zeptali jsme se


Vyšlo v časopise: Čas. čes. lék., 91, 2019, č. 5, s. 6-8

V průběhu dohodovacího řízení licitovali v segmentu lékárenství zástupci zdravotních pojišťoven nejenom o zrušení limitace referenčním obdobím, ale i o výši částky za signální výkon. Jaká výše úhrady za signální výkon by podle vás byla adekvátní a přijatelná a jaké činnosti lékárníka by měla pokrýt?

PharmDr. Nina ŠVÉDOVÁ, Lékárna Dr. Max, Brno

Uvítala bych, kdyby partneři v tomto jednání uznali náš nárok stejně jako jiným zdravotníkům – ale v jaké výši? Nejsem účastníkem dohodovacího řízení ani majitelem lékárny, nevím, kolik jsou nám ochotné pojišťovny na SiV dát, ani kolik bychom potřebovali, abychom byli spokojení. Těžko může být můj názor fundovaný. Přála bych si najít jednoduché řešení, ale popravdě si myslím, že tohle je spíš otázka pro ekonoma.

Zarážející mi ale přijde současná situace, kdy už několik let dochází v českém zdravotnictví ke dvojí regulaci ze strany pojišťoven – nejen na úrovni preskripce lékaře, ale také výdejní činnosti lékáren. Regulace by přitom měla stačit tam, kde recept vzniká. Jistě, nikdo nám nezakazuje vydávat nad rámec daného počtu receptů. Ale ani klíč k referenčnímu počtu nemůže být spravedlivý – každý rok se mění výskyt epidemií, nových pa­cientů. Zastropování demotivuje lékárny od růstu. Dobře poskytovaná péče je základem, aby se pacienti rádi vraceli, chodili častěji, přicházeli noví, a taková péče o pacienty by měla být podporovaná. Lékárna, které roste atraktivita u pacienta, je ale zastropováním naopak za svůj úspěch trestaná.

Každý lékárník by měl být rád, že má víc a víc expedičních případů, za svou práci pro pacienty ale čeká ohodnocení. Za každý recept, každý den.


Mgr. Lukáš MALÝ, Valdštejnská lékárna, Frýdlant v Čechách

Bylo by určitě fajn, kdyby došlo ke změně nebo zrušení limitace referenčním obdobím v dohodovacím řízení. Kdyby se neřešilo, jestli pacient zrovna přestoupil k jiné pojišťovně během roku. Vždy si však vzpomenu na komorový sjezd, kde zástupce pojišťoven říkal, že jsou pro jakoukoliv navrhovanou změnu, ale nesmí to pojišťovny stát ani o korunu navíc. Nedokážu říct, jaká výše úhrady za signální výkon je adekvátní. Věřím však, že zástupci lékárenského segmentu v DŘ se budou snažit o co nejvyšší možnou částku, která bude argumentačně a fakticky podložena. A jaké činnosti by měla pokrýt? Od nového roku už nebude bezsankční období, které se týká směrnice FMD, a reálně můžeme očekávat více práce. Aktuálně se dále řeší nová vyhláška o předepisování a elektronizace papírových receptů, takže pokud toto nebude nikde ukotveno, mělo by se na to myslet i v rámci SiV. Práce s lékovým záznamem, shánění nedostupných léků, komunikace s lékaři a další činnosti spojené s poskytováním zdravotní služby pacientům by podle mě měly být také pokryty v rámci SiV, dokud se jednotlivým činnostem nevytvoří vlastní výkony a nepřevede se ohodnocení naší práce z marže na jiný systém.


Mgr. Marcel PANDADIS, Lékárna Uherskohradišťské nemocnice, a. s.

Výše úhrady za signální výkon „výdej léčivého přípravku na recept, základní dispenzace a související administrativa“ by měla pokrýt relevantní náklady na tyto činnosti. Nedovolím si doporučovat výši signálního výkonu, protože by měla vycházet z kalkulace časové náročnosti na poskytnutí tohoto výkonu. S rostoucím počtem vydaných receptů poroste i počet signálních výkonů, ale může se zkrátit časová dotace pro poskytnutí informačního servisu pacientovi. Je tedy žádoucí nalézt rovnováhu mezi výší úhrady a časovými možnostmi, aby nedocházelo k honbě za recepty.

Zdravotní pojišťovna platí za výkon a také by měla požadovat standardní kvalitu poskytnutého zdravotního výkonu.

Doporučoval bych zaměřit se na limitaci referenčním obdobím, které je v současnosti rok 2014. Stejně jako při poskytování ambulantní i lůžkové péče by i pro signální výkon výdeje léčivého přípravku měl být referenčním rokem 2017. Navrhuji také koeficient navýšení např. 104 %.

Současně bych osvobodil signální výkon od DPH, protože ­argument GFŘ považuji za diskriminační. Výkony při poskytování zdravotní péče např. „09215 Injekční aplikace léku lege artis nitrosvalově, nitrokožně nebo podkožně“ je od DPH osvobozena a přitom je nedílně spjata s léčivým přípravkem.

Ať tak či tak, dejme pozor, abychom nebyli zemí, kde zítra ­znamená...


Mgr. Hana GRUNTOVÁ, BENU Lékárna, Ostrava

V první řadě je super, že se už podařilo prosadit signální výkon za položku, místo za celý recept. Je to tak spravedlivější. Jaký byl důvod pro dřívější nulové ohodnocení výdeje na výpis jsem popravdě nikdy úplně nepochopila, obzvlášť jednalo-li se o výdeje v různých lékárnách. Méně dispenzace ani administrativy to totiž nebylo. Zejména před érou eRp. Ten nám sice mnohé úkony značně zjednodušil, zejména retax a „výpisy“, ale mnohé zase přibyly, např. FMD. Myslím si, že zvýšení na alespoň 20–25 Kč za SiV za položku by bylo optimální a zasloužené. A to bez omezení limitem z referenčního období samozřejmě.


Mgr. Josef NEJEDLÝ, Pilulka Lékárna, Břeclav

Zastávám názor, že v signálním výkonu musíme zohlednit práci u táry – samotnou expedici, poskytnutí správné dispenzace, rychlé zhodnocení aktuální terapie. Nejlépe řešit paušálem za celý recept. Pokud porovnám platby hrazené z veřejného zdravotního pojištění u obvodního lékaře, tak mi jako adekvátní částka vychází 100 Kč za recept.


PharmDr. Ondřej PAVLÍČEK, Ph.D., MBA, Lékárna Nemocnice České Budějovice a. s.

Čtyřicet dva. Osm. Ať už použiju odpověď na základní otázku vesmíru, života a vůbec ze Stopařova průvodce galaxií, nebo naši univerzální odpověď, kterou našim šéfům naznačujeme, že takovou analýzu udělat umíme, ale když řeknu osm, dostanu stejně pravdivé číslo, jako když to budu o víkendu počítat ve dne v noci, ale bude ve finále číslem zbytečným, neboť otázka je úplně jiná a odpověď na ni vyžaduje mnohem větší kuráž. Takže řeknu osm a nepromarním tři dny ze svého života.

  1. Jaká má být odměna za to, že JÁ strávím svůj krátící se čas PRÁVĚ v lékárně? Jak si vážím sám sebe? Jak málo by mi museli dát, abych obor opustil? Jak nízkou mzdu nebo plat musím mít, abych na sebe nevzal riziko podnikat sám na sebe? Copak vyjednavači nemají tvrdá data z reprezentativního vzorku lékáren s přehledem jednotlivých činností, jejich trvání a frekvence ve vztahu k výkonnosti lékárny?
  2. Jak by vypadala výsledková listina – ale i úroveň služeb smluvních partnerů – pojišťovny, která rezignuje na cíl maximalizovat rozdíl mezi vybraným pojištěním a proplacenými službami?
  3. K čemu měl dispenzační poplatek sloužit? Sanuje regulační poplatek, který měl do oboru přinést tlak pacientů na zkvalitnění služeb poskytovaných za soukromé peníze pacientů.
    Měl vyvést lékárny ze závislosti na přerozdělených veřejných prostředcích. To ještě lékárníci v lékárnách regulační poplatek nevybírali! I přesto jim následně byl kompenzován výkonem z veřejného zdravotního pojištění.
  4. UHR1 je v podstatě exaktně vyjádřeným maximem částky, ­jakou jsou plátci ochotni lékárnám hradit. To lékárníci v lékárnách ji sami a dobrovolně v plné výši nečerpají! Nenastává právě teď okamžik konsolidace počtu lékáren v sítích, co přestane nutit velké hráče inkasovat jen podíl UHR1 a sanovat ji obratovými smlouvami s výrobci léčiv, případně snahou nahnat obrat přirážkou za potravní doplňky a jiné s-s-s-sortimenty?
  5. Proč by měly platit pojišťovny za dispenzaci, když mnohem náročnější a zdlouhavější aktivity, jako konzultační činnosti, děláme zadarmo a ještě se tím chlubíme?
  6. Jaké očekávání úrovně služeb má stát v oblasti péče o svoje občany při stávající úrovni financování z veřejných prostředků? Pokud dostává volič co očekává, bude tlačit na svého politika na ministerstvu, nebo v dozorčí radě? Opíše osud odměňování v lékárenství stejnou trajektorii jako u zdravotních sester a učitelů?
  7. Není naopak absence peněz ze soukromého sektoru a relativně nízká spoluúčast tou brzdou odměňování lékáren? Není snad čas snížit u necentrových léků úhradu z veřejného pojištění ještě víc a opravdu nechat výrobce, ať si konkurují doplatky?
  8. Je šestiletá koncepce lékárenství aktuální, když i komunisti plánovali v pětiletkách?


PharmDr. Jiří GREGOR, farmaceut Tkáňové ústředny FN Hradec Králové

Financování služeb poskytovaných v lé­kárnách není uspokojivě vyřešeno. Starý model, kdy příjmy lékáren tvoří z drtivé části podíl z ceny expedovaných léčiv, je naprosto neadekvátní, nebere vůbec v potaz konzultační (dispenzační) činnost, která tvoří základ výdeje léčivých přípravků předepisovaných na recept. Lékárník je ze zákona zdravotníkem, lékárník při výdeji komunikuje pacientův zdravotní stav, užívané léky, pacientovu adherenci k léčbě, a následně činí opatření v pacientův prospěch a potažmo i ve prospěch celé společnosti. Lékárník by měl být nositelem zdravotního výkonu – dispenzační taxy, která toto vše bude reálně odrážet a bude odpovídajícím způsobem hrazena ze zdravotního pojištění.

Současný signální výkon (signální výkon výdeje jednoho druhu léčivého přípravku, základní dispenzace a související administrativa) je paskvil, který toho má za sebou hodně a víceméně nic neřeší, jde o nesystémový prvek, kterým se jen částečně napravují nejhorší křivdy na lékárnících. A 14 Kč (12,73 Kč po zdanění) podle § 19 vyhlášky č. 201/2018 Sb. za položku receptu není žádná hitparáda. Referenční období, které zmíněná vyhláška definuje, nedává smysl už vůbec.

Pokud vydrží chronický finanční „stopstav“ zdravotních pojišťoven pro segment lékárenské péče, bude se zrychlovat degradace oboru. Po chudých letech vidím adekvátní navýšení lékárenského účtu o 10 % jako nutné minimum. Tyto prostředky je třeba promítnout právě do dispenzační taxy, vázat je na výdejní činnost, a nikoliv je nalít do farmafirem přes financování experimentálních supernákladných terapeutik.


Mgr. Ondřej BEDNAŘÍK, Lékárna U Řeky, Trutnov

Signální výkon tvoří cca 10 % příjmů z výdeje Rx a jeho výše naprosto neodpovídá ohodnocení naší činnosti. Určit ji je však bezesporu velmi složité, protože je v současnosti provázána s celou řadou ostatních faktorů. Ať už je to limitace referenčním obdobím, DPH, marží na regulované LP nebo tzv. částečný výdej.

Ideální stav bych si představoval jako pevně danou hodnotu výkonu (v řádu vyšších desetikorun) bez referenčního období za realizovaný a hlavně reálný/osobní výdej položky na předpisu včetně dispenzace. Snížení závislosti na přirážce by však musela provázet změna cenotvorby a nejsem si jist, zda se tímto chce politická garnitura, která naslouchá spíše obchodníkům než zdravotníkům, vůbec zabývat.


PharmDr. Miroslav KOŠKA, Lékárna Dr. Max, Brno

Jakákoliv diskuse na téma „jak ohodnotit práci lékárníka“ vždy bude velmi složitá. Zda udělat jeden výkon, více výkonů, fixní poplatek, jak upravit marži atd. Lékárník oproti dřívějšku vykonává mnohem více činností, hlídá, ověřuje, odesílá... Jenže některé instituce nás těmito činnostmi jednoduše úkolují a čekají, že potřebné finance najdeme v provozu lékárny, a pacienti zase o velké většině našich činností nemají ani ponětí, neboť je dostatečně neukazujeme, nebo je prostě vůbec nezajímají a berou to jako naši povinnost. V celém systému máme ohromný potenciál a možnost přidané hodnoty, například poradenství a konzultace, jen to od nás nikdo moc nevyžaduje. Natož aby byl ochoten to zaplatit. Signální výkon považuji za úsměvný, způsob jeho limitace a regulace za absurdní. Na finacování by se měli podílet všichni, kdo se podílí na systému zdravotnictví či od nás něco požadují, včetně pacientů. Jejich spoluúčast na péči vnímám jako více
než potřebnou. Ekonomika provozu je samozřejmě zásadní, snažme se ale naší profesi vrátit její původní vážnost a odbornost.



Štítky
Farmacie Farmakologie Farmaceutický asistent

Článek vyšel v časopise

Časopis českých lékárníků

Číslo 5

2019 Číslo 5

Nejčtenější v tomto čísle
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se