Novelizace „na třetí“

Pro letošní rok byly avizovány tři postupné novely ­zákona o léčivech. Za sebou máme první aktualizaci této ­­klíčové legislativní normy, kterou byla implementována ­„protipaděl­ková“ evropská direktiva a nařízení. V rámci jejího projednání jsme zákonodárcům vysvětlovali návrhy potřebných legislativních úprav a vše podstatné souběžně komentovali v médiích.

Evropské právo se ale nakonec ministerstvu zdravotnictví podařilo zčásti ignorovat a ponechat, i přes původně opačné stanovisko, přímé doručení vakcín distribuční firmou do ordinace lékaře. Je alespoň dobře, že došlo k pochopení reálné situace a rizik spojených s nepřipraveností systému FMD představiteli ministerstva těsně před jeho ostrým startem (na rozdíl od SÚKL). Dopis ministra s vyjádřením důvěry v lékárníky včetně jeho doporučení způsobu výdeje léčiv v rámci náběhu FMD následně potvrdil stanovisko komory, v němž jsme varovali před nepřipraveností výrobců, která by v kombinaci se striktním dodržením EU legislativy skutečně znamenala kolaps ve výdeji léčivých přípravků. Dosud však ze strany ministerstva či pojišťoven chybí následný krok, refundace nákladů lékáren v souvislosti se zaváděním a provozem systému i v dalších obdobích.

V současné době věnujeme zásadní pozornost druhé novele zákona o léčivech. Původně ušlechtilý záměr zavést pravidla pro lékový záznam pacienta dostal zcela jinou dimenzi předložením pozměňovacího návrhu distančního doručování léků na předpis, poslancem, který není zdravotnickým odborníkem, ani členem poslaneckého výboru pro zdravotnictví. Obdobné „ad hoc“ sólové návrhy legislativních změn nemající s původním zadáním novely nic společného jsou, eufemisticky řečeno, dosti rozporuplné, byť v našich končinách ne zcela netradiční. A nutně evokují otázky po skutečné motivaci předkladatele, jehož snahou je obejít dvoukolové připomínkové řízení i u takto zásadních novel schopných obrátit zcela naruby dosavadní fungující praxi. Z připomínkování by tak byli vyřazeni všichni odborníci a členové profesních komor, odborných společností, asociací, stejně tak krajů a ministerstev, jichž se daná problematika týká. Je nutné ale férově připomenout, že téma „Rx on-line“ (s možným obejitím lékárny) se ve sněmovně neobjevilo poprvé. Překvapením není ani to, že za úsilím o jeho prosazení stojí většinou marketingoví „vizionáři“, kteří se nedokázali prosadit v poskytování plnohodnotné lékárenské péče. Sami však nejsou schopni domyslet ani to, jak malí jsou proti nadnárodním společnostem s jejich systémy a logistikou. Podobně fatální omyl by se neudál poprvé v historii.

Ani tentokrát situaci nepodceňujeme, aktuálně zjišťujeme skutečný stav a podmínky distančního výdeje u našich evropských kolegů. Svůj význam nachází ve skandinávských řídce osídlených oblastech, například v Německu ale vidíme jeho nicotné využití. K projednání v pracovní skupině Ministerstva zdravotnictví máme proto připraveno téma „návštěvní služby lékárníka“, jejímž prostřednictvím chceme zajistit výdej léčiv právě našim handicapovaným spoluobčanům. Důvodem našeho nasazení je i fakt, že s myšlenkou distančního výdeje Rx léků začaly tentokrát na rozdíl od předchozích let koketovat i největší tuzemské lékárenské řetězce. Podle jejich vyjádření jde prý především o využití rezervačního systému na předepsané léky. Uvidíme, zda podpoří komorový návrh na vybudování nezávislé platformy, která by byla vstupní branou do jednotlivých rezervačních systémů a pacientům garantovala svobodu ve výběru lékárny. Není asi překvapivé, že pokud by došlo k výše zmíněné zásadní změně legislativy, jsou na místě i obavy dosavadních největších českých hráčů z firem typu Amazon.

Nikoho informovaného by nemělo překvapit, že se pár „marketingových inženýrů“ snaží podpořit distanční dodávky receptových léků i metodami jako je nálepkování představenstva ČLnK coby údajné brzdy pokroku. Jsou to praktiky průhledné a směšné, zpravidla bývají používány v okamžiku, kdy dochází racionální argumenty. Podnětná je ale přímá diskuse s vámi, členy komory, včetně názorů zveřejněných například v anketě našeho komorového periodika. V dubnovém čísle ČČL zazněla k tématu „Rx - online“ velmi racionální vyjádření, přestože se všemi nemusí každý jeden z nás vždy souhlasit. Podle našich zkušeností důvěra v lékárníky a jejich význam ve zdravotním systému, byť postupně, ale dlouhodobě stoupá. Některé aktivity, jako například generická substituce, spojená s finanční pobídkou zaměstnanců, jsou ale logicky lékaři a pacienty negativně hodnocené a v našem zájmu je jejich eliminace. Společně musíme projednávat a řešit nejen tyto, ale i další konkrétní a reálné nápady našich budoucích kompetencí, našeho postavení v systému zdravotní péče.

Třetí letošní novela se bude týkat tématu nedostupnosti léčivých přípravků. Nyní jsme ve fázi ukončeného vnějšího připomínkového řízení. Zásadní připomínky ČLnK k emergentní slovenské „inspiraci“ vám již byly představeny a následně zveřejněny na komorových webových stránkách. Posun novely v legislativním procesu, včetně jakýchkoli nových připomínek a pozměňovacích návrhů, budeme bedlivě sledovat, maximálně věnovat se jí bude opět nutné až doputuje do sněmovny, pravděpodobně za 3 až 4 měsíce.

PharmDr. Lubomír CHUDOBA

Mgr. Aleš KREBS, Ph.D.