CO URČITĚ STOJÍ ZA PŘEČTENÍ...

Kotas, R.: Zkušenosti s fremanezumabem v léčbě migrény v české klinické praxi

Neurologie pro praxi, Supplementum D

Migréna je třetím nejčastějším onemocněním na světě s největší prevalencí v Evropě a Severní Americe, kde migréna postihuje 18 % žen a 6–8 % mužů. Epizodickou se nazývá migréna, která trvá jeden až čtrnáct dní v měsíci, chronickou je ta, která trvá patnáct a více dní v měsíci. CGPR (calcitonin gene-related peptide) se uvolní z C vláken trigeminovaskulárního systému, váže se na receptor a způsobí bolest hlavy. Dalším, nedávno objeveným mechanismem působení CGPR je vazba na receptory na membráně Ranvierových zářezů Aδ vláken trigeminovaskulárního systému. Tyto poznatky vedly k vývoji monoklonálních protilátek proti CGPR či jeho receptoru. Jednou z nich je fremanezumab (dále Fr) dostupný v ČR od roku 2020. Indikován je u pacientů s výskytem migrény častěji než čtyři dny v měsíci nereagujících na předchozí profylaxi nejméně dvěma léčivy. Fr se aplikuje subkutánně 1x měsíčně v dávce 225 mg či 1x za 3 měsíce v dávce 675 mg. Jeho účinnost byla prokázána ve čtyřech klinických studiích. Snížení počtu atak za měsíc se pohyboval od 3.7 do 4.5 oproti 2.5 u placeba. Plzeňský autor uvádí svoje dvě kazuistiky.

První je případ 51leté pacientky s výskytem migrény častějším než 10 dnů v měsíci. Postupně brala topiramát, valproát, gabapentin, cinarizin, vše bez efektu. V červenci 2020 jí byl nasazen Fr 225 mg 1x měsíčně. Po třech měsících klesl počet atak na 2–3 měsíčně, 4. měsíc po viróze stoupl na 5 ale po 5. a 6. aplikaci klesl výskyt na 1–2 ataky za měsíc.

Druhá byla 46letá pacientka, která v profylaxi užívala topiramát a cinarizin, počet atak migrény byl 5–10 měsíčně. Fr dostala v klinické studii v roce 2017, efekt přetrval 6 měsíců po jejím ukončení. Od září 2018 pak počet atak stoupl na 12–13 měsíčně, nasazen byl metoprolol 2x denně 50 mg, ale bez efektu. Dále užívala valproát, amitriptylin a venlafaxin rovněž bez efektu. Fr ji byl poprvé podán v červenci 2020 1x měsíčně 225 mg a hned v prvních 5 měsících byl výskyt atak v počtu 3-3-1-2-1. Fr tedy představuje silnou zbraň při léčbě a profylaxi úporných migrén, zlepšuje kvalitu života i u pacientů donedávna vystavených krutému utrpení.

Pavelka, K.: Inhibitory Janusových kináz

Farmakoterapie č. 3/2021

Inhibitory Janusových kináz (JAK) jsou perorálně podávané malé molekuly s výrazným protizánětlivým a imunosupresivním účinkem odlišným od biologik. Nověji se též nazývají jakiniby. V praxi jsou již inhibitor JAK1 a JAK3 tofactinib, inhibitor JAK1 a JAK2 baricitinib a v současné době i selektivní inhibitor JAK1 upadacitinib. Klinicky se dále zkouší řada léčiv 2. generace JAK inhibitorů, např. filgotinib, itacitinib, decernotinib a řada dalších zatím bez generického názvu. Důležitá je při dlouhodobém podávání u revmatických chorob bezpečnost těchto léčiv. V klinických studiích byla bezpečnost srovnatelná s biologiky, jen infekce Herpes zoster se u JAK inhibitorů vyskytla častěji. Kontraindikovány jsou v graviditě, jsou teratogenní. Zvýšený je výskyt gastrotoxicity. Klinicky jsou postaveny na roveň biologik z řady inhibitorů TNFα. Nespornou výhodou pro pacienty je podání ústy, žádná imunogenita a konzistentní účinnost v monoterapii i kombinaci.