Vyšlo v časopise: Čas. čes. lék., 98, 2026, č. 5, s. 6-7 Kategorie: Zeptali jsme se
Teda pane redaktore, tentokrát opravdu podpásová otázka. Ta se vám nepovedla. Každý vždycky může dělat víc, než dělá. A tak mě přepadá deprese, když mám na to odpovídat. U nás v okresním sdružení Plzeň právě probíhají volby na Sjezd delegátů konající se 7. 11. 2026. Jsou v prolongovaném termínu, aby to zajistilo dostatečný počet hlasů pro platnost volby. Náš předseda Standa Havlíček zaslouží pochvalu. Každý rok umí zařídit, že Plzeň vyšle svých 5 delegátů. Už asi 4× jsem byla na Sjezd vyslána. Bohužel naše OS na svých setkáních před sjezdem nemá žádné připomínky ani požadavky na vedení ČLnK, za které by tam člověk bojoval. A tak hlasuji na základě vlastního úsudku a s ohledem na prospěch stavu. Každopádně jsem šťastná, že jsem měla tu příležitost se aktivně zapojit. Bylo to obohacující. Nevím jak pro Komoru, pro mě ano.
Dění v našem okresním sdružení, v ostatních okresních sdruženích, činnost představenstva ČLnK i dění v celém oboru sleduji řekl bych docela aktivně. Za prvé mě to od mých začátků před 20 lety zajímá, za druhé jsem předseda okresního sdružení Brno-město, takže se to asi ode mě i očekává. V rámci představenstva okresního sdružení jsme zejména ve virtuálním kontaktu a důležité věci řešíme průběžně. Je-li to potřebné, mailingem o nich taktéž informujeme členy našeho sdružení. Pořádáme také samozřejmě jedenkrát ročně okresní shromáždění, kde bývá zahájeno zvláštní volební shromáždění. Tipuji, že řešíme to, co kolegové jinde – změny legislativy, Rx online a provozní věci lékáren. Ohledně pořádání akcí, setkávání, voleb, diskuzí, výměny zkušeností apod. je Brno od ostatních sdružení trošku jiné – počet našich členů se pohybuje mezi 750 a 800. Prostory pro setkání se najít dají, ale velká část lékáren zavírá pozdě večer, Brno není pro cestování po práci na setkání zrovna malé, koná se zde spousta jiných akcí, takže volba termínu nebývá snadná. Pro volby delegátů či členů představenstva je nutná nadpoloviční většina členů – každý si dokáže spočítat a představit, že nějak namotivovat tolik členů, aby během 3–4 týdnů dorazili k volební urně, bývá výzva, která někdy dopadne úspěšně, a někdy ne. Je škoda, že na akcích a volbách okresního sdružení vídám víceméně stejné tváře. Velkou část členů Komora bohužel nijak zvlášť nebo vůbec nezajímá, což je asi podobné i v jiných okresech, jen při našem počtu se to projeví mnohem výrazněji. A jak konkrétně se zapojuji do práce pro ČLnK já? Stál jsem cca před 15 lety u obnovení funkčnosti tehdejšího spojeného OSL Brno-město a Brno-venkov, stál jsem později u jeho rozdělení, stál jsem u obnovení funkčnosti samotného sdružení Brno-město a jsem 7 let jeho předsedou, 15 let jsem členem Čestné rady ČLnK, jezdím pravidelně na porady předsedů a sjezdy, jsem v redakční radě našeho stavovského časopisu, inicioval jsem před několika lety vytvoření materiálu Zásady správné preskripce, který tehdy shrnoval aktuální stav předepisování různých druhů lékařských předpisů a uváděl podrobnosti samotné preskripce (z velké části je platný a zajímavý i teď a je dostupný na webu ČLnK), inicioval jsem vytvoření průvodce o vydání osvědčení pro lepší orientaci žadatelů (taktéž víceméně platný a taktéž dostupný na webu), jsem členem jedné komise Ministerstva zdravotnictví, v nedávné době jsem komunikoval s jedním z náměstků ministra zdravotnictví ohledně většího využití potenciálu farmaceutů a lékáren, vedl jsem za svou praxi spoustu praktikantů, u nichž jsem se snažil vzbudit zájem a zdravé farmaceutické sebevědomí, opakovaně jsem kontaktoval různé zdravotní pojišťovny ohledně nastavení a především dodržování pravidel pro vyplácení příspěvků na odvykání kouření, jsem občasný rýpal zápisů ze zasedání PČLnK a dalších materiálů, které PČLnK vytvořilo a svým každodenním vystupováním za tárou se snažím přispívat k dobrému obrazu naší profese.
To je otázka, jak se říká: „Přímo na komoru“. Jsem aktivní členka představenstva OS HK již od roku 2019, kdy se nám společně s nadšenými kolegyněmi podařilo po letech obnovit činnost hradeckého sdružení. Náš elán neopadá ani po letech a Komoře věnujeme měsíčně několik hodin svého volného času. Ty trávíme převážně přípravami na organizaci okresních setkání, která míváme 2–3 × ročně. Po těch letech jsme již sehraný tým, kde každá z nás má svoji roli. Nutno ale přiznat, že na společná setkání chodí stále stejní členové. Jsou to ti, kteří se rádi setkávají, mají zájem o nabízená témata a případně se aktivně zapojí do diskuze přímo na přednášce, či na coffee-breaku v užším okruhu kolegů. Větší dobrodružství zažíváme při organizaci volebních shromáždění, kdy doslova bojujeme o každý hlas. Se členy se snažíme komunikovat napříč různými platformami 21. století, nicméně řada členů zůstává rezistentní vůči jakékoli naší snaze. Já vnímám okresní setkávání jako příležitost potkat se s bývalými kolegy, či se spolužáky z fakulty.
Využiji tento prostor i k prezentaci našeho následujícího setkání OS HK, kdy se nám podařilo domluvit s Farmaceutickou fakultou i prohlídku stávajících prostor, než dojde k přestěhování do nového kampusu vedle fakultní nemocnice. Pokud chcete také nostalgicky zavzpomínat na dlouhé chvíle čekání na zkoušku na chodbách dosavadních prostor fakulty, neváhejte dorazit 27. 5. 2026 v 18.00 do posluchárny A, Farmaceutické fakulty UK v Hradci Králové.
Jako předseda představenstva okresního sdružení Třebíč bych měl napsat, že jsme to nejlepší okresní sdružení a nad nás není. Trochu se u toho začervenat, ale být hrd a vypnout hruď připravenou na medaili. Ona to taky není moje zásluha, ale našich členů.
S trochou sebekritiky si však uvědomuji, že nejsme pupek světa a jsou aktivnější. V jiných sdruženích pořádají kromě každoročních setkání i velkolepé vzdělávací akce a výjezdní zasedání. Vše závisí na členech a odhodlání. To druhé mi chybí. A členové jsou spokojeni s tím, jaké to je, jinak by mě stále nevolili. Takže pane prezidente vypínám hruď a s napětím očekávám, zda daj-li či nedaj-li…
Dění v rámci okresního sdružení sleduji a vnímám ho jako důležitou součást profesního života. V současné době se však primárně věnuji svému profesnímu rozvoji a souvisejícím změnám, které nyní vyžadují většinu mého času a energie. Z tohoto důvodu se jednání okresního sdružení osobně neúčastním.
I přesto se snažím zůstávat v obraze prostřednictvím dostupných informací a výstupů ze setkání. Profesní sdružování jako takové považuji za důležité a jakmile mi to pracovní situace umožní, ráda se zapojím aktivněji. V tuto chvíli přispívám především odpovědným a profesionálním výkonem své profese a sdílením zkušeností v rámci pracovního kolektivu.
Jsem ráda, že mohu na tuto otázku odpovědět kladně, což by ještě před čtyřmi lety rozhodně neplatilo. V rámci OS Praha 1 jsem dnes opravdu aktivní. J Když jsem byla zvolena předsedkyní, brala jsem to jako příležitost něco rozhýbat a zároveň se víc zapojit. A upřímně jsem vůbec netušila, jak moc mě to bude bavit. O to víc si vážím podpory kolegů, bez které by to nešlo. OS Praha 1 je menší sdružení, zhruba se stovkou členů, a ne všichni působí přímo na Praze 1. I proto není vždy jednoduché naplnit sál. Přesto se snažíme setkávat alespoň dvakrát ročně. A podle rostoucí účasti mám pocit, že to dává smysl. Pro mě je to vždy impuls připravit další setkání se zajímavým programem. Velmi se nám osvědčilo spojit síly s kolegyní Danielou Pokornou z OS Praha 9. Díky tomu máme pestřejší program i více kolegů pohromadě. Zveme si zajímavé hosty a snažíme se, aby setkání nebyla jen „odsezená povinnost“, ale prostor pro sdílení, inspiraci i obyčejné popovídání. Začínáme většinou novinkami z Komory a pak se přirozeně dostáváme k tomu, co aktuálně řešíme v praxi – Rx online, očkování v lékárnách, rozšiřování kompetencí nebo personální situaci. Mým přáním je, aby kolegové odcházeli nejen s informacemi, ale i s pocitem, že v tom nejsou sami. A pokud si mohu dovolit malý vzkaz na závěr: zajímejte se o dění ve svém okresním sdružení. Nejen že tam potkáte bývalé spolužáky a kolegy, ale hlavně máte možnost ovlivňovat budoucnost naší profese.
Popravdě co se týče našeho OS, nejsem v průběhu roku tolik v obraze. Na druhou stranu od doby nástupu do praxe se vždy účastním shromáždění osobně, těším se na program, přednášku, která se koná, případně se účastním i návštěv členů představenstva Komory ve Zlíně. Účastním se voleb a již po několikáté kandiduji na Sjezd, který byl pro mě již dvakrát velká zkušenost a příležitost nahlédnout trochu jinak do dění v lékárenství. Když se ale potom na shromáždění podívám kolem, a nebo se dozvím, že nemohly proběhnou volby kvůli malé účasti, vlastně si sobecky říkám, že asi patřím k těm aktivnějším v našem OS.
Dění sleduji z první řady, jsem členem našeho představenstva. Dvakrát ročně organizujeme odborné semináře. Myslím, že jsou mezi členy našeho OS populární. Kolegové mají možnost se mezi přednáškami potkat a sdělit si novinky nejen ze světa farmacie. Sama pravidelně kandiduji na lékárnický Sjezd a také se ho po zvolení účastním. Řeší se na něm nejpalčivější témata. Někdy lékárnický Sjezd dokáže potrápit nervy a zvýšit tlak, ale je vidět, že jsme živý obor a farmaceuti se o svou práci zajímají a mají své místo ve společnosti.
Dříve jsem se účastnila shromáždění OS aktivněji, kandidovala jsem na delegáta Sjezdu a účastnila se také samotného Sjezdu. Během postgraduálních studií ale přišly jiné priority, takže jsem dění v našem sdružení sledovala hlavně pasivně – prostřednictvím e-mailů od pana předsedy s informacemi o aktuálních tématech řešených v rámci Komory, abych zůstala alespoň částečně v obraze. Nyní, kdy jsem opět více v praxi, zatím v tomto pasivnějším režimu pokračuji, ale ráda bych se do činnosti znovu více zapojila alespoň na okresní úrovni, pokud bude příležitost.
Nemáte účet? Registrujte se
Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.
