáží tlumit cytokinovou bouři.

Doporučujete svým pacientům i suplementaci nutrientů –⁠ vitaminů a stopových prvků?

Intenzivně se dnes hovoří o vitaminu D, u něhož se prokázala důležitá role zejména v serotoninové neurotransmisi. U řady pacientů přitom zjišťuji jeho nízkou koncentraci a potřebu suplementace.

Dalším vitaminem, který je spojován s neuroplasticitou a současně jeho koncentrace v plazmě výrazně klesá, je vitamin B. Například jsme zjistili depleci vitaminu B12 u poloviny kandidátů pro vstup do studie zkoumající léčbu demence. Po suplementaci se jejich kognitivní stav výrazně zlepšil.

Jinou důležitou –⁠ a často deficientní –⁠ látkou je magnézium. To má zásadní význam pro funkci většiny enzymů a rovněž příznivě ovlivňuje neuroplasticitu. Osobně ho rád používám jako augmentaci zejména u pacientů s úzkostnými a depresivními poruchami. Jeho myorelaxační účinek lze využít ke zmírnění tenze, která provází úzkostné stavy. Osvědčuje se také v kombinaci s vitaminem B6.

A co naopak „vynechat“ pro udržení duševního zdraví?

Zejména takzvané vybíječe –⁠ tedy činnosti a vztahy, které nás táhnou dolů. Patří sem i kouření, jehož zanechání má obdobný efekt jako léčba antidepresivy. Totéž platí pro konzumaci alkoholu. Jím se lidé snaží dosáhnout uvolnění, ale v tomto případě by bylo opravdu výhodnější užít magnézium, které může ovlivnit podobné cesty.

A na závěr bych chtěl zdůraznit, že zásadní význam pro duševní pohodu mají dobré mezilidské vztahy. Data z harvardské studie trvající 85 let ukázala, že ne cukr, ne cholesterol, ne krevní tlak, ale kvalita mezilidských vztahů určuje délku života. Osamělost je extrémně stresovým faktorem. Zvyšuje aktivitu imunitního systému a v konečném důsledku akceleruje neurodegenerativní procesy, tj. působí proti neuroneogenezi a neuroplasticitě.

  

MUDr. Andrea Skálová
redakce proLékaře.cz

   

MAT CZ 2400443 1.0-04/2024

SmPC přípravku Magne B6 naleznete zde.

Tagy:

FarmacieFarmakologieFarmaceutický asistent

Partner

Sanofi

Populární články

Z medicínyTechnologie
Pomůže AI k rychlejšímu vývoji antibiotik na kapavku a MRSA?

Pomůže AI k rychlejšímu vývoji antibiotik na kapavku a MRSA?

Téma: Zajímavosti z výzkumu2. ledna 2026
Téma: Zajímavosti z výzkumu2. ledna 2026
Nadužívání antibiotik pomohlo bakteriím stát se vůči nim rezistentními. V boji s antibiotickou rezistencí by mohlo pomoci zapojení umělé inteligence do vývoje nových léčiv. Díky AI odborníci z Massachusettského technologického institutu (MIT) zkoumali více než 36 milionů možných sloučenin a vyhodnocoval jejich antimikrobiální vlastnosti. Vědci analyzovali také možné nové sloučeniny, které dosud nebyly připraveny. Nejlepší objevené kandidátní molekuly jsou strukturně odlišné od všech dosud existujících antibiotik a zdá se, že narušují buněčnou membránu bakterií pomocí dosud nepozorovaných mechanismů.
Z medicíny
Od rychlé úlevy k hluboké změně: Jak ketamin a neuroplasticita otevírají nové možnosti v psychiatrii a psychoterapii

Od rychlé úlevy k hluboké změně: Jak ketamin a neuroplasticita otevírají nové možnosti v psychiatrii a psychoterapii

27. února 2026
27. února 2026
Ketamin patří v psychiatrii mezi látky s rychlým nástupem antidepresivního účinku, jeho podání může vést ke zlepšení klinického stavu v řádu hodin až dnů. Vedle jeho farmakologického využití se v posledních letech rozvíjí ketaminem asistovaná psychoterapie (KAP), která kombinuje biologický účinek látky s cílenou psychoterapeutickou prací a snaží se o prodloužení a prohloubení antidepresivního účinku.
Z medicínyTechnologie
Vakcinace stojí díky inovativním technologiím na prahu nové éry

Vakcinace stojí díky inovativním technologiím na prahu nové éry

26. ledna 2026
26. ledna 2026
Snaha ochránit lidský organismus před závažnými nemocemi pomocí očkování sahá hluboko do minulosti. V historických pramenech se dozvídáme, že již ve starověké Číně se objevovaly první pokusy o imunizaci. Skutečný průlom v této oblasti, ať již z hlediska obecného principu očkování nebo z pohledu boje proti obávaným pravým neštovicím, nastává koncem 18. století, kdy anglický lékař Edward Jenner položil základy moderní vakcinologie. Od té doby prošla vakcinace bouřlivým vývojem a nyní se zdá, že stojíme na začátku nové éry.
Z medicíny
Psilocybin je v Česku od 1. ledna 2026 schválený. Co to znamená v praxi?

Psilocybin je v Česku od 1. ledna 2026 schválený. Co to znamená v praxi?

Téma: Farmakoterapie2. února 2026
Téma: Farmakoterapie2. února 2026
Od 1. ledna 2026 vstoupil v Česku v účinnost nový právní rámec, který umožňuje omezené léčebné použití psilocybinu u pacientů se závažnými psychickými obtížemi. Jde o první systematický krok, kterým se výsledky dlouhodobého klinického výzkumu psychedelik promítají do zdravotní péče. Jak se mění klinická praxe a co by měli vědět zdravotničtí profesionálové i v případě, že terapii sami neposkytují?
Z medicíny
Neuropatie u diabetu: Proč ji nepřehlédnout a kdy myslet i na deficit vitaminů B?

Neuropatie u diabetu: Proč ji nepřehlédnout a kdy myslet i na deficit vitaminů B?

Téma: Neurotropní vitaminy skupiny B18. listopadu 2025
Téma: Neurotropní vitaminy skupiny B18. listopadu 2025
V Evropě žije s diabetem přibližně 66 milionů dospělých, přičemž více než třetina případů je nediagnostikovaných. Jednou z nejčastějších komplikací tohoto onemocnění je diabetická periferní neuropatie, přičemž některé podobné příznaky může vyvolat i deficit neurotropních vitaminů skupiny B. U příležitosti Světového dne diabetu připomínáme význam včasného screeningu i diferenciální diagnostiky diabetické neuropatie a možnosti doplnění vitaminů B.

Související

Reklama

Doporučujeme

Reklama
Z medicíny
Železo, paměť i samoléčba infekcí – poznatky pro praxi z podzimních konferencí SAPERE

Železo, paměť i samoléčba infekcí –⁠ poznatky pro praxi z podzimních konferencí SAPERE

12. listopadu 2026
12. listopadu 2026
Správně položená otázka a srozumitelná rada tvoří základ úspěšné samoléčby. Podzimní blok konferencí SAPERE proto přinesl pětici prakticky zaměřených přednášek věnovaných aktuálním tématům z oblasti samoléčby a lékárenské péče. Následující přehled shrnuje hlavní poznatky a doporučení z jednotlivých vystoupení.
Z medicíny
Akné na vzestupu, benefity očkování i reakce na něj a spánkové okno migreniků – „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/14

Akné na vzestupu, benefity očkování i reakce na něj a spánkové okno migreniků –⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/14

12. listopadu 2026
12. listopadu 2026
Akné celosvětově přibývá, očkování proti chřipce zásadně pomáhá předcházet hospitalizacím a reakci na vakcínu může ovlivňovat střevní mikrobiota. U migrény zase stojí za pozornost souvislost délky spánku a stresu s četností bolestí hlavy. Nabízíme čtyři čerstvé „jednohubky“ z aktuálního klinického výzkumu.
Z medicíny
Biomedicína a trhy – 2026/5: Farmaceutické miliardy hledají další generaci léčiv

Biomedicína a trhy –⁠ 2026/5: Farmaceutické miliardy hledají další generaci léčiv

12. listopadu 2026
12. listopadu 2026
Investice do mRNA technologie, která má umožnit tvorbu terapeutického proteinu přímo v organismu. Soupeření o klinickou i obchodní pozici v rámci 1. generace inhibitorů BTK indikovaných k léčbě roztroušené sklerózy. Jedna z největších letošních dohod v oblasti onkologických ADC. Nebo sázka na umělou inteligenci při vývoji nových proteinových antiobezitik. Pětice zpráv v dalším vydání naší nové rubriky ukazuje, jak se farmaceutický průmysl snaží zajistit růst prostřednictvím nových biotechnologických modalit na rychle expandujících trzích.
InfografikaZ medicíny
INFOGRAFIKA: Každý druhý Čech řeší zdraví s AI. Lékaři ovšem zůstávají hlavní autoritou

INFOGRAFIKA: Každý druhý Čech řeší zdraví s AI. Lékaři ovšem zůstávají hlavní autoritou

2. listopadu 2026
2. listopadu 2026
Umělou inteligenci (AI) v souvislosti se zdravím používá polovina Čechů; mezi lidmi ve věku 18–34 let je to dokonce 76 %. „Diagnóze“ nabídnuté AI však pouze 2 % respondentů věří natolik jako závěrům lékařů. STADA Health Report 2026 vedle otevřenosti novým technologiím ukazuje také vysokou spokojenost s českým zdravotnictvím a přetrvávající rezervy v prevenci.
Z medicíny
Kdy farmakoterapie rizika snižuje a kdy je naopak přidává – „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/13

Kdy farmakoterapie rizika snižuje a kdy je naopak přidává –⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/13

29. října 2026
29. října 2026
Nové poznatky mohou otevřít cestu k léčbě, ale také upozornit na její rizika či zpochybnit očekávaný přínos. Suzetrigin přináší první povzbudivé výsledky u refrakterních bolestí hlavy, zatímco užívání anti-CGRP protilátek v časném těhotenství provází bezpečnostní otazník. Další dvě práce, jež jsme vybrali pro toto vydání „jednohubek“, potom zkoumají bezpečnost vaginálních estrogenů po karcinomu endometria a přínos hormonální léčby přidané k pooperační radioterapii karcinomu prostaty.
Z medicíny
Tonometr už dávno neměří jen tlak: Které technologie mohou být přínosem pro konkrétní pacienty?

Tonometr už dávno neměří jen tlak: Které technologie mohou být přínosem pro konkrétní pacienty?

28. října 2026
28. října 2026
Domácí měření krevního tlaku (TK) se za poslední dvě desetiletí výrazně změnilo. Starší digitální tonometry měly jediný úkol –⁠ změřit systolický a diastolický TK –⁠ a jednotlivé modely se lišily především designem nebo velikostí displeje. Moderní přístroje dnes dokážou nabídnout mnohem víc. Které funkce jsou vhodné pro různé skupiny pacientů a jak se v nabídce moderních tonometrů orientovat?
Z medicínyTechnologie
Pomůže AI k rychlejšímu vývoji antibiotik na kapavku a MRSA?

Pomůže AI k rychlejšímu vývoji antibiotik na kapavku a MRSA?

Téma: Zajímavosti z výzkumu2. ledna 2026
Téma: Zajímavosti z výzkumu2. ledna 2026

Od rychlé úlevy k hluboké změně: Jak ketamin a neuroplasticita otevírají nové možnosti v psychiatrii a psychoterapii

27. února 2026
27. února 2026

Vakcinace stojí díky inovativním technologiím na prahu nové éry

26. ledna 2026
26. ledna 2026
Z medicíny
Psilocybin je v Česku od 1. ledna 2026 schválený. Co to znamená v praxi?

Psilocybin je v Česku od 1. ledna 2026 schválený. Co to znamená v praxi?

Téma: Farmakoterapie2. února 2026
Téma: Farmakoterapie2. února 2026

Neuropatie u diabetu: Proč ji nepřehlédnout a kdy myslet i na deficit vitaminů B?

Téma: Neurotropní vitaminy skupiny B18. listopadu 2025
Téma: Neurotropní vitaminy skupiny B18. listopadu 2025

Vegan v lékárně? Co by měl vědět lékárník...

24. listopadu 2025
24. listopadu 2025
Z medicíny
Čerstvé pokroky ve farmakoterapii onkologických onemocnění − „jednohubky“ z klinického výzkumu 2025/11

Čerstvé pokroky ve farmakoterapii onkologických onemocnění −⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2025/11

Téma: Zajímavosti z výzkumu24. listopadu 2025
Téma: Zajímavosti z výzkumu24. listopadu 2025

Barthův syndrom má první schválené léčivo, zatím v USA

Téma: Farmakoterapie26. listopadu 2025
Téma: Farmakoterapie26. listopadu 2025

Příprava gelů v lékárně –⁠ od teorie k bezchybné praxi

Téma: Technologie léků4. prosince 2025
Téma: Technologie léků4. prosince 2025
Z medicíny
Nové molekuly a indikace léčivých přípravků pro použití v EU

Nové molekuly a indikace léčivých přípravků pro použití v EU

Téma: Nové registrace4. prosince 2025
Téma: Nové registrace4. prosince 2025

Psilocybin a neurodegenerace: Kam míří současný výzkum?

Téma: Zajímavosti z výzkumu10. prosince 2025
Téma: Zajímavosti z výzkumu10. prosince 2025

Od žlučníku po rybí kost... aneb jak v lékárně zvládnout specifické vánoční obtíže

Téma: Komunikace a péče17. prosince 2025
Téma: Komunikace a péče17. prosince 2025
Z medicínyTechnologie
Pomůže AI k rychlejšímu vývoji antibiotik na kapavku a MRSA?

Pomůže AI k rychlejšímu vývoji antibiotik na kapavku a MRSA?

Téma: Zajímavosti z výzkumu2. ledna 2026
Téma: Zajímavosti z výzkumu2. ledna 2026
Z medicíny
Psilocybin je v Česku od 1. ledna 2026 schválený. Co to znamená v praxi?

Psilocybin je v Česku od 1. ledna 2026 schválený. Co to znamená v praxi?

Téma: Farmakoterapie2. února 2026
Téma: Farmakoterapie2. února 2026
Z medicíny
Čerstvé pokroky ve farmakoterapii onkologických onemocnění − „jednohubky“ z klinického výzkumu 2025/11

Čerstvé pokroky ve farmakoterapii onkologických onemocnění −⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2025/11

Téma: Zajímavosti z výzkumu24. listopadu 2025
Téma: Zajímavosti z výzkumu24. listopadu 2025
Z medicíny
Nové molekuly a indikace léčivých přípravků pro použití v EU

Nové molekuly a indikace léčivých přípravků pro použití v EU

Téma: Nové registrace4. prosince 2025
Téma: Nové registrace4. prosince 2025

Od rychlé úlevy k hluboké změně: Jak ketamin a neuroplasticita otevírají nové možnosti v psychiatrii a psychoterapii

27. února 2026
27. února 2026

Neuropatie u diabetu: Proč ji nepřehlédnout a kdy myslet i na deficit vitaminů B?

Téma: Neurotropní vitaminy skupiny B18. listopadu 2025
Téma: Neurotropní vitaminy skupiny B18. listopadu 2025

Barthův syndrom má první schválené léčivo, zatím v USA

Téma: Farmakoterapie26. listopadu 2025
Téma: Farmakoterapie26. listopadu 2025

Psilocybin a neurodegenerace: Kam míří současný výzkum?

Téma: Zajímavosti z výzkumu10. prosince 2025
Téma: Zajímavosti z výzkumu10. prosince 2025

Vakcinace stojí díky inovativním technologiím na prahu nové éry

26. ledna 2026
26. ledna 2026

Vegan v lékárně? Co by měl vědět lékárník...

24. listopadu 2025
24. listopadu 2025

Příprava gelů v lékárně –⁠ od teorie k bezchybné praxi

Téma: Technologie léků4. prosince 2025
Téma: Technologie léků4. prosince 2025

Od žlučníku po rybí kost... aneb jak v lékárně zvládnout specifické vánoční obtíže

Téma: Komunikace a péče17. prosince 2025
Téma: Komunikace a péče17. prosince 2025