Novinky ve světě vědy

1) Vegetariánská strava a šance dožít se 100 let: překvapivé výsledky u nejstarších pacientů

S prodlužováním délky života se stále více pozornosti soustředí nejen na samotné přežití, ale především na zdravé stárnutí a dosažení extrémní longevity, tedy dožití se 100 let. Populace osob ve věku ≥80 let celosvětově rychle roste a identifikace modifikovatelných faktorů, které mohou ovlivnit přežití v této věkové skupině, představuje důležitou výzvu současné medicíny.

Vegetariánská strava je dlouhodobě považována za zdravý dietní přístup, který je spojen s nižším rizikem kardiovaskulárních onemocnění, diabetu či obezity. Na druhou stranu však existují obavy z potenciálních nutričních deficitů, zejména u starších osob, které jsou již samy o sobě ohroženy malnutricí a svalovou ztrátou. Doposud přitom chyběla kvalitní data hodnotící vztah vegetariánství k extrémní dlouhověkosti u velmi staré populace. Cílem studie bylo zjistit, zda vegetariánská strava ovlivňuje pravděpodobnost dožití se 100 let u osob ve věku ≥80 let a zda je tento vztah modifikován například tělesnou hmotností.

Metodika

Autoři využili data z rozsáhlé longitudinální studie Chinese Longitudinal Healthy Longevity Survey, která zahrnuje populaci starších dospělých z Číny. Do analýzy bylo zařazeno celkem 5 203 osob ve věku 80 a více let, které měly potenciál dožít se 100 let během sledovaného období.

Jednalo se o prospektivní nested case-control studii, kde bylo identifikováno 1 459 stoletých osob (případy) a 3 744 kontrol (osoby, které zemřely před dosažením 100 let). Účastníci byli rozděleni podle stravovacích návyků na:

• všežravce,

• vegetariány (včetně veganské, ovo-lakto a pesco varianty).

Analýzy byly adjustovány na široké spektrum faktorů včetně věku, pohlaví, BMI, životního stylu a komorbidit.

Výsledky

Během mediánu sledování 4 roky bylo zjištěno, že byla vegetariánská strava spojena s nižší pravděpodobností dožití se 100 let ve srovnání se všežravou stravou. Upravený odhad ukázal při­bližně o 19 % nižší šanci na dosažení stoletého věku u vegeta­riánů (OR 0,81; 95% CI 0,69–0,96).

Tento vztah byl ještě výraznější u osob s čistě veganskou dietou (OR 0,71), zatímco u pesco-vegetariánů a ovo-lakto-vegetariánů nebyl statisticky významný rozdíl oproti všežravcům. Velmi důležitým zjištěním bylo, že efekt vegetariánské stravy byl silně závislý na nutričním stavu. U osob s podváhou (BMI <18,5 kg/m²) byla vegetariánská dieta spojena s významně nižší pravděpodobností dlouhověkosti (OR 0,72), zatímco u osob s normální nebo vyšší hmotností tento vztah pozorován nebyl.

Analýza jednotlivých potravinových skupin přinesla důležitý doplňující pohled: denní konzumace zeleniny byla silně pozitivně spojena s dlouhověkostí, ale obdobně i pravidelná konzumace masa byla spojena s vyšší pravděpodobností dosažení 100 let, zejména u podvyživených jedinců.

Zajímavý byl také rozdíl podle pohlaví –⁠ negativní asociace vegetariánství s dlouhověkostí byla přítomna především u žen, zatímco u mužů tento vztah pozorován nebyl. Výsledky zůstaly robustní i po řadě citlivostních analýz.

Interpretace ze strany autorů

U velmi starých osob, zejména s nízkou tělesnou hmotností, může být čistě vegetariánská strava nevýhodná z hlediska dosažení extrémní dlouhověkosti; klíčová se jeví nutričně vyvážená dieta kombinující rostlinné i živočišné zdroje (1).

2)Cvičení, léčba hypertenze a cholesterol; dokážeme ovlivnit kognici? Výsledky studie rrAD

Kognitivní pokles a demence představují jednu z největších výzev současné medicíny stárnoucí populace. Protože farmakologická léčba demence zůstává limitovaná, zaměřuje se stále větší pozornost na prevenci a ovlivnění modifikovatelných rizikových faktorů. Mezi nejvýznamnější patří fyzická neaktivita, arteriální hypertenze a dyslipidémie, které jsou současně klíčovými determinantami kardiovaskulárního zdraví.

Z epidemiologických studií i některých klinických dat
se zdálo, že:

• pravidelné cvičení by mohlo zlepšit mozkovou plasticitu,

• intenzivní léčba krevního tlaku a cholesterolu by mohla snížit riziko demence.

Zůstávala však nezodpovězená klíčová otázka; má kombinace těchto intervencí větší efekt než každá z nich zvlášť?

Právě na tuto otázku odpovídá studie Risk Reduction for ­Alzheimer’s Disease (rrAD).

Metodika

Jednalo se o multicentrickou, randomizovanou, jednoslepou klinickou studii s faktoriálním designem 2×2 a délkou sledování 24 měsíců. Do studie bylo zařazeno 513 osob ve věku 60–85 let bez demence, které měly zvýšené riziko kognitivního poklesu (rodinná anamnéza demence nebo subjektivní kognitivní obtíže) a současně hypertenzi či sedavý způsob života.

Účastníci byli randomizováni do čtyř skupin:

• aerobní cvičení (cca 160 minut týdně při 65–85 % maximální tepové frekvence),

• intenzivní snížení vaskulárního rizika (IRVR) –⁠ cílový systolický tlak <130 mmHg a léčba dyslipidémie (atorvastatin),

• kombinace cvičení a IRVR,

• běžná péče.

Primárním sledovaným ukazatelem byla změna globální kognitivní funkce hodnocená pomocí kompozitního skóre PACC (Preclinical Alzheimer Cognitive Composite). Sekundárními ukazateli byly další kognitivní testy, změny krevního tlaku, lipidového profilu a fyzické zdatnosti.

Výsledky

Po dvou letech sledování se ukázalo, že průběh kognitivních funkcí byl ve všech skupinách překvapivě podobný. Bez ohledu na typ intervence –⁠ zda šlo o pravidelné aerobní cvičení, intenzivní farmakologickou léčbu vaskulárních rizik nebo jejich kombinaci –⁠ docházelo u účastníků k mírnému zlepšení kognitivního skóre měřeného pomocí PACC. Tento nárůst byl však malého rozsahu a nebyl mezi jednotlivými skupinami statisticky významně odlišný.

Při bližším pohledu lze výsledek interpretovat tak, že samotná účast ve studii –⁠ pravidelné sledování, opakované testování a zvýšená pozornost věnovaná zdraví –⁠ mohla vést k určitému „globálnímu“ zlepšení napříč celým souborem. Jinými slovy, všechny skupiny se mírně zlepšily, ale žádná intervence nedokázala zlepšení dále akcentovat nad rámec společného trendu.

Podobný obraz byl pozorován i u sekundárních kognitivních parametrů. Testy zaměřené na exekutivní funkce, pozornost a pracovní paměť (NIHTB-CB) vykazovaly opět paralelní vývoj bez rozdílů mezi skupinami, což posiluje konzistenci hlavního nálezu.

Z klinického hlediska je důležité si uvědomit, že intervence byly fyziologicky účinné. Intenzivní léčba vedla k výraznějšímu poklesu systolického krevního tlaku a LDL cholesterolu, zatímco pravidelný aerobní trénink pomáhal udržet kardiorespirační zdatnost.

Rozpor mezi biologickým efektem a klinickým (kognitivním) výsledkem je jedním z nejzásadnějších aspektů studie. Ukazuje, že zlepšení kardiovaskulárních parametrů nemusí mít v krátkodobém horizontu přímý a měřitelný dopad na kognitivní funkce.

Zajímavým pozorováním je také stabilita výsledků v různých analýzách –⁠ včetně analýzy podle adherence k léčbě nebo podskupin účastníků. To naznačuje, že absence efektu není dána nedostatečným dodržováním intervence, ale spíše skutečnou biologickou realitou.

Interpretace ze strany autorů

Krátkodobě (během 2 let) samotné cvičení ani intenzivní kontrola krevního tlaku a cholesterolu nevedou ke zlepšení kognitivních funkcí u rizikových starších osob, přesto zůstávají zásadní pro kardiovaskulární prevenci (2).

PharmDr. Marek Lapka, Ph.D.

Literatura

1) Li Y, Wang K, Lv Y, Jigeer G, Huang Y, Shen X, Shi X, Gao X. Vegetarian diet and likelihood of becoming centenarians in Chinese adults aged 80 y or older: a nested case-control study. Am J Clin Nutr. 2026 Feb;123(2):101136. doi: 10.1016/j.ajcnut.2025.101136. Epub 2025 Dec 12. PMID: 41391640.

2) Zhang R, Vidoni E, Vongpatanasin W, Kerwin DR, Cullum CM, Rossetti H, Stowe AM, Billinger SA, Gupta A, Hall T, Scheel N, Zhu DC, Hynan LS, Burns JM, Keller JN, Binder EF. Effects of Exercise and Intensive Vascular Risk Reduction on Cognitive Function in Older Adults: A Randomized Clinical Trial. JAMA Neurol. 2026 May 1;83(5):424–434. doi: 10.1001/jamaneurol.2026.0359. PMID: 41870419; PMCID: PMC13010195.