SVĚTOVÉ DNY ZDRAVÍ

V červenci a srpnu si připomínáme a v naší rubrice jsme přiblížili následující významné dny ve zdravotnictví, resp. mezinárodní nebo světové dny věnované problematice zdraví: Světový den populace, Světový humanitární den, Světový den boje proti hepatitidě, Světový týden kojení, Světový den bezpečnosti pacientů, Mezinárodní den zvyšování povědomí o předávkování, Světový den lékárníků, Světový den zoonóz, Mezinárodní den péče o sebe, Světový den boje proti komárům, Světový den informovanosti o benzodiazepinech, Světový den boje proti rakovině plic, Světový den Sjögrenova syndromu a Světový den mozku.

Světový den umělého oplodnění, někdy se uvádí jako Světový den embryologů (World IVF Day, World Embryologist Day)

Světový den umělého oplodnění (in vitro fertilizace, IVF) se slaví každý rok 25. července na památku narození Louisy Brownové v nemocnici v Oldhamu (Oldham and District General Hospital, Velká Británie) v roce 1978 –⁠ prvního dítěte na světě počatého umělým oplodněním. Oldham je město v metropolitní oblasti Velký Manchester, proto se někdy uvádí, že se Louisa narodila v Manchesteru.

Tento den se traduje jako Světový den IVF. Nicméně v otázce jeho vzniku panují nejasnosti. Nebyl formálně oficiálně vyhlášen OSN nebo jinými globálními institucemi, nýbrž vznikl jako oslava klíčového milníku IVF. Neznáme jednoznačného iniciátora (jedince, organizaci), zakládací dokument, přesný rok vzniku, rok, kdy byl slaven první Světový den IVF a první mediální použití tohoto termínu (dále viz níže).

Představme si stručně hlavní osoby.

Louise Joy Brownová

Rodiči Louisy Brownové byli Lesley a John Brownovi. Lesley se narodila a vyrůstala v Bristolu v Anglii. V 16 letech navázala vztah s Johnem, otcem dvou dcer, jehož první manželka opustila kvůli jinému muži. I když Lesley po svatbě s Johnem adoptovala obě dívky a obě ji považovaly za matku, stále toužila po vlastním dítěti. Devět let se snažili o početí přirozenou cestou, ale Lesley měla potíže kvůli neprůchodným vejcovodům. John a Lesley cestovali přibližně 290 km do Oldhamu, aby se zúčastnili experimentálního postupu oplodnění in vitro. Uvádí se, že trpělivá Lesley Brownová podstoupila celkem 102 neúspěšných přenosů embryí, včetně podstoupení procedury IVF dne 10. listopadu 1977. Můžeme se setkat i s vyššími počty, ale všechny tyto údaje jsou nesprávné, protože odkazují na celkový počet neúspěšných pokusů výzkumného týmu (Patrick Steptoe, Robert Edwards, Jean Purdyová) u všech jejich pacientek. Lesley otěhotněla a úspěšně udržela těhotenství po prvním IVF cyklu v roce 1977. Po celou dobu těhotenství měla komplikace. Dcera Louisa Brownová se narodila zdravá 25. července 1978 třináct minut před půlnocí v Oldhamské všeobecné nemocnici plánovaným císařským řezem, který provedl John Webster. Při narození vážila 2,61 kg. Lékaři Steptoe a Edwards nejenže umožnili Louisin příchod na svět, ale podíleli se také na výběru jejího jména. Oba navrhli prostřední jméno, které by bylo poctou významu, jaký bude mít její příchod na svět pro budoucí generace. Zvolili prostřední jméno ‚Joy‘, protože příchod Louisy na svět může přinést radost (jak zní překlad jména Joy) mnoha lidem.

Dne 14. června 1982 se Lesley a Johnovi Brownovým ­narodila druhá dcera Natalie. I ona byla počata pomocí IVF, stala se 40. takto živě narozeným dítětem na světě. V květnu 1999 se Natalie sama zapsala do historie, když se stala prvním dítětem z IVF, které porodilo vlastní dítě. Její dítě bylo počato přirozenou cestou. Tím se rozptýlily mnohé obavy, že ženy narozené díky IVF nebudou schopny otěhotnět bez pomoci technologií asistované reprodukce.

V roce 2004 se Louisa Brownová provdala za vrátného nočního klubu (pracovníka bezpečnostní služby) Wesleyho Mullindera; jejich svatby se zúčastnil Edwards, jediný žijící člen trojice, která stála u zrodu umělého oplodnění. Jejich první syn Cameron, počatý přirozenou cestou, se narodil 20. prosince 2006. V roce 2013 se narodil jejich druhý syn Aiden, počatý stejným způsobem.

Lesley podstoupila proceduru, která se později stala známou jako IVF. Tu vyvinuli Patrick Steptoe, Robert Edwards a Jean Purdyová. I když média označovala Louisu za „dítě ze zkumavky“, k jejímu početí ve skutečnosti došlo v Petriho misce.

Patrick Steptoe, Robert Edwards a Jean Purdyová

Za úspěchem IVF stáli fyziolog a vědec Robert Geoffrey Edwards (1925–2013), porodník a gynekolog Patrick Christopher Steptoe (1913–1988) a Jean Marian Purdyová (1945–1985), zdravotní sestra, embryoložka a průkopnice v oblasti léčby neplodnosti. Robert Edwards obdržel za svůj přínos v roce 2010 Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství. Patrick Steptoe ani Jean Purdyová se tohoto ocenění bohužel nedožili. Všichni tři stáli u zrodu první kliniky pro léčbu neplodnosti metodou IVF na světě nedaleko Cambridge, umístěné do historického panského sídla Bourn Hall v roce 1980. Ta začala slavit 25. červenec jako den oslavy života a vědy už krátce po narození Louisy Brownové. Jejich oslavy postupem času přerostly lokální rozměr. K nim se připojila též Evropská společnost pro lidskou reprodukci a embryologii (European Society of Human Reproduction and Embryology, ESHRE), která začala u příležitosti 25. výročí v roce 2003 propagovat Světový den IVF jako globální připomínku pokroku v medicíně. V průběhu let se přidaly stovky národních pacientských organizací pro léčbu neplodnosti, které potřebovaly jednotné datum pro své osvětové kampaně.

Lékaři Patrick Steptoe, Robert Edwards a Jean Purdyová spolupracovali asi 10 let, jejich tým se začal formovat v roce 1968. ­Robert Edwards kontaktoval Patricka Steptoea poté, co se dozvěděl o jeho úspěších s laparoskopií. Krátce nato se k ­Edwardsovi jako laboratorní asistentka připojila Jean Pur­dyo­vá a snažili se najít způsob, jak úspěšně provést proceduru IVF. Celkem jejich spolupráce trvala 17 let a skončila úmrtím Jean Purdyové ve věku 39 let v roce 1985. Zemřela v nemocnici ­Addenbrooke's Hospital na maligní melanom.

Dlouhou dobu byli v souvislosti s IVF veřejně zmiňováni pouze Steptoe a Edwards. Role Jean Purdyové jako rovnocenné partnerky byla plně doceněna až s odstupem času. Robert Edwards opakovaně zdůrazňoval, že bez Jean Purdyové by k úspěchu IVF nikdy nedošlo. Byla to ona, kdo jako první pozorovala dělení embryonálních buněk Louisy. Její role při vývoji IVF byla 30 let ignorována, a až po zveřejnění Edwardsových článků v roce 2010 byl její zásadní přínos k IVF veřejně uznán. Purdyová byla spoluautorkou 26 odborných publikací, na nichž spolupracovala se Steptoem a Edwardsem. Během její kariéry se narodilo 370 dětí počatých metodou IVF. Ačkoli byla klíčovou postavou ve vývoji mimotělního oplodnění, její přínos byl veřejností i vědeckou obcí z velké části zapomenut. Mezi faktory, které k tomu přispěly, patřilo její předčasné úmrtí, její nelékařská role laborantky a její pohlaví.

Doplňme některé další historické milníky v oblasti IVF:

-
1984: První dítě narozené ze zmrazeného embrya (kryokonzervace)

Zoe Leylandová se narodila 28. března 1984 (někdy se uvádí nesprávné datum 1. dubna) v Queen Victoria Medical Centre v Melbourne. K oficiálnímu zveřejnění došlo až 11. dubna, aby bylo chráněno soukromí rodiny, matky, 33leté Novozélanďanky, a otce, 38letého Brita narozeného v Austrálii. Je pozoruhodné, že embryo bylo kryokonzervováno po dobu 8 týdnů, než bylo úspěšně implantováno do dělohy své matky. Zoe se narodila císařským řezem o dva týdny dříve, než byl plánovaný porod, a vážila přibližně 2,5 kg. V současnosti pracuje jako úspěšná právnička v Melbourne.

Poznámka: Dětem, které přišly na svět tímto způsobem se přezdívá sněhuláčci (snowbabies).

-⁠ 2020: Děti narozené z více let starých embryí

Tina a její manžel Benjamin Gibsonovi z Tennessee (USA), kteří spolu byli již 10 let, se obrátili na Národní centrum pro darování embryí (National Embryo Donation Center, NEDC) v Knoxville poté, co se pět let marně snažili o početí dítěte přirozenou cestou. Benjaminovi byla diagnostikována cystická fibróza, která může způsobit neplodnost. Pár navštívil centrum, kde jim byly předloženy profily přibližně 300 dárkyň, které po léčbě IVF darovaly přebytečná embrya. Jejich první dcera Emma Wren Gibsonová se narodila 25. listopadu 2017. K IVF bylo použito embryo, zmrazené 14. října 1992, tj. před 24 lety. Druhá dcera Molly Everette Gibsonová se narodila v 26. října 2020. K IVF bylo použito embryo zmrazené 14. října 1992 od stejné dárkyně, tj. před 27 lety, tudíž byly Emma a Molly biologické sestry.

Ještě starší lidské embryo, z něhož vzešlo úspěšné těhotenství, bylo zmrazeno 22. dubna 1992. Dne 31. října 2022, tedy po 30 letech, se ve 37. týdnu těhotenství manželům Rachel a ­Philipovi Ridgewayovým v Portlandu narodila dvojčata Lydia and Timothy. Dvojčata (jsou biologickými sourozenci) nebyla jejich jedinými dětmi, v rodině již byly čtyři starší děti (ve věku cca 8, 6, 3 a 2 roky v době narození dvojčat). Ty byly počaty př­irozenou cestou. Původně si nechal embrya kryokonzervovat anonymní manželský pár (50letý manžel a 34letá dárkyně) pro pozdější možné mimotělní oplodnění. Po 15letém uchovávání embryí v laboratoři pro asistovanou reprodukci na západním pobřeží USA, se pár v roce 2007 nezištně rozhodl darovat je NEDC v Knoxville v Tennessee, kde zůstaly dalších 14 let a 10 mě­síců. Právě když Rachel a Philip začínali proces adopce embryí, byli překvapeni čtvrtým těhotenstvím, což samozřejmě proces oddálilo. Po narození jejich dcery Miriam odcestovali do Tennessee. Zde si Rachel nechala přenést tři úspěšně rozmrazená embrya a dvě z nich se naště stí uhnízdila. Rachel přisuzuje svému manželovi nápad hledat dárcovské profily, které čekaly nejdéle, tedy pět embryí darovaných v roce 1992. Protože biologický dárce měl také Lou Gehrigovu nemoc, tedy amyotrofickou laterální sklerózu (ALS), byla embrya považována za ještě zranitelnější. Rodina Ridgewayových, hluboce zakořeněná ve své křesťanské víře, chtěla najít způsob, jak pomoci dalším dětem v nouzi.

Poslední příběh o životě a lidskosti. Thaddeus Daniel Pierce se narodil 26. července 2025 z embrya, které bylo zmrazeno v roce 1994. Je to „nejstarší dítě“ na světě, které se narodilo z embrya, které bylo zmrazeno více než 31 let. Rodiče –⁠ Lindsey a Tim Pierceovi ze státu Ohio „adoptovali“ embryo prostřednictvím programu dárcovství embryí od dárkyně Lindy Archerdové, která ho nechala zmrazit. Linda a její manžel se šest či sedm let neúspěšně snažili počít dítě přirozenou cestou. Potom se rozhodli využít možnosti umělého oplodnění (IVF). Vznikla čtyři embrya. Jedno nezmrazené bylo zavedeno do dělohy Archerdové, které se následně narodila dcera, biologická sestra Thaddeuse. Další tři embrya byla v květnu 1994 zmrazena a uložena. Po rozvodu s manželem se Linda dozvěděla o tak­zvané adopci embryí (Snowflakes® Embryo Adoption Program, Sněhové vločky). Jedná se o typ dárcovství embryí, při němž mají dárci i příjemci vliv na to, komu budou embrya darována. Přála si, aby ta její „adoptoval“ bělošský křesťanský manželský pár. V listopadu roku 2024 byla přenesena do dělohy Lindsey Pierceové dvě embrya, z jednoho z nich se vyvinul plod. Coby praktikující křesťané potom manželé Pierceovi dali chlapečkovi biblické ­jméno Thaddeus, tedy Tadeáš.

Situace v ČR

U nás byl prvním dítětem „ze zkumavky“ (metoda IVF) chlapec narozený 4. listopadu 1982 v Brně. Na svět přišel císařským řezem a vážil 3,65 kg. Prvním dítětem počatým ze zmrazeného embrya byla holčička narozená 5. ledna 1993 v Praze, vážila 3,54 kg.

Tzv. embryoadopce podléhá v ČR přísným pravidlům, při zacho­vání anonymity dárce i příjemce. Věková hranice pro umělé oplodnění je 49 let.

Literatura u autora.

Doc. RNDr. Jozef Kolář, CSc.