Jak proměnit medvěda v hada


Vyšlo v časopise: Čas. čes. lék., 91, 2019, č. 10, s. 18-20

Znáte nějakou zajímavou lékárnu? Kromě té, ve které sami pracujeme, má každý z nás jistě nějakou srdcovku. Díky spojení historického interiéru s moderní fasádou jsem se na první pohled zamilovala do jedné pražské lékárny natolik, že jsem se začala zajímat o její historii, průběh modernizace i o to, jak se v lékárně pracuje.


PharmDr. Nina ŠVÉDOVÁ

V Praze na Národní ulici, hned proti obchodnímu domu Máj ­najdou pacienti jednu z nejkrásnějších lékáren u nás. Trochu klame funkcionalistickým průčelím, za dveřmi se skrývá mnohem starší mobiliář.

Historie lékárny

Funkční lékárny s historickým, nebo i dokonce jen historizujícím nábytkem bychom dnes v Praze spočítali na prstech dvou rukou a nepočítali bychom přitom ani do desítky. Přitom atmosféra v nich je jedinečná. Na Národní ji podtrhují krásné detaily: dřevěné imitace kožených pásů jako lem regálů (kde najdeme vzácné stojatky z porcelánek v Lokti a Březové nebo i hyalitové z buquoyské sklárny v Nových Hradech), nádherné hodiny a skutečná perla – tára zdobená intarzií plaza, po němž se lékárna jmenuje: U zlatého hada. Vybavení ale pochází z mnohem starší apatyky, která se nacházela v Železné ulici na Starém Městě. Tehdy ale nesla ještě jméno U zlatého medvěda.

Když se lékárník stěhoval do Nového Města, vzal si mobiliář s sebou, což nakonec nebylo nic neobvyklého. Vznik vybavení lékárny se datuje do roku 1834, zatímco dům na Národní (tehdy Ferdinandově) třídě je o 78 let starší. Na svou dobu to byla moderní stavba, dole měla prostor pro obchod a pro banku. Ten obchodní byl pronajatý právě lékárně. Portál se měnil do 2. světové války dvakrát, naposledy ve třicátých letech, úpravy jsou připisovány Otto Rothmayerovi, žákovi Josipa Plečnika. Pak přišly další rekonstrukce, za socialismu se průčelí lékárny dočkalo na svou dobu luxusnějšího provedení v nerezu, což asi tenkrát byla hranice možného, ale bez přílišného respektu k historii.


Zdařilá rekonstrukce

Dnes tu funguje lékárna Dr.Max a pod touhle značkou se také vrátila k předválečné vizáži. Přispěla k tomu souhra šťastných okolností, protože poslední velké rekonstrukci předcházel objev knihy, kterou majiteli před válkou věnovali tehdejší zaměstnanci. V knize byl dokumentován vývoj lékárny od roku 1912 a mezi fotkami se našel i snímek přestavěného průčelí z třicátých let. Tomu se rekonstrukční tým vedený architektem Michalem Flašarem snažil přiblížit. Nebylo to snadné z mnoha důvodů. „Spodní část domu je ve vlastnictví města, ostatní podlaží jsou v individuálním vlastnictví. Máte tam tedy město plus 36 jednotek. A když se měnil vzhled budovy, vyžadovalo to stoprocentní souhlas všech. Takže když jsme to měnili, dva a půl měsíce jsme jezdili po ČR a prosili lidi, aby nám podepsali papír, že s přestavbou souhlasí. Příprava té akce tak zabrala celý rok,“ vzpomíná Michal Flašar.

Nalezená publikace prozradila, že vstupy byly dva, jakkoli ten druhý byl později zrušený. Teď ho tedy bylo možné na základě historických snímků obnovit podle stavu z roku 1936. „Dnes jsou lékárny disponované jinak. Prostory na zpracování surovin se zmenšují a zvětšuje se obslužná část,“ vysvětluje architekt. Dva vchody umožňují lepší cirkulaci lidí a vycházejí vstříc i potřebám moderní lékárny. V oficíně přibyla i další tára – replika té staré, dílo šikovných truhlářů z Pardubic. Na původní dispozici lékárny vzpomíná i paní laborantka, Jana Erbsová, která sem nastoupila v roce 1971. „Prostor oficíny byl tehdy menší, dnešní podobu získala lékárna až mnohem později, po rekonstrukci. V části, která je dnes součástí oficíny, byla dříve kancelář. Zázemí lékárny se také zvětšilo díky připojení prostoru, kde bývával krámek brašnářství. Lékárně byly k dispozici sklepy, kde jsme uchovávali líh, benzín a lékovky do zásoby. A v prostoru „galerie“, kde je dnes část skladu, byly dříve velké šuplíky se sypanými čaji a dle receptury jsme zde připravovali míchané čajové směsi. Pracovalo nás tu celkem 15 zaměstnanců, což je více než dvojnásobek oproti dnešnímu stavu.“

Změn se dočkal i exteriér lékárny. Kámen na obložení fasády sehnali restaurátoři už použitý, aby opticky dobře zapadl. Kameník se prý musel několikrát vracet, aby odstín seděl. Obrovský problém představovala celoskleněná výloha. Dvě firmy to vzdaly, teprve třetí uspěla. Architekt tam nechtěl žádné dělící prvky. Původní stavitelé pracovali s jednovrstvým sklem, což už dnes nejde. Ti dnešní kvůli náročnějšímu materiálu šli na samu mez svých sil. „Když tam sklo usazovali, seděl jsem nahoře v Máji a snažil se to sledovat. Stejně jsem si chvílemi raději zakrýval oči,“ vzpomíná Michal Flašar. Bylo to technicky nesmírně náročné, ostatně jako celá přestavba. Provoz byl i během ní přerušený jen na měsíc. Ale povedlo se a Praha je díky tomu o jednu krásnou lékárnu bohatší, i když režim v ní má svá specifika.


Očima lékárníka

Odborným zástupcem je nyní v lékárně paní Mgr. Miroslava Steňková. Po promoci v roce 2007 nastoupila do soukromé rodinné lékárny v Písku na náměstí. „Na své profesní začátky mám velmi pěkné vzpomínky. Mou další zkušeností v oboru byly dvě poliklinické lékárny v Praze, v jedné z nich jsem působila jako odborný zástupce a vedoucí lékárny. Když jsem v roce 2016 dostala možnost převzít vedení lékárny na Národní, neváhala jsem ani minutu. Byla to láska na první pohled a trvá dodnes.“ Památkově chráněné šuplíčky nelze označit vysvětlujícími štítky a uložit tam přípravky podle běžného systému také není možné, logika je to oproti ostatním lékárnám sítě ojedinělá. „Musíme si pamatovat, co se nachází v každé zásuvce. Pro nové kolegy to chce dobrého pamatováka, ale za pár dní si každý zvykne. Občas chodím na výpomoc i do jiných lékáren v síti Dr.Max a v každé lékárně se cítím trochu jinak“, vysvětluje Mgr. Steňková. „Roli nehraje pouze kolektiv lékárny, typ pacientů, kteří lékárnu navštěvují, ale i prostředí lékárny samotné. Samozřejmě je rozdíl mezi lékárnou, kde na vás v oficíně dýchá historie ze všech stran, a moderní lékárnou. Myslím, že to má občas jistý vliv i na chování pacientů, a to v pozitivním slova smyslu.

Vše má své výhody i nevýhody. V moderní lékárně je vše přizpůsobené tak, aby byl provoz co nejsnazší a nejrychlejší, bylo vše po ruce. Zázemí naší lékárny je hodně členité, část skladových zásob máme například na takzvané „galerii“, což je úzký prostor, kam vystoupáte po schodech a pouze zábradlí vás dělí od prostoru pod vámi. Ze začátku jsem z toho měla občas závratě.

My zaměstnanci si velmi vážíme toho, že máme možnost pracovat v tak krásné lékárně s téměř 200letou historií, a to přímo v centru Prahy a jak všichni s úsměvem říkáme… „na Národní by chtěl pracovat každý“. Jsme velmi dobrý kolektiv a trávíme spolu čas i mimo práci.“

A návštěvníci lékárny? Podle zaměstnanců se někdy jedná o pacienty, jindy vyloženě exkurzi do muzea. „Pacienti prostor oficíny vnímají velmi pozitivně, nezřídka se nás ptají, z jakého roku lékárna pochází, zda je původní, a jistí zvědavci se dokonce ptají, co vše je v zásuvkách s latinskými názvy, které jsou na úrovni prostoru určeného pro pacienty.“

Často je prý upoutá zajímavý prvek lékárny – historické hodiny s kyvadlem z roku 1832. Smaltovaný ciferník s arabskými číslicemi a květinovými girlandami je obtočen zlaceným tělem hada, zahryznutého do svého ocasu a propleteného zelenou vavřínovou ratolestí. Ve vrcholu hodin je velký zlacený orel. Pouze kyvadlo je novodobé.

„Někteří návštěvníci zavítají do naší lékárny, jelikož je upoutá prostor oficíny z ulice. Pokud je na to časový prostor, odpovíme na jejich zvědavé otázky a neodmítneme jejich žádost si lékárnu vyfotit.“

A protože jde o centrum metropole, často jde o cizince, kteří tu nenadále narazili na památku, o níž se žádný bedekr ani aplikace nezmiňuje. To ale nevadí – důležité je, že tu najdou pomoc, kterou hledají. „Občas zavítají i lékárníci – turisti ze zahraničí. Přiznám se, také to dělám na svých dovolených, když narazím na historickou lékárnu, vždy zavítám i do interiéru a pokochám se,“ směje se Mgr. Steňková.

„Naši lékárnu navštěvují jednak pacienti, kteří bydlí v okolí naší lékárny, tedy mladší i starší generace, tak i mnoho cizinců a kolemjdoucích, jelikož jsme na frekventované ulici v centru. Máme ale i věrné pacienty, kteří za námi jezdí dokonce z druhého konce Prahy, protože se u nás cítí dobře. Toho si velmi vážíme. A v neposlední řadě máme i pár pacientů nad 90 let, kteří zde žijí a pamatují Národní třídu ještě zamlada a rádi zavzpomínají, jaké to bylo dříve. Pokud v lékárně není fronta, vždy se ráda zaposlouchám do jejich zajímavého vyprávění.“

Zajímavými příběhy je ale nabitá i samotná lékárna. Již dříve zmíněná paní laborantka Jana Erbsová vypráví o své praxi v lékárně: „Pracuji od roku 1971 až dosud a stále na plný úvazek. Pracovala jsem zde do roku 1993, poté jsem odešla pracovat do jiné soukromé lékárny a vrátila jsem se před třemi lety. Byla to šťastná náhoda, na internetu jsem totiž narazila na inzerát, že hledají kolegyni na pozici farmaceutického asistenta. Evidentně jsem s tou lékárnou spjata. Svou práci miluji a myslím, že jsem si vybrala velmi pěkné a zajímavé povolání. Neměnila bych. Zároveň jsem měla vždy to ště stí, jak v minulosti, tak nyní, potkat se s výbornými kolegy.“

Na závěr připojuje i historku z praxe: „I v tehdejší době nebyla nouze o falzifikáty, pamatuji si dodnes jednu historku, kdy přišel pacient s falešným receptem, šéf to tehdá zachytil, volala se policie a než příslušníci přijeli, dotyčný recept snědl před našimi zraky.“

Tato lékárna je opravdu něčím výjimečná. Není to jen pěkný historický nábytek a stylový exteriér. Jsou to entuziazmem nabití lékárníci, za kterými se pacienti rádi vracejí. Až někdy půjdete okolo, zkuste nakouknout, a možná si tuto nádheru zamilujete stejně jako já.




Pozvánka na 127. přednáškový večer Spolku farmaceutů v Hradci Králové

MUDr. Martina Lášticová, III. Interní gerontometabolická klinika Fakultní Nemocnice Hradec Králové

Středa 13. 11. 2019

Cíle kompenzace a farmakologické možnosti léčby starších diabetiků

Diabetes mellitus je onemocnění, které postihuje významnou část starších pacientů. Ve středoevropské populaci ve věku nad 60 let postihuje kolem 10 % lidí. Starší pacienti s diabetes mellitus mají oproti nediabetikům vyšší výskyt předčasných úmrtí a časté jsou u nich další komorbidity jako arteriální hypertenze, ischemická choroba srdeční, mozková ateroskleróza.

Starší diabetici mají i vyšší riziko geriatrických syndromů, jako polypragmazie, kognitivní poruchy, objevují se u nich pády, bolest. Tyto stavy mohou ovlivnit schopnost selfmanagementu a léčba diabetu ve stáří proto vyžaduje komplexní zhodnocení pacienta po stránce medicínské, psychologické, funkční a sociální. Na základě tohoto zhodnocení je pak možné rozhodnout o cílech léčby a přístupu k léčbě staršího diabetika.

Pozvánka na 128. přednáškový večer Spolku farmaceutů v Hradci Králové

Mgr. Lenka KohoutkováCentrum provázení, Dětská klinika Fakultní nemocnice Hradec Králové

Středa 11. 12. 2019

Koho, kudy, kde, kam a jak provázíme?

Koho? Rodiny dětských pacientů. Rodiny dětí se vzácným onemocněním, s těžkým zdravotním postižením, narozených předčasně, narozených s nízkou či extrémně nízkou porodní hmotností.

Kudy? Obdobím čekání na diagnózu, při sdělování diagnózy, krátce po sdělení diagnózy. Při změně zdravotního stavu dítěte, při hospitalizacích, operačních zákrocích, v průběhu různých vyšetření. Při komunikaci s praktickým lékařem nebo specialistou. Při zajišťování pomůcek, při navázání spolupráce s následnými službami, pacientskými organizacemi.

Kde? Přímo v pracovně CP, v ambulancích, na odděleních DK i celé FNHK, v areálu nemocnice, v terénu, někdy i v domácím prostředí rodin.

Kam? Směrem ke stabilizaci, informovanosti a samostatnosti. Směrem k tomu, aby se rodiny snáze vyrovnaly s náročnou situací.

Jak? Velmi individuálně, podle aktuální situace a konkrétních potřeb rodiny.

Mgr. Jiří Kotlář


Štítky
Farmacie Farmakologie Farmaceutický asistent

Článek vyšel v časopise

Časopis českých lékárníků

Číslo 10

2019 Číslo 10

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se