Nové nebo méně známé léčivé rostliny

Bergenia crassifolia (L.) Fritsch –⁠ bergenie tučnolistá (Saxifragaceae –⁠ lomikamenovité)

Vytrvalá, stálezelená bylina, s plazivým oddenkem a výškou do 30 cm. Pochází ze severních oblastí Asie (hory Sibiře a Číny), kde se vyskytuje do výšky 2 500 m. n. m. Jako okrasná rostlina se pěstuje i v dalších světadílech, kde místy zplaňuje. K okrasným
i léčebným účelům jsou využívány i příbuzné druhy bergenií.

Synonyma: Bergenia bifolia,  Bergenia cordifolia,  Saxifraga crassifolia.

Obecný název:  Badan (rus.), Leather Bergenia (angl.), ­Wickelwurz (něm.).

Sbíraná část: folium, rhizoma.

Droga: Bergeniae folium, B. rhizoma.

Obsahové látky:  v oddenku až 17 % tříslovin s převahou ellagotaninů, méně gallotaninů, dále  třísloviny katechinové, až 12 % fenolického glykosidu arbutinu. V listu je obsah tříslovin vyšší a arbutinu nižší. V obou drogách deriváty flavonoidů kvercetinu a kaempferolu a až 10% hydrolyzovatelné třísloviny bergeninu (syn. kuskutin), tj. C-glykosidu kyseliny 4-O-methylgallové, s vyšším obsahem v oddenku. V listu polysacharid pektinového typu bergenan a malé množství silice.

Účinky a použití:  v tradiční medicíně (ajurveda, tradiční čínská medicína) je aplikován list i oddenek při zánětech močových cest, k rozpouštění močových kamenů, při zánětech dýchacích cest, k zástavě krvácení a k zlepšení funkce imunitního systému.

Odborné studie byly zaměřeny na antioxidační, hepatoprotektivní a protizánětlivé účinky. Arbutin je využíván v kosmetice k zesvětlení pokožky omezením produkce melaninu (inhibice tyrozinázy), rovněž vykazuje protizánětlivé účinky. Antioxidační aktivita extraktů z listu se projevovala inhibicí hydroxylového radikálu i peroxidací lipidů, nejúčinnější složkou byla kyselina gallová, její deriváty a bergenin. Izolovaný bergenin je rovněž inhibitorem COX2, ale nikoliv COX1 a fosfolipázy A2, podílí se na protivirové aktivitě vodného extraktu z listu proti viru Herpes simplex, omezuje hladinu jaterních transamináz při experimentální intoxikaci tetrachlormetanem, vykazuje hepatoprotektivní účinky, působí preventivně při benigní hyperplazii prostaty, má i účinky protizánětlivé, protože inhibuje prozánětlivé cytokiny TNF-α a IL-1β, antiarytmické a antikoagulační. Byl zjištěn imunomodulační účinek na makrofágy a T-lymfocyty, potencovaný polysacharidem bergenanem. Lihové extrakty z oddenku vykazují cytotoxicitu proti buňkám lidského lymfoblastomu, inhibují in vitro aktivitu lidské pankreatické lipázy  a omezují příjem stravy u myší s experimentální obezitou.

Bergenin je dobře snášen, při testech na myších nebyly zjištěny nežádoucí změny ani po dávce 2 g/kg hmotnosti. Rovněž polysacharid bergenan byl hodnocen jako netoxický. Problematické jsou závěry studií zabývajících se toxicitou arbutinu, protože byla zjištěna možnost potenciace vzniku rakoviny působením uvolněného hydrochinonu ve střevě.

Dávkování:  nálev z 10 g drogy v 200 ml vody, rozdělit do 3 ­dávek.

Nežádoucí účinky a kontraindikace:   pro nedostatek informací neužívat během těhotenství a laktace,  nepodávat malým dětem (arbutin).

Interakce:  vazba léčiv na třísloviny.

Hlavní zdroje: AISLP, botanika.Wendys, Chemical Book, Dostál, J.: Nová květena ČSSR, Academia, Praha 1989, Drugs.com, European Medicines Agency, Google Scholar, Hagers Handbuch der Drogen und Arzneistoffe, Jellin, J. M. et al.: Natural medicines comprehensive database, vyd. 4, Stockton 2002, Liber Herbarum Minor,  Medline, Plants for a future,  PubChem Compound, Toxnet.

 PharmDr. Miloš Potužák

 Obrázek: Jerzy Opioła (Wikipedia –⁠ CC 1, 2)

 Vzorce: auto