Strhněte tu zeď, zbavte se okovů!


Vyšlo v časopise: Čas. čes. lék., 91, 2019, č. 5, s. 13

V poslední době se hodně diskutuje možnost uzákonění distančního výdeje Rx ­léčivých přípravků. Prostě vám ty statiny domů přiveze PéPéeLko, paninko. Komora tento druh výdeje bojkotuje a brání se. Myslím, že to není dobrá strategie.Podívejme se na eRecept. Brblali jsme, brblali a dneska si to řada pacientů nemůže vynachválit. Zejména chronici, kteří nemusí k lékaři, když jim dojde zásoba, jsou šťastni. Vypadáme jako zpátečníci a brblalové.

Kdyby tento odpor byl vyvážen výrazným rozvojem oboru, ale ruku na srdce, náš obor nevzkvétá. Troufám si říct, že spíš chřadne a umírá. Slyšeli jste za posledních 20 let o nějakém výrazném posunu? Kromě kartičkového systému a slev: nula. Jsou tady tři milníky, ale ty jsou na poli nemocničního lékárenství. Je to ředění cytostatik přenesené do kompetence lékárny a v současné době i hrazené ze zdravotního pojištění. Pak jsou konzultace, které jakoby zamrzly, už jsem o nich dlouho neslyšel a jejich relevantní proplácení ze zdravotního pojištění asi nebude zcela jednoduché. A nakonec klinická farmacie, která se tak nějak trhla ze systému. Od veřejných lékárníků nula. Nová receptura? Posun k potřebám klienta? Nula, nula a zase nula. Zatímco velcí hráči jedou na efektivitu, soukromí lékárníci dělají hlouposti, které jim jen berou energii a čas, který nemají na rozvoj.
A proto: nula, nula, nula.

Je třeba razantní změny v myšlení. Poškodí to hodně mě, ­protože si myslím, že současné zákony celkem ovládám, ale: „Zapomeňme na platnou legislativu!”

Nikdy vám nepřišlo zvláštní, že „1 tabletu k snídani” chronikovi, co to bere 20 let, říkáte vy, zatímco laborantka je hozena do vody a indikuje léčbu u samoléčení? Nemělo by to být obráceně? Laborantka by vydávala chronikům jejich „já to znám” a my bychom konzultovali s pacienty problémy na volném prodeji s náhledem do lékové karty, případně přispěchali při hlášené ­závažné interakci. Umím si představit systém, kdy lékárník ­vydává jednou za rok a ostatní výdeje zařídí laborantka.

Distanční výdej bude. Zejména u těch chroniků to dává smysl. Buď bude aspoň trochu podle nás, nebo bude podle plánů obchodníků v lékárenství. Je potřeba vymyslet způsob a podat jim to jako „ráj na zemi”. Povyprávějme lidem příběh, jak je přijde navštívit lékárník, uklidí jim lékárničku, nachystá léky do dávkovače. Všechno by měla platit pojišťovna a mělo by být indikováno lékařem. Ale jistě by šlo službu poskytovat na „Hradí ­nemocný”. Parametry si dosadí pojišťovna (osamocený pacient nad 80 let má právo na tento typ výdeje 2x za rok; pár 75 a 70 let má právo na návštěvu jednou za rok).

Nedávno na Vysočině proběhlo zkoumání klinických farmaceutů z Nemocnice Na Homolce, kteří našli řadu interakcí u klientů domovů pro seniory. Víme to. Kraje totiž objednávají po známosti a po ceně. Jinak by to samosebou uměl leckterý lékárník. Jen by se muselo zatlačit a stejně jako u ředění cytostatik, které přešlo na nemocniční lékárníky ze sester na oddělení, trvat na přípravě léčivých přípravků k podání nasmlouvanou lékárnou/­lékárníkem. Na úhradu ZP nebo domova pro seniory. Lékárník by samosebou zodpovídal za lékový profil klientů v daném zařízení, konzultoval léčbu s ošetřujícími lékaři, hlídal zajištění klientů léčivými přípravky.

Představte si různorodost, jakou mají lékaři. Lékaři jsou nemocniční. Lékaři jsou ambulantní a praktičtí soukromníci. Lékaři jsou součástí klinik, které nejsou zcela nemocnicemi. A co máme my?Jednu lékárnu. Vždyť ani tu nemocniční lékárnu nemáme nikde definovanou. Umíte si představit lékárnu bez laborky? Já ano, ale pak neposkytuje veškerou farmaceutickou péči a bude ji hrazeno pouze… a do výše… Lékárna s přípravou týdenních dávkovačů (bratru 1 000 Kč/hod) by měla samosebou vyšší statut. Bylo by třeba oslovit fakulty, aby konzultovaly stabilitu a čistotu obalů (jednorázové papírové týdenní dávkovače versus plastové, které bude třeba čistit a sterilizovat).

Lékárnici, strhněte tu zeď. Zbavte se okovů, které nás brzdí v rozletu. Probuďme svou představivost. Mějme svůj sen, než ho někdo bude mít bez nás.

PharmDr. Přemysl Císař, Ph.D.



Štítky
Farmacie Farmakologie Farmaceutický asistent

Článek vyšel v časopise

Časopis českých lékárníků

Číslo 5

2019 Číslo 5

Nejčtenější v tomto čísle
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se