Mgr. Michal Hojný
vedoucí lékárník IKEM
člen představenstva České lékárnické komory
Stávající situaci dokážeme efektivně zvládnout i díky postupům, které jsme se naučili v předchozích 2 letech pandemie COVID-19. Lékárny byly po celou dobu pro pacienty otevřené, pro mnohé z nich jediným dostupným zdravotnickým zařízením. Široká síť lékáren bude i nyní výhodou pro část ukrajinských uprchlíků. Česká lékárnická komora ve spolupráci s našimi kolegy-farmaceuty ukrajinské národnosti připravila komunikační karty, které by měly zjednodušit komunikaci v lékárnách. Karty jsou volně dostupné na stránkách ČLnK.
Klíčová je pro nás spolupráce s Ministerstvem zdravotnictví ČR a nastavení pravidel pro úhradu výdeje léků těmto pacientům-běžencům. Pro provozovatele lékáren a lékárníky stávající situace znamená, že si při výdeji uprchlíkům z Ukrajiny, kteří se nemohou prokázat sjednaným pojištěním nebo alespoň uděleným vízem či dočasnou ochranou, musejí být vědomi toho, že jim léčivé přípravky budou uhrazeny jen tehdy, když pacient po výdeji do 30 dnů obdrží vízum nebo dočasnou ochranu a v lékárně budou zaznamenány jeho osobní údaje v rozsahu dostatečném pro budoucí vyúčtování úhrady. Jistotu, že pacientovi bude vízum nebo dočasná ochrana udělena, však nelze dát. Provozovatel lékárny tak musí počítat s tím, že výdej může jít na jeho účet. Proto by měl každý provozovatel určit jasná pravidla, zda pacientům bez pojištění, víza či dočasné ochrany mají být v jeho lékárně nebo lékárnách léčivé přípravky vydávány na úhradu pacienta nebo zdravotní pojišťovny.
Do řešení situace vyvolané válkou na Ukrajině jsme se také zapojili od prvních dnů apelem a vysvětlováním, co je a není součástí efektivní pomoci Ukrajincům. Často rovněž v lékárnách například vysvětlujeme, k čemu slouží jodové tablety.
Veškeré podstatné informace jsou publikované na webových stránkách komory (www.lekarnici.cz), a to nejen v části vyhrazené pro naše členy. Volně dostupné informace zde najde i ostatní zdravotnická a laická veřejnost.
MUDr. Milan Kubek
prezident České lékařské komory
Současná situace na Ukrajině bezpochyby představuje pro zdravotnický systém výzvu – o to větší, že nastala v době, kdy má české zdravotnictví za sebou velmi náročné období v souvislosti s epidemií onemocnění COVID-19, která navíc ještě neskončila. Muselo být odloženo mnoho zdravotních výkonů, které však nelze odkládat dále, protože pacienti tuto péči potřebují. Česká lékařská komora se již obrátila otevřeným dopisem na premiéra s naléhavou výzvou, aby vláda přehodnotila svůj již zveřejněný plán úspor (www.lkcr.cz/doc/cms_library/dopis-prezidenta-clk-predsedovi-vlady-cr-profesoru-fialovi-101706.pdf). Zdravotnictví je v situaci, kdy se v něm škrtat nedá. V tomto duchu komunikujeme i s ministrem zdravotnictví.
Jelikož přicházejí hlavně maminky s dětmi, očekáváme velký nápor především na dětské lékaře, přičemž je nutné uvědomit si, že většinu dětských lékařů v Česku tvoří ženy ve věku nad 60 let. Mezi očekávanými statisíci uprchlíků budou také nemocní lidé. Pokud se jedná o nápor na personální kapacity a zátěž na zdravotní systém, potřebujeme, aby uprchlíci nezůstávali v Praze, Brně či dalších velkých městech, ale byli rozmísťováni rovnoměrně po republice. Mezi uprchlíky z Ukrajiny budou i zdravotníci. Je však třeba, aby se co nejdříve naučili česky a mohli co nejdříve složit aprobační zkoušky. Současná situace na Ukrajině nemění podmínky, za nichž mohou lékařské povolání v Česku vykonávat lékaři ze země, která není členským státem Evropské unie.
Vycházejí informační letáky, ukrajinsko-české komunikační karty. Jako zdroje informací lze doporučit weby České lékařské komory (www.lkcr.cz/ukrajina-2022-460.html) a Ministerstva zdravotnictví ČR (www.mzcr.cz/category/ukrajina).
doc. MUDr. Martin Balík, Ph.D., E.D.I.C.
Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 1. LF UK a VFN v Praze
předseda České společnosti intenzivní medicíny ČLS JEP
Povaha výzev se odvíjí od situace na ukrajinské frontě. Pokud se podaří zabránit postupu Rusů, nebo dokonce dohodnout příměří, bude se našeho oboru týkat doléčení raněných desítek až stovek Ukrajinců, kteří k nám budou transportováni po iniciální stabilizaci, a zvládneme to podobně, jako jsme zvládli desítky ukrajinských vojáků po ruské agresi na Krymu a Donbasu v roce 2014. Za tohoto scénáře bude sociální složení uprchlíků do Česka z 80 % zatěžovat především gynekology a pediatry. V případě zhroucení Ukrajiny a její okupace ovšem můžeme v naší zemi očekávat až 1–2 miliony uprchlíků a zátěž bude enormní nejen pro intenzivní medicínu.
Náš obor je suverénně nejdražším v rámci medicíny a náklady na lůžka intenzivní péče pojídají až 40–45 % hospitalizačních nákladů. Z toho vyplývá i určitá odpovědnost za zdravotnický systém a rozpočet při ordinování diagnostických a léčebných postupů. V této chvíli, kdy vidíme, že priority našeho života se zásadním způsobem mění, bychom potřebovali nejen v našem oboru racionalizaci a možná až vojenskou disciplínu a připravenost na nejhorší variantu. Kapacitu, flexibilitu a koordinaci jsme demonstrovali během pandemie.
Aktuální informace se mimo jiné vyvěšují na webu naší společnosti (csim.cz).
doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D.
přednosta Plicní kliniky LF UK a FN Hradec Králové
člen výboru České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP
První velkou výzvu pro pneumology představuje rozdíl ve výskytu tuberkulózy v Česku a na Ukrajině, kde je zhruba 10násobný. U nás je TBC marginální problém, máme nejlepší čísla ze zemí střední Evropy co do počtu pacientů i zemřelých. Pro ekonomicky vyspělé země je typické, že dominantní podíl pacientů s TBC tvoří imigranti. To se stalo v Norsku, Švédsku a stane se to i u nás, protože ač je Ukrajina vyspělou zemí, zdravotní péče a systém dohledu nad tuberkulózou nedosahuje takových kvalit jako u nás.
Druhou výzvou je velký rozdíl v proočkovanosti proti SARS-CoV-2: Na Ukrajině je podle veřejně dostupných zdrojů očkováno zhruba 33 % populace, v Česku asi dvojnásobek. Na podzim lze bezpochyby očekávat nějakou další vlnu epidemie COVID-19 – možná ne globálního rozsahu, ale jistě se s tím potkáme – a u lidí, kteří k nám utekli před válkou, bude výskyt tohoto onemocnění větší. Jako řešení se nabízí rychle proočkovat většinu dospělých, kteří k nám přicházejí, a mluvit s nimi na toto téma, aby nepodlehli antivaxerským kampaním.
Musím ocenit přístup praktických lékařů, s nimiž těsně spolupracujeme a kteří s námi chtějí sjednotit postup jak vyšetřovat TBC. Probíhá čilá komunikace mezi výbory SPL a ČPFS a řešíme různé návrhy jak se postavit k systematickému vyhledávání tuberkulózy. Zatím máme jen obecnou radu, aby na TBC praktici mysleli, a pokud se jim cokoli nebude zdát, poslali pacienty k pneumologům, kterých je u nás naštěstí hodně. Na webu naší společnosti (www.pneumologie.cz) je pacientská platforma a část pro odborníky, která poskytuje informační zázemí nejen pro plicní lékaře, ale také pro praktiky či internisty. Bude se věnovat i problematice tuberkulózy.
Dále bych chtěl upozornit, že v Česku se rozbíhá projekt screeningu nádorů plic – ty jsou bohužel na Ukrajině také velmi časté, podobně jako u nás. Ještě není jasné, zda se do něj budou moci zapojit i občané Ukrajiny, ale osobně bych byl pro.
prof. MUDr. Petra Tesařová, CSc.
Onkologická klinika 1. LF UK a VFN v Praze
členka výboru České onkologické společnosti ČLS JEP
Naší hlavní výzvou je postarat se o všechny ukrajinské pacienty, kteří se na nás obracejí. Nemocní přicházejí s různými diagnózami v různých fázích léčby. Jsou ale pojištěni a dostanou veškerou potřebnou onkologickou terapii. Určitě řešíme i větší potřebu psychické podpory českých pacientů, kteří občas propadají úzkosti a strachu. Snažíme se je povzbudit, případně zajistit psychologickou nebo psychiatrickou pomoc. Do budoucna se obáváme dopadu finanční krize na úhradu onkologické léčby pro všechny potřebné.
O nové pacienty se snažíme podělit, řešení je náročné vzhledem k tomu, že už před válkou byla kapacita našeho pracoviště bohatě naplněná. Budeme se ale snažit o nové ukrajinské pacienty postarat stejně dobře jako o všechny ostatní. Vedení kliniky koordinuje příjem nemocných i jejich péči. V recepci kliniky může nemocný nebo jeho blízcí získat potřebné informace i termín vyšetření.
Ministerstvo zdravotnictví ČR zřídilo pro občany z Ukrajiny telefonní linku 1221 – provolba 8. Tato linka je k dispozici rovněž pro české lékaře, kteří mají potíže s dorozuměním se s ukrajinským nemocným. Ministerstvo zdravotnictví dále spustilo kontaktní e-mail: ukrajina@mzcr.cz, který slouží všem, kteří chtějí na Ukrajinu nabídnout léčiva a zdravotnický materiál. Také Ministerstvo vnitra ČR nabízí psychologickou pomoc zdravotníkům v této složité době.
prof. MUDr. Romana Ryšavá, CSc.
Klinika nefrologie 1. LF UK a VFN v Praze
předsedkyně České nefrologické společnosti ČLS JEP
Jako hlavní výzvu vidíme, abychom byli schopni se postarat o uprchlíky, kteří budou potřebovat specializovanou nefrologickou péči, především dialýzu (jak hemodialýzu, tak peritoneální dialýzu). Pacientů po transplantaci ledviny je na Ukrajině poměrně málo a jejich větší exodus zatím neočekáváme. Problém ale mohou mít na Ukrajině se zásobováním léky (imunosupresivy), které v jejich případě nelze vysadit, aniž by došlo k riziku rejekce či zhoršení funkce ledvinného štěpu.
V rámci zajištění péče o dialyzované pacienty se snažíme být proaktivní, a proto jsme již na našem webu zřídili záložku s názvem „Pomoc Ukrajině“, kde jsou některé potřebné informace, jak postupovat v péči o tyto nemocné, včetně jednoduchého slovníčku frází zaměřených na problematiku dialýzy. Dotazníkovým šetřením jsme také zmapovali volné dialyzační kapacity po celé zemi a jejích přehled je rovněž uveřejněn na veřejném webu, takže se o nich mohou dozvědět nejen naši kolegové, ale také odborníci z jiných oborů případně i zdravotní pojišťovny nebo samotní pacienti či jejich příbuzní.
Veškeré informace lze nalézt na webu naší společnosti (www.nefrol.cz), kde jsou uvedeny kontaktní osoby a jejich e-mailové adresy, na kterých je možné domluvit dialýzu či potřebné nefrologické vyšetření.
MUDr. Daniel Dražan
ordinace praktického lékaře pro děti a dorost, Jindřichův Hradec
člen výboru České vakcinologické společnosti ČLS JEP
V oboru pediatrie jde jednoznačně o navýšení celkového objemu péče, na který nemusejí být dostatečné kapacity. Jako velmi pozitivní vnímám skutečnost, že uprchlíci z Ukrajiny mají všeobecné zdravotní pojištění a určitě to je velmi dobrý krok od české vlády, i když mnoho lékařů nabídlo svou pomoc ukrajinským uprchlíkům bezplatně. Samozřejmě velkou výzvou bude jazyková bariéra.
Z pohledu vakcinologie je největší výzvou nastavení očkování uprchlíků tak, aby jim byla poskytnuta základní ochrana individuálního zdraví, a současně ochrana našeho veřejného zdraví, abychom zabránili rozšíření některých infekčních onemocnění a zvládli tato opatření personálně i dostupností očkovacích látek.
Informace lze nalézt například zde:
MUDr. Alena Šebková
ordinace praktického lékaře pro děti a dorost, Plzeň
předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP
Hlavní výzvu představuje schopnost poskytnout plnou péči rovnající se péči o naše občany vzhledem k personální krizi primární pediatrické péče. Je třeba si uvědomit, že v krátkém čase je zde příliv počtu dětí, který se vlastně rovná ročnímu přírůstu novorozenců. Primárně tedy bude poskytována akutní péče nemocným dětem, další bude postupně nabíhat.
Na poskytování péče přicházejícím dětem se musejí podílet všichni pediatři, tedy jak primární, tak nemocniční, aby se mohla rozložit mezi ty, kteří ještě kapacitu mají. Na nastavení určitého systému právě pracujeme. A co bychom potřebovali? Posily do oboru!
Praktičtí dětští lékaři dostávají informace od naší profesní organizace a odborné společnosti. Pro odborníky jsou některé informace dostupné i na webu naší společnosti (www.ospdl.eu).
prof. MUDr. Radovan Pilka, Ph.D.
přednosta Porodnicko-gynekologické kliniky LF UP a FN Olomouc
Vzhledem k tomu, že většinu uprchlíků z Ukrajiny tvoří mladé ženy, se dá očekávat, že stoupnou nároky na gynekologickou péči, respektive na péči o těhotné ženy a samozřejmě následně i na porodnice ve smyslu zajištění porodní péče. V našem, ale i v dalších medicínských oborech již pozorujeme příchod ukrajinských lékařů a lékařek, kteří se snaží zapojit do provozu ve zdravotnických zařízeních.
V současné době nepociťujeme žádné výzvy, u nichž by byl problém je zvládnout. Nemohu samozřejmě zaručit, že se situace během několika týdnů, případně měsíců dramaticky nezmění s pokračujícím přílivem uprchlíků. Myslím, že časová prodleva mezi příchodem uprchlíků do Česka a jejich vlivem na fungování našeho zařízení je pro náš obor ještě krátká.
PhDr. Jan Benda, Ph.D.
soukromá psychologická a psychoterapeutická praxe Ústí nad Labem
Válka na Ukrajině se mnoha lidí velmi osobně dotýká a nutí je přemýšlet o naší budoucnosti i budoucnosti našich dětí. Mnozí lidé prožívají obavy a strach, někteří se potýkají s hněvem nebo bezmocí. Poptávka po službách psychologů a terapeutů, která již během covidového období velmi vzrostla, tedy i nyní dál roste. Kromě toho se na našem území pohybuje velký počet uprchlíků, žen a dětí, kteří mnohdy prožili potenciálně traumatizující události a také potřebují nebo budou potřebovat psychickou podporu. Největší výzvou je přitom nedostatečná kapacita kompetentních odborníků a efektivní zacílení psychologické pomoci směrem k těm, kdo ji teď nejvíce potřebují.
Psychologové v této chvíli mohou nabídnout pomoc a podporu i profesionálům či dobrovolníkům, kteří sami pomáhají. Pokud psychologové pomohou pomáhajícím, zprostředkovaně tak pomohou i mnoha uprchlíkům. Pomáhající organizace se proto na psychology mohou obracet nejen s žádostmi o pomoc samotným uprchlíkům, ale i pro podporu pomáhajícím týmům. Takto lze nyní efektivně, a hlavně dlouhodobě udržitelně pomáhat potřebným. Pomáhající by neměli zapomínat sami na sebe, protože vyčerpaný pomáhající by brzy nemusel mít z čeho dávat.
Přehledný seznam kvalifikovaných terapeutů a krizových interventů setříděný podle jednotlivých krajů je k dispozici na stránkách České asociace pro psychoterapii (www.czap.cz). Dále je možné se obracet na psychology Hasičského záchranného sboru ČR, kteří jsou připraveni na pomoc lidem i v případě humanitárních krizí a jsou napojeni na síť dalších pomáhajících organizací (www.hzscr.cz/psychologicka-sluzba.aspx).
Andrea Skálová, Eva Srbová
redakce MeDitorial
