Logo  proLékárníky.cz
Přihlásit
  • Články
    • Z medicíny
    • Lifestyle
    • Kazuistiky
  • Vzdělávání
    • Kurzy
    • Interaktivní kazuistiky
  • Časopisy
  • Témata
  • Videa
  • Podcasty
  • Práce v oboru
  • Praktické
    • Kalendář akcí
Odebírejte náš newsletter
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
Logo proLékárníky.cz
  • Články
    Články
    • Z medicíny
    • Lifestyle
    • Kazuistiky

    Top novinky

    Železo, paměť i samoléčba infekcí – poznatky pro praxi z podzimních konferencí SAPERE
    Akné na vzestupu, benefity očkování i reakce na něj a spánkové okno migreniků – „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/14
    Biomedicína a trhy – 2026/5: Farmaceutické miliardy hledají další generaci léčiv
    INFOGRAFIKA: Každý druhý Čech řeší zdraví s AI. Lékaři ovšem zůstávají hlavní autoritou
  • Vzdělávání
    Vzdělávání
    • Kurzy
    • Interaktivní kazuistiky
  • Časopisy
    Časopisy

    Top články

    DNA methylation-mediated modulation of rapid desiccation tolerance acquisition and dehydration stress memory in the resurrection plant Boea hygrometrica
    ANGPTL8 protein-truncating variant associated with lower serum triglycerides and risk of coronary disease
    Control of pre-replicative complex during the division cycle in Chlamydomonas reinhardtii
    Mobile Type VI secretion system loci of the gut Bacteroidales display extensive intra-ecosystem transfer, multi-species spread and geographical clustering

    Nové číslo

    9
    Časopis českých lékárníků
    2026:Číslo 9
  • Témata
    Témata

    Top novinky

    Jak citlivě získat a udržet pozornost pacienta, který je myšlenkami jinde
    Nové léčivé přípravky doporučené pro použití v EU – červen 2026
    Rozhovor místo výslechu aneb jak se ptát citlivě a srozumitelně
    „A ještě jedna věc…“ − jak zvládnout konzultaci, která nebere konce

    Jen pro vás

    Staňte se součástí komunity a získejte přístup k obsahu na míru.

    Přihlásit
  • Videa
    Videa

    Nová videa

    VIDEO: Metformin XR: Je čas nahradit IR moderní formou?
    VIDEO: Metformin XR: Je čas nahradit IR moderní formou?
    VIDEOEDITORIAL: Místo probiotik v prevenci a léčbě onemocnění horních cest dýchacích
    VIDEOEDITORIAL: Místo probiotik v prevenci a léčbě onemocnění horních cest dýchacích
  • Podcasty
    Podcasty

    Nejčtenější

    Kardiak v lékárně: Na co si dát pozor při výdeji léků a konzultaci?
    Doc. Ludmila Brunnerová: PL mají v péči o ženy s gestačním diabetem dvě klíčové role
    Prof. Michal Kršek: Pravidla podávání levothyroxinu v praxi PL jsou jednoduchá
    Proč je u pacientů se srdečním selháním edukace stejně důležitá jako medikace
  • Práce v oboru
    Práce v oboru

    Doporučené pozice

  • Praktické
    Praktické
    • Kalendář akcí
PLK logo
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
Články
  • Z medicíny
  • Lifestyle
  • Kazuistiky
Vzdělávání
  • Kurzy
  • Interaktivní kazuistiky
Časopisy
Témata
Videa
Podcasty
Práce v oboru
Praktické
  • Kalendář akcí
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies

© 2008-2026 MeDitorial | ISSN 1803-6597
Stránky proLékárníky.cz jsou určeny výhradně odborníkům ve zdravotnictví Čtěte prohlášení a Zásady zpracování osobních údajů.

Přihlásit
proLékárníky.czČlánkyZ medicíny
Z medicíny

Nobelova cena za fyziologii a lékařství 2026 vnáší světlo do fungování mozku

7. října 2026
4 min čtení
Nobelovský výbor ocenil přínos optogenetiky −⁠ technologie umožňující zapínat a vypínat neurony pomocí světelných pulzů. O letošní cenu za fyziologii a lékařství se podělili Karl Deisseroth, Peter Hegemann a Georg Nagel (na snímcích níže v tomto pořadí).

   

Reklama

Jak to v mozku funguje?

Vědci se od pradávna snaží zjistit, jak mozek vytváří vzpomínky, sny, pocity či projevy chování. Ve 20. století se podařilo rozklíčovat, které oblasti mozku řídí různé fyziologické funkce. Stále se zlepšující klasické elektrofyziologické, farmakologické či zobrazovací techniky ani výzkum pacientů s mozkovými lézemi však neposkytly dostatečnou přesnost nutnou pro ovlivnění a zkoumání specifických buněk. Pro přesun neurovědy od observační disciplíny k odvětví založenému na experimentálních intervencích bylo nutné vyvinout techniku pro kontrolu nervové aktivity, jež by byla zároveň cílená, geneticky selektivní a fungovala na milisekundové škále odpovídající vedení nervových vzruchů.1

Reklama

Od světločivných buněk řas...

Právě takovou technikou je optogenetika, jejíž vývoj stojí na desetiletích základního výzkumu a technologického rozvoje. Prvotní ideu o využití světla jako vypínače nervové aktivity vyslovil průkopník genetiky Francis Crick už v roce 1979. Jemu samému se ale v té době jevila „poněkud přitažená za vlasy“.2 Cesta k technologii prakticky využitelné v živoucím mozku začala v 90. letech 20. století na Ústavu Maxe Plancka pro biochemii v Martinsriedu, kde Peter Hegemann zkoumal jednobuněčné zelené řasy pláštěnky (Chlamydomonas).

Pláštěnky jsou vybavené 2 bičíky a světločivným orgánem, jenž jim umožňuje fototaxi, tedy pohyb směrem ke zdroji světla. Hegemann zkoumal signalizaci světločivného orgánu pomocí speciálních mikroelektrod a zjistil, že reakce řas na světlo je neuvěřitelně rychlá. Elektrický proud bylo možné detekovat už asi za půl milisekundy po světelném pulzu. Pro srovnání −⁠ na lidské sítnici probíhá komplexní chemická kaskáda spouštěná světlem, jež nakonec aktivuje iontový kanál zrakového nervu, přibližně 10 milisekund. Hegemann přišel s hypotézou, že iontový kanál i přepínač zachycující světlo jsou u pláštěnek součástí jediného proteinového komplexu, což by mohlo vysvětlit 20násobné zrychlení celého procesu.3 Izolace tohoto komplexu se však ukázala jako velmi složitá a dlouho se nedařilo funkční protein připravit.

... k rodopsinovým kanálům

Na přelomu milénia však byla publikovaná rozsáhlá sekvence genomu pláštěnek4 a Hegemannova skupina identifikovala 2 potenciální kandidáty s homologií ke známým opsinům. Funkční průlom přišel po navázání spolupráce s biofyzikem z Ústavu Maxe Plancka ve Frankfurtu Georgem Nagelem, kterému se podařilo oba proteiny připravit v žabích oocytech. Nově objevené membránové proteiny −⁠ channelrhodopsiny (ChR) 1 a 2 −⁠ opravdu fungovaly jako iontové kanály, které se otevírají po expozici světlu.5, 6

Podrobnější výzkum ChR2 ukázal, že iontový kanál se otevírá asi 0,2 ms po vystavení pulzu modrého světla, čímž vytvoří elektrický signál zprostředkovaný tokem kationtů po elektrochemickém gradientu. Protein se podařilo připravit i na membráně lidských embryonálních renálních buněk. Hegemann s Nagelem tento objev publikovali v roce 2003 a navrhli, že ChR2 by mohl sloužit jako účinný nástroj k vyvolávání elektrických impulzů v živých buňkách pomocí světla.6

   

   

Přesun do živých neuronů

Optogenetickou štafetu poté převzal mladý vědec ze Stanfordovy univerzity Karl Deisseroth, jehož cílem bylo najít protein schopný spouštět elektrické signály v nervových buňkách. Deisserothovi se podařilo zavést DNA kódující ChR2 do buněčné kultury neuronů krysího hipokampu. Buňky světlocitlivý protein bez problémů tvořily. Po expozici modrému světlu se neurony zapínaly a signál se šířil kulturou.7

Karl Deisseroth následně navázal spolupráci s řadou laboratoří. Optogenetika dostala své pojmenování v roce 2006 a rychle se rozvíjela. Byla popsána řada proteinů schopných aktivovat se světlem o různých vlnových délkách. Deisserothovi se zanedlouho podařilo aktivovat ChR2 přímo v neuronech motorické kůry živých myší pomocí tenkého optického vlákna procházejícího miniaturním otvorem v lebce. Vědci tak byli schopni ovládat pohyb myších vousků.8 Následovaly složitější pokusy s myším modelem –⁠ aktivace centra bdělosti9 či vyvolání specifické vzpomínky na podnět budící strach.10

Optogenetika v praxi

Díky optogenetice nyní vědci mohou přesně zjistit, které z nervových buněk ve složitém svazku řídí různé mozkové funkce. Identifikovali například nervové obvody pro vnímání bolesti, sociální chování, žízeň, příjem potravy, odměnu a pozornost. Popsali také neurony zodpovědné za nejrůznější funkce, od regulace cirkadiánního rytmu až po vyvolání horečky při aktivaci imunitního systému. Optogenetika navíc umožnila lépe porozumět charakteristickým rysům psychiatrických a neurologických poruch, jako jsou deprese, úzkost, schizofrenie, Alzheimerova či Parkinsonova choroba.1

V současnosti probíhají prvotní studie, které by mohly optogenetiku zavést do klinické praxe. Zkoumají se například možnosti zlepšení funkce kochleárních implantátů díky přesnějšímu cílení na sluchový nerv, než jaké umožňuje běžná elektrostimulace. Nadějně se jeví experimenty s obnovou zraku u slepoty způsobené progresivní ztrátou fotoreceptorů při retinitis pigmentosa. Zavedení ChR2 do přežívajících neuronů retiny a jejich následné vystavení pulzům světla pomocí speciálních brýlí vedlo u pacienta s tímto onemocněním k přetrvávajícímu částečnému návratu zraku.11

Závěr

Karl Deisseroth, Peter Hegemann a Georg Nagel získali letošní Nobelovu cenu za objevy, které umožnily vytvoření velmi účinného nástroje, jenž zásadně změnil obor neurovědy. Optogenetika i nadále odhaluje jedno z největších tajemství lidstva −⁠ jak funguje mozek.1

(este)

Zdroje:
1. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2026. Nobel Prize Outreach, 2026 Oct 6. Dostupné na: www.nobelprize.org/prizes/medicine/2026/summary
2. Crick F. H. Thinking about the brain. Sci Am 1979; 241 (3): 219–232, doi: 10.1038/scientificamerican0979-219.
3. Harz H., Hegemann P. Rhodopsin-regulated calcium currents in Chlamydomonas. Nature 1991; 351 : 489–491, doi: 10.1038/351489a0.
4. Asamizu E., Miura K., Kucho K. et al. Generation of expressed sequence tags from low-CO₂ and high-CO₂ adapted cells of Chlamydomonas reinhardtii. DNA Res 2000; 7 (5): 305–307, doi: 10.1093/dnares/7.5.305.
5. Nagel G., Ollig D., Fuhrmann M. et al. Channelrhodopsin-1: a light-gated proton channel in green algae. Science 2002; 296 (5577): 2395–2398, doi: 10.1126/science.1072068.
6. Nagel G., Szellas T., Huhn W. et al. Channelrhodopsin-2, a directly light-gated cation-selective membrane channel. Proc Natl Acad Sci U S A 2003; 100 (24): 13940–13945, doi: 10.1073/pnas.1936192100.
7. Boyden E. S., Zhang F., Bamberg E. et al. Millisecond-timescale, genetically targeted optical control of neural activity. Nat Neurosci 2005; 8 (9): 1263–1268, doi: 10.1038/nn1525.
8. Aravanis A. M., Wang L. P., Zhang F. et al. An optical neural interface: in vivo control of rodent motor cortex with integrated fiberoptic and optogenetic technology. J Neural Eng 2007; 4 (3): S143–S156, doi: 10.1088/1741-2560/4/3/S02.
9. Adamantidis A. R., Zhang F., Aravanis A. M. et al. Neural substrates of awakening probed with optogenetic control of hypocretin neurons. Nature 2007; 450 (7168): 420–424, doi: 10.1038/nature06310.
10. Liu X., Ramirez S., Pang P. T. et al. Optogenetic stimulation of a hippocampal engram activates fear memory recall. Nature 2012; 484 (7394): 381–385, doi: 10.1038/nature11028.
11. Sahel J. A., Boulanger-Scemama E., Pagot C. et al. Partial recovery of visual function in a blind patient after optogenetic therapy. Nat Med 2021; 27 (7): 1223–1229, doi: 10.1038/s41591-021-01351-4.

Populární články

Z medicínyLifestyle
Vegan v lékárně? Co by měl vědět lékárník...

Vegan v lékárně? Co by měl vědět lékárník...

24. listopadu 2025
24. listopadu 2025
Veganství, respektive vegetariánství představuje pro lékárníky specifické výzvy –⁠ od identifikace nutričních deficitů až po komplexní poradenství ohledně vhodných doplňků a léčiv. Následující článek přináší ucelený přehled nejdůležitějších rizikových živin, poskytuje praktická doporučení pro suplementaci a upozorňuje na komplikace při identifikaci veganských přípravků v lékárenské praxi.
Z medicíny
Čerstvé pokroky ve farmakoterapii onkologických onemocnění − „jednohubky“ z klinického výzkumu 2025/11

Čerstvé pokroky ve farmakoterapii onkologických onemocnění −⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2025/11

Téma: Zajímavosti z výzkumu24. listopadu 2025
Téma: Zajímavosti z výzkumu24. listopadu 2025
Dnešní vydání „jednohubek“ tentokrát pojmeme více monotematicky než jindy −⁠ podíváme se totiž na několik novinek z oblasti klinického výzkumu onkologických onemocnění a jejich farmakoterapie, jež byly prezentovány v uplynulých měsících. Mimo jiné představíme nové slibné režimy léčby karcinomů pankreatu či plic nebo možnost potlačení častých nežádoucích účinků spojených s protinádorovou terapií na bázi anti-EGFR. Nejprve však poodhalíme potenciální ochranný vliv olivového oleje ve spojitosti s hormonálně negativními typy karcinomu prsu.
Z medicínyTéma měsíce
Barthův syndrom má první schválené léčivo, zatím v USA

Barthův syndrom má první schválené léčivo, zatím v USA

Téma: Farmakoterapie26. listopadu 2025
Téma: Farmakoterapie26. listopadu 2025
Zrychlené schválení elamipretidu americkým Úřadem pro kontrolu léčiv a potravin (FDA) představuje historický milník v léčbě mitochondriálních onemocnění. Jde o první terapii cílenou na poruchu kardiolipinu a současně první schválený lék pro pacienty s Barthovým syndromem –⁠ ultravzácným život ohrožujícím onemocněním, které postihuje především chlapce.
Z medicíny
Příprava gelů v lékárně – od teorie k bezchybné praxi

Příprava gelů v lékárně –⁠ od teorie k bezchybné praxi

Téma: Technologie léků4. prosince 2025
Téma: Technologie léků4. prosince 2025
Do elektronického receptáře individuálně připravovaných léčivých přípravků (IPLP) přibyla během roku 2025 řada receptur pro lékové formy typu gelu. S tímto trendem však rostou i nároky na jejich správnou přípravu. Následující prakticky laděný článek se proto zaměřuje na charakteristiku gelotvorných látek a ukazuje na možná úskalí technologických postupů.
Z medicíny
Nové molekuly a indikace léčivých přípravků pro použití v EU

Nové molekuly a indikace léčivých přípravků pro použití v EU

Téma: Nové registrace4. prosince 2025
Téma: Nové registrace4. prosince 2025
Evropská léková agentura (EMA) ve svém zpravodaji informovala o vydání stanoviska Výboru pro humánní léčivé přípravky (CHMP) pro 15 nových léčivých přípravků (LP), kterým doporučil udělení registrace. U dalších 8 pak doporučil rozšíření nebo zavedení nové indikace.

Související

Reklama

Doporučujeme

Reklama
Z medicíny
Železo, paměť i samoléčba infekcí – poznatky pro praxi z podzimních konferencí SAPERE

Železo, paměť i samoléčba infekcí –⁠ poznatky pro praxi z podzimních konferencí SAPERE

12. listopadu 2026
12. listopadu 2026
Správně položená otázka a srozumitelná rada tvoří základ úspěšné samoléčby. Podzimní blok konferencí SAPERE proto přinesl pětici prakticky zaměřených přednášek věnovaných aktuálním tématům z oblasti samoléčby a lékárenské péče. Následující přehled shrnuje hlavní poznatky a doporučení z jednotlivých vystoupení.
Z medicíny
Akné na vzestupu, benefity očkování i reakce na něj a spánkové okno migreniků – „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/14

Akné na vzestupu, benefity očkování i reakce na něj a spánkové okno migreniků –⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/14

12. listopadu 2026
12. listopadu 2026
Akné celosvětově přibývá, očkování proti chřipce zásadně pomáhá předcházet hospitalizacím a reakci na vakcínu může ovlivňovat střevní mikrobiota. U migrény zase stojí za pozornost souvislost délky spánku a stresu s četností bolestí hlavy. Nabízíme čtyři čerstvé „jednohubky“ z aktuálního klinického výzkumu.
Z medicíny
Biomedicína a trhy – 2026/5: Farmaceutické miliardy hledají další generaci léčiv

Biomedicína a trhy –⁠ 2026/5: Farmaceutické miliardy hledají další generaci léčiv

12. listopadu 2026
12. listopadu 2026
Investice do mRNA technologie, která má umožnit tvorbu terapeutického proteinu přímo v organismu. Soupeření o klinickou i obchodní pozici v rámci 1. generace inhibitorů BTK indikovaných k léčbě roztroušené sklerózy. Jedna z největších letošních dohod v oblasti onkologických ADC. Nebo sázka na umělou inteligenci při vývoji nových proteinových antiobezitik. Pětice zpráv v dalším vydání naší nové rubriky ukazuje, jak se farmaceutický průmysl snaží zajistit růst prostřednictvím nových biotechnologických modalit na rychle expandujících trzích.
InfografikaZ medicíny
INFOGRAFIKA: Každý druhý Čech řeší zdraví s AI. Lékaři ovšem zůstávají hlavní autoritou

INFOGRAFIKA: Každý druhý Čech řeší zdraví s AI. Lékaři ovšem zůstávají hlavní autoritou

2. listopadu 2026
2. listopadu 2026
Umělou inteligenci (AI) v souvislosti se zdravím používá polovina Čechů; mezi lidmi ve věku 18–34 let je to dokonce 76 %. „Diagnóze“ nabídnuté AI však pouze 2 % respondentů věří natolik jako závěrům lékařů. STADA Health Report 2026 vedle otevřenosti novým technologiím ukazuje také vysokou spokojenost s českým zdravotnictvím a přetrvávající rezervy v prevenci.
Z medicíny
Kdy farmakoterapie rizika snižuje a kdy je naopak přidává – „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/13

Kdy farmakoterapie rizika snižuje a kdy je naopak přidává –⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/13

29. října 2026
29. října 2026
Nové poznatky mohou otevřít cestu k léčbě, ale také upozornit na její rizika či zpochybnit očekávaný přínos. Suzetrigin přináší první povzbudivé výsledky u refrakterních bolestí hlavy, zatímco užívání anti-CGRP protilátek v časném těhotenství provází bezpečnostní otazník. Další dvě práce, jež jsme vybrali pro toto vydání „jednohubek“, potom zkoumají bezpečnost vaginálních estrogenů po karcinomu endometria a přínos hormonální léčby přidané k pooperační radioterapii karcinomu prostaty.
Z medicíny
Tonometr už dávno neměří jen tlak: Které technologie mohou být přínosem pro konkrétní pacienty?

Tonometr už dávno neměří jen tlak: Které technologie mohou být přínosem pro konkrétní pacienty?

28. října 2026
28. října 2026
Domácí měření krevního tlaku (TK) se za poslední dvě desetiletí výrazně změnilo. Starší digitální tonometry měly jediný úkol –⁠ změřit systolický a diastolický TK –⁠ a jednotlivé modely se lišily především designem nebo velikostí displeje. Moderní přístroje dnes dokážou nabídnout mnohem víc. Které funkce jsou vhodné pro různé skupiny pacientů a jak se v nabídce moderních tonometrů orientovat?
Z medicínyLifestyle
Vegan v lékárně? Co by měl vědět lékárník...

Vegan v lékárně? Co by měl vědět lékárník...

24. listopadu 2025
24. listopadu 2025

Čerstvé pokroky ve farmakoterapii onkologických onemocnění −⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2025/11

Téma: Zajímavosti z výzkumu24. listopadu 2025
Téma: Zajímavosti z výzkumu24. listopadu 2025

Barthův syndrom má první schválené léčivo, zatím v USA

Téma: Farmakoterapie26. listopadu 2025
Téma: Farmakoterapie26. listopadu 2025
Z medicíny
Příprava gelů v lékárně – od teorie k bezchybné praxi

Příprava gelů v lékárně –⁠ od teorie k bezchybné praxi

Téma: Technologie léků4. prosince 2025
Téma: Technologie léků4. prosince 2025

Nové molekuly a indikace léčivých přípravků pro použití v EU

Téma: Nové registrace4. prosince 2025
Téma: Nové registrace4. prosince 2025

Psilocybin a neurodegenerace: Kam míří současný výzkum?

Téma: Zajímavosti z výzkumu10. prosince 2025
Téma: Zajímavosti z výzkumu10. prosince 2025
Z medicíny
Od žlučníku po rybí kost... aneb jak v lékárně zvládnout specifické vánoční obtíže

Od žlučníku po rybí kost... aneb jak v lékárně zvládnout specifické vánoční obtíže

Téma: Komunikace a péče17. prosince 2025
Téma: Komunikace a péče17. prosince 2025

Genovka proti Huntingtonovi, mužské gely proti početí a důkazy proti bludům −⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2025/12

Téma: Zajímavosti z výzkumu17. prosince 2025
Téma: Zajímavosti z výzkumu17. prosince 2025

Alkohol, zima a léky −⁠ sezónní rizika interakcí očima lékárníka

Téma: Komunikace a péče22. prosince 2025
Téma: Komunikace a péče22. prosince 2025
Z medicínyTechnologie
Pomůže AI k rychlejšímu vývoji antibiotik na kapavku a MRSA?

Pomůže AI k rychlejšímu vývoji antibiotik na kapavku a MRSA?

Téma: Zajímavosti z výzkumu2. ledna 2026
Téma: Zajímavosti z výzkumu2. ledna 2026

Parafiny v rukou lékárníka: Proč je technologie potřebuje a mýty zneužívají?

Téma: Technologie léků7. ledna 2026
Téma: Technologie léků7. ledna 2026

Kompetence lékárníků v Evropě –⁠ čím je možné se inspirovat

Téma: Komunikace a péče8. ledna 2026
Téma: Komunikace a péče8. ledna 2026
Z medicínyLifestyle
Vegan v lékárně? Co by měl vědět lékárník...

Vegan v lékárně? Co by měl vědět lékárník...

24. listopadu 2025
24. listopadu 2025
Z medicíny
Příprava gelů v lékárně – od teorie k bezchybné praxi

Příprava gelů v lékárně –⁠ od teorie k bezchybné praxi

Téma: Technologie léků4. prosince 2025
Téma: Technologie léků4. prosince 2025
Z medicíny
Od žlučníku po rybí kost... aneb jak v lékárně zvládnout specifické vánoční obtíže

Od žlučníku po rybí kost... aneb jak v lékárně zvládnout specifické vánoční obtíže

Téma: Komunikace a péče17. prosince 2025
Téma: Komunikace a péče17. prosince 2025
Z medicínyTechnologie
Pomůže AI k rychlejšímu vývoji antibiotik na kapavku a MRSA?

Pomůže AI k rychlejšímu vývoji antibiotik na kapavku a MRSA?

Téma: Zajímavosti z výzkumu2. ledna 2026
Téma: Zajímavosti z výzkumu2. ledna 2026

Čerstvé pokroky ve farmakoterapii onkologických onemocnění −⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2025/11

Téma: Zajímavosti z výzkumu24. listopadu 2025
Téma: Zajímavosti z výzkumu24. listopadu 2025

Nové molekuly a indikace léčivých přípravků pro použití v EU

Téma: Nové registrace4. prosince 2025
Téma: Nové registrace4. prosince 2025

Genovka proti Huntingtonovi, mužské gely proti početí a důkazy proti bludům −⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2025/12

Téma: Zajímavosti z výzkumu17. prosince 2025
Téma: Zajímavosti z výzkumu17. prosince 2025

Parafiny v rukou lékárníka: Proč je technologie potřebuje a mýty zneužívají?

Téma: Technologie léků7. ledna 2026
Téma: Technologie léků7. ledna 2026

Barthův syndrom má první schválené léčivo, zatím v USA

Téma: Farmakoterapie26. listopadu 2025
Téma: Farmakoterapie26. listopadu 2025

Psilocybin a neurodegenerace: Kam míří současný výzkum?

Téma: Zajímavosti z výzkumu10. prosince 2025
Téma: Zajímavosti z výzkumu10. prosince 2025

Alkohol, zima a léky −⁠ sezónní rizika interakcí očima lékárníka

Téma: Komunikace a péče22. prosince 2025
Téma: Komunikace a péče22. prosince 2025

Kompetence lékárníků v Evropě –⁠ čím je možné se inspirovat

Téma: Komunikace a péče8. ledna 2026
Téma: Komunikace a péče8. ledna 2026