Co určitě stojí za přečtení...

Ryzí, M.: Farmakoterapie u primárních bolestí hlavy

Pediatrie pro praxi č.2/2019

Děti a adolescenti s bolestí hlavy jsou častými pacienty v ambulancích dětských lékařů. Primární bolesti hlavy (PBH) jsou sice benigním onemocněním, ale značně snižují kvalitu života. Prevalence PBH je u sedmiletých 37–51 %, u patnáctiletých 57–82 %. Před pubertou jí trpí více chlapci, po pubertě děvčata. Ke klasifikaci bolestí hlavy se používá 3. vydání mezinárodní klasifikace bolestí hlavy z roku 2018. PBH se dělí u dětí na tenzní (nejčastější) a migrenózní bolesti hlavy. Rozlišení obou typů je někdy složité. Akutní ataka PBH se léčí nespecifickou analgetickou léčbou (neměla by se používat více než 2x týdně). Představují ji nesteroidní antiflogistika (ibuprofen, diklofenak od 6 let, ketoprofen od 15 let, nimesulid od 12 let, naproxen od 12 let), antipyretika (paracetamol). Kombinovaná analgetika se pro riziko závislosti nedoporučují.

Ze specifických antimigrenózních léčiv se používá almotriptan u adolescentů, v ČR je dostupný jen sumatriptan v nosním spreji. U dětí do 40 kg je to dávka 10 mg (síla není dostupná), nad 40 kg hmotnosti je to 20 mg. Při akutní atace se podává i tzv. přídatná terapie, kterou představují především antiemetika – promethazin, metoklopramid. V profylaktické léčbě PBH se uplatňují anti­histaminika (cyproheptadin, pizotifen), antiepileptika (topiramat, valproát sodný, gabapentin), betablokátory (propranolol není v ČR dostupný, jiné se nepoužívají), antidepresiva (amitriptylin), blokátory kalciových kanálů (v pediatrii výjimečně).

Nežádal, T.: Chronická migréna

Neurologie pro praxi č. 2/2019

Chronická migréna (CM) je nejčastější dlouhodobá bolest hlavy, každý rok asi 2,5 % pacientů s akutní atakou progreduje do CM. S 2,5–6,5x vyšší frekvencí postihuje ženy. Dalšími rizikovými faktory vzniku CM jsou věk, trvání nemoci, nadužívání analgetik i nižší socioekonomický status. CM je spojena s dalšími komorbiditami – úzkost, deprese, jiná chronická bolest, obezita. Podle WHO je řazena na 6. místo mezi nejvíce handicapujícími diagnózami se stejným stupněm invalidizace jako demence či akutní psychóza, je hodnocena jako omezující více než slepota, paraplegie, angina pectoris či revmatoidní artritida. Podle nových doporučení ICHD–3 z roku 2018 je CM charakterizována jako bolest hlavy s frekvencí 15 a více dní v měsíci za dobu posledních tří měsíců, přičemž aspoň 8 dní v měsíci má bolest vlastnosti migrény a je vyloučen jiný typ bolesti hlavy.

Triptany by se neměly používat u CM více než 10 dnů v měsíci. Terapeutické možnosti u profylaktické léčby CM s důkazy představují betablokátory (propranolol, metoprolol, atenolol), antiepileptika (topiramát, valproát) a další léčiva (flunarizin, amitriptylin, kandesartan, onabotulotoxin). Onabotulotoxin po dvou podáních po 12 týdnech na 31 míst v oblasti čela, spánků, týlu a krku redukoval počet dnů s migrénou v měsíci. U akutních atak bolestí hlavy nebyl efekt žádný. Zajímavou novinkou v léčbě CM je použití monoklonálních protilátek proti proteinovému fragmentu CGRP (calcitonin gene-related protein). V ČR je již registrován erenumab a galcanezumab, klinicky se zkouší fremanezumab a eptinezumab. Podobným mechanismem působí i některé malé molekuly, které však budou užívány spíše u akutních atak (např. atogepant a další tzv. gepanty).

Stránku připravil: PharmDr. Pavel GRODZA, panacea@iol.cz