Co jsme viděli, o čem jsme mluvili

PharmDr. Petr Krpálek: 

Potřebujeme oživit OSL

Ve svých vystoupeních na sjezdu jsem reagoval na hlubokou krizi, ve které se lékárenství nachází. Před rokem nám bylo z MZd slíbeno navýšení financí a zavedení opatření, která srovnají podmínky pro všechny typy lékáren, zprůhlednění financování, a dále také že se lékárenství začne konečně přibližovat úrovni států v EU. Opak je ale skutečností, krize se za uplynulý rok prohloubila, v oboru nemáme ani 5% navýšení financí jako ostatní zdravotnické obory. Jak mám jako provozovatel zajistit růst mezd svým zaměstnancům, které MZd veřejně slibuje, když z „šedé ekonomiky“ příjmy nemám?

Z legislativních opatření nemůžeme souhlasit s návrhem tzv. emergenčního modelu, který podporuje distribuční monopol, neřeší, ale naopak požaduje opakované návštěvy pacientů v lékárně, aby dostali svůj lék. Upozornil jsem, že je pro nás nepřijatelný model DTP léčiv, která se do lékáren distribuují často s výrazně vyšší přirážkou než je smluvně s distributorem dohodnuto, přitom se nezapočítají do smluvních obratů, nelze je distribuci vrátit jako ostatní přípravky apod. Dále je třeba řešit nerovné postavení komory a především lékáren s organizací NOOL, která je soukromou organizací, ale má fakticky neomezenou moc – navíc danou legislativně – nad připojením lékáren do úložiště pro ověření originality léčiv. Odpovědnost za provoz a případné škody však nemá žádné.

Na sjezdu jsem dále upozornil, že volební shromáždění nebo zvláštní volební shromáždění musí být podle zákona o ko­morách i volebního řádu shromážděním, jak již vyplývá ze samotného názvu, v opačném případě, kdy např. putuje volební urna po lékárnách, jsou volby v rozporu s právem. Stejně tak další způsob voleb, který na představenstvu navrhnul Dr. Novosád, podle kterého se mohou souběžně už nyní s předstihem volit i delegáti na sjezd v roce 2019 (je rokem voleb do všech orgánů komory) – ten je fakticky ještě navíc i krokem kontraproduktivním. Chceme snad OSL rozvrátit? To má být cílem? Paradoxně se tak může stát, když se OSL v roce 2019 nesejde a nezvolí ani vlastní orgány. Rozložíme tím i komoru jako takovou. Nerozumím proto Dr. Havlíčkovi ani Dr. Maršíkovi, kteří souběžné volby delegáta na sjezd 2019 tolik obhajovali. Je mi líto, že sjezd moje názory nepodpořil, byť v případě nesouhlasu s nynějšími volbami delegáta na sjezd v roce 2019 jen o pouhé dva hlasy. Logickým postupem by naopak bylo udělat vše pro to, aby se využily veškeré možnosti a motivace, aby se OSL alespoň v roce 2019 sešla. Potřebujeme oživení OSL. Zlepšení komunikace s jednotlivými členy komory, pravidelné předávání informací včetně informací o vlastní činnosti představenstva, vysvětlování souvislostí jsou příklady toho, čím je třeba lékárníky vtáhnout do dění komory, a tím vlastně i do dění v oboru. V tomto smyslu se mi líbí elektronický newsletter, který komora začala rozesílat všem členům, stejně tak aktivity Vašich lékárníků.

Celkový průběh pokračujícího sjezdu hodnotím kladně. Často jsme se dosud z různých stran setkávali se zlehčováním našich problémů a požadavků s tím, že si stěžují jednotlivci nebo izolované skupinky potížistů. Sjezd ukázal, že to není pravda a že se jedná o zásadní problémy lékárenského oboru jako celku.

Mgr. David Gregor:

Poslední kapka pro angažovanost jedinců?

Sjezd vyzval ministerstvo a SÚKL, aby začaly kritickou situaci v lékárenství řešit. S tím se nedá než souhlasit, protože je téměř rok po sjezdu loňském a pozitivní změny žádné. Na jaře nám byly slibovány hory, doly. V rámci dohodovacího řízení se však ukázalo, že realita je někde jinde a náměstkem slibované peníze byly rozdány jinde, a ještě jsme byli obviněni pomalu z vydírání MZd. Po jistě vypjatých jednáních jsme na tom v podstatě stejně a vzhledem k inflaci tedy pokračuje další propad příjmů veřejných lékáren.

Jedinou legislativní změnou do této doby, která je prý připravena v našem zájmu, je emergenční model distribuce. Ten nám ovšem, pokud bude prosazen, přinese jen další komplikace a administrativu, kterou nám opět nikdo nezaplatí. Navíc se dále prohloubí monopolizace na poli distribuce. Je třeba trvat na dodržování zákonů stávajících, k čemuž právě sjezd vyzval. Pro vyjasnění našeho postoje také uložil prezidentovi komory, aby se v médiích vyjádřil ve smyslu odmítnutí tohoto modelu.

Podle mého názoru je klíčovým úkolem, který byl uložen představenstvu, příprava paragrafových znění novel zákonů, které by zajistily rovné postavení lékáren, stejné ceny léčiv a stejné doplatky a pravidla pro tvorbu sítě lékáren. Divím se, že nic podobného již dávno nebylo zpracováno a že představenstvo neustále opakuje, že tímto způsobem nepracuje. Pokud nevíme, co chceme, jak bychom to chtěli prosadit? Přitom ministerstvo na takové materiály čeká a z vlastní vůle je samo zpracovávat evidentně nehodlá. Pokud nebudou na dalším sjezdu delegátů ČLnK v tomto vidět alespoň dílčí výsledky, je na zvážení, co vlastně naše představenstvo prosazuje a na čí straně stojí.

Bodem, který sice těsně neprošel do usnesení, ale je třeba se k němu podle mého znovu vrátit jak na okresních shromážděních, tak na příštím sjezdu, je institut zvláštního volebního shromáždění. Chápu, že cílem bylo oživit dlouho nefunkční okresy, a stojí za tím spousta práce. To, jak si ovšem někteří pravidla vykládají a převádějí do praxe, je pokud ne protizákonné, pak přinejmenším nesmyslné. Pochybuji, že nám bude ku prospěchu, když se v rámci jednoho roku navolí delegáti na několik let dopředu, a tím práce na okrese opět skončí. Jen to nahrává případným manipulacím ve volebních letech. Jaká pak bude komunikace mezi členskou základnou a orgány komory? Nebude právě to poslední kapka pro angažovanost jednotlivců?

PharmDr. Jarmila Skopová:

Jak se „vaří“ dezinformace

Zjišťuji, že vyjádřit stručně dojem, který ve mně 22. září zanechal sjezd komory, je možná těžší, než jeho průběh podrobně popsat. Každopádně dvacet pět projednávaných bodů usnesení, předložených delegáty po předchozí diskuzi, již samo o sobě svědčí o velmi intenzivní práci a naléhavosti situace, která si toto jednání vyžádala. To ještě více dokreslovaly konkrétní příběhy kolegyň a kolegů z jejich praxí, sdělované vzájemně v kuloárech. Přijaté výzvy nastavují státní správě zrcadlo. Předchozí státní garnitura problémy naší profese prakticky odmítala vidět či slyšet. Ta současná sice deklaruje otevřenost, prioritu a vstřícnost, skutečnost je ale jen na oko a ve stylu slibem nezarmoutíš. Změnily se tedy jen kulisy a taktika. A posjezdové překvapené reakce ze SÚKL, Ministerstva zdravotnictví a od asociace výrobců? Divím se, že se diví. Sami odkrývají hloubku a umístění propasti, kterou za účelem zničení lékárenské péče již dlouho a intenzivně kopou. Jistota, s jakou ohýbají pravdu, mě stále nepřestává překvapovat a zároveň ujišťovat, že nejhorší, co bychom mohli udělat, by bylo nechat se znechutit a na vizi, kterou české lékárenství má v podobě zdravotní lékárenské péče v přímé komunikaci s pacienty a lékaři, rezignovat. Jako příklad uvedu přijaté usnesení vyzývající Ministerstvo zdravotnictví k zavedení úhrady lékárnám za nově vznikající povinnost ověřovat pravost léčivých přípravků. Za POLP z. s. jsem byla přímým účastníkem dohodovacího řízení, proto vím, jak jednání skutečně probíhala, a nyní vnímám, jak je teď ze strany ministerstva pokřiveně interpretován konečný výsledek. Jak se asi taková dezinformace „vaří“? Vlastně to ani není složité. To se vezmou dvě základní ingredience – sdělení, které má vzniknout, a dokument, na který se bude odvolávat – v tomto případě protokol z dohodovacího řízení. Vše ostatní zůstalo pouze v dílčích neveřejných zápisech a soukromých poznámkách jednotlivých účastníků, takže „nepřekáží“. Čím déle je možné nechat základní surovinu uležet, tím lépe, aby „nevhodné“ souvislosti ztratily ostrost. Pak se vaření ujme někdo nový, hlavně když původní výrobní proces nezná. Ten vypreparuje „vhodné“ složky, promíchá „vhodným“ způsobem a výsledek odpovídající zadání předloží k zveřejnění. A to se také stalo. Na stránkách Ministerstva zdravotnictví je ve zprávě z 24. září uvedeno, že  lékárenský segment v rámci dohodovacího řízení uzavřel dohodu se zdravotními pojišťovnami, která počítá s nárůstem úhrad v tomto segmentu o půl miliardy korun. Ve ­skutečnosti je tímto nárůstem suma složená z 35 miliónů přidaných do signálního výkonu, ze zvýšení taxy laborum, který počítá se zhruba 100 milióny, a z fondu pro bonifikaci ohrožených lékáren ve výši 48 miliónů korun. Neexistující našlehaná pěna rozdílu přes 300 miliónů nemůže být nic jiného než suma peněz, která bude do signálního výkonu přesunuta z horních pásem cenového předpisu. Nejde tedy o přidané prostředky do systému, ale pouhé jejich přemístění. Dále se v této posjezdové reakci z pera ministerstva píše, že lékárníci ve vyjednávání s pojišťovnami argumentovali právě vícepracemi v souvislosti s tzv. protipadělkovou směrnicí. Skutečnost je opět jiná. Při vyjednávání jsme s náklady na povinné ověřování byli naopak odkazováni na následné jednání s ministerstvem mimo dohodovací řízení, a to s odůvodněním, že se musíme držet obsahu našeho výkonu ve vyhlášce, kde je definován jako výkon za dispenzaci a základní administrativu. Podotýkám, že zástupce ministerstva na jednání přítomen byl. Nová povinnost, nepochybně přinášející obrovské změny v naší každodenní práci a s tím spojenými náklady, které nikdo v průběhu dohodovacího řízení nezpochybňoval, tak zatím zůstává zcela bez jakékoli úhrady.

Mgr. Filip Škarda:

Jsme si vědomi kritické situace

Svolání pokračování sjezdu delegátů komory vyvolalo mezi lékárníky mnoho otazníků. Proč k samotnému znovu­otevření jednání došlo? Bude se ­odvolávat? Budeme se opět celý den hádat? Nikoliv.

Na sjezd delegátů jezdím již několik let a mohu konstatovat, že letošní mimořádně svolané setkání bylo velmi konstruktivní. PČLnK navrhlo k projednání především body týkající se tzv. protipadělkové směrnice a nedodávek léčiv. Hned na začátku bylo navrženo program rozšířit o bod Kritická situace v lékárenství, dále o prezentaci spolku Vaši Lékárníci a nakonec přibyl bod týkající se volebních OSL.

Zcela zásadním krokem bylo otevření bodu Kritická situace v lékárenství. Delegátům jsem nastínil v kratičké prezentaci pohled na stav věcí, nečinnost ministerstva apod. I přes krátké útoky některých členů vedení komory se povedlo diskuzi usměrnit konstruktivním směrem. Jak vyplývá i z usnesení sjezdu, delegáti jsou si vědomi, že situace kritická je a je naprosto nezbytně nutné se sjednotit a hlasitě začít dávat najevo naše požadavky.

Z usnesení sjezdu jasně vyplývá upozornění pro Ministerstvo zdravotnictví a SÚKL, že lékárníci nejsou pouhopouhými křiklouny, kteří se nedomluví mezi sebou, ale stavem, který má naději, že se v zoufalé situaci konečně semkne.

Součástí usnesení bylo několik úkolů pro představenstvo ČLnK a i pro samotného prezidenta komory. Já upřímně doufám, že se svých úkolů zhostí zodpovědně a nevznikne snaha zahrát přání, a nebojme se říci, příkazy jejich nadřízených do autu či přeformulovat „k obrazu svému“.

Připravili: (jh, SHA)