Primářka kožního oddělení FN Ostrava MUDr. Yvetta Vantuchová, Ph.D., na začátku své prezentace připomněla, že ačkoliv se první projevy akné začínají objevovat v časné pubertě a většinou mizí do 25. roku života, zhruba u 1−4 % pacientů přetrvávají i v dospělosti. První symptomy, komedony, se objevují v místech vysokého výskytu mazových žláz a jsou dvojího typu. Tzv. černé (otevřené) komedony mají na povrchu viditelnou tečku a lze je vytlačit, naopak maz z bílých (uzavřených) komedonů se uvolní pouze po propíchnutí. Oba typy se mohou přeměnit na zánětlivé formy – papuly, pustuly.
Na tvorbě komedonů se kromě hormonální aktivity mohou podílet i další vlivy. Patří mezi ně např. některé složky kosmetických krémů (vazelína), nevhodné opalovací prostředky nebo kombinace slunění, pocení a ochranných přípravků na bázi oleje. Ke zhoršení symptomů přispívá také užívání vitaminu B6 a B12 a některé typy antikoncepce.
Lokální léčba akné je v podstatě jednoduchá a účinná. Klíčové je naučit pacienta porozumět průběhu onemocnění a jeho léčby a podpořit jeho compliance během dlouhodobé terapie.
Na jejím začátku a k potlačení zánětu se krátkodobě používají lokální antibiotika, např. erythromycin v kombinaci se zinkem v přípravku Zineryt. Vždy však musí být v kombinaci s některým z dále uvedených léčiv. V lékárně je volně prodejná kyselina azelaová a benzoylperoxid, na lékařský předpis jsou vázané retinoidy, konkrétně adapalen. Pacient by měl být upozorněn na to, že viditelné zlepšení může očekávat za 6−8 týdnů pravidelného ošetřování a délku působení léčiva (tj. jeho přítomnost na kůži) má postupně prodlužovat.
Dr. Vantuchová také vyvrátila některé mýty spojené s akné, např. že se jedná o infekci nebo že se dá vyléčit dietou (vliv diety nebyl v dosud provedených studiích prokázán). Ve souvislosti s používáním kosmetiky uvedla, že doporučuje spíše méně přípravků než jejich neracionální kombinaci. Pleťová voda musí být nedráždivá, tzn. nesmí na kůži štípat, a kosmetické krémy není vhodné aplikovat na místa postižená aknózními projevy. Na dotazy z auditoria sdělila pozitivní zkušenosti např. s make-upy značek Bioderma a Avene.
Primář I. dermatovenerologické kliniky LF MU a FN u sv. Anny v Brně MUDr. Miroslav Nečas, Ph.D., se věnoval novinkám v léčbě psoriázy. Zopakoval, že lupénka je onemocnění chronické, zánětlivé a postihuje všechny rasy kromě indiánské populace a Eskymáků. Člověk se s dispozicí ke vzniku již rodí, vliv dědičnosti je prokázán až u 60 % pacientů. K exacerbaci typických projevů může dojít po prodělané virové nebo bakteriální infekci, vlivem stresu či hormonálních změn.
Přednášející připomněl, že podle lokalizace a typů projevů se rozlišuje několik forem lupénky, a i když se léčbou dá dosáhnout výrazného zlepšení, zcela vyléčit ji zatím neumíme. Podle dosavadních znalostí se má za to, že psoriáza patří mezi onemocnění autoimunitní.
Klasická terapie je založena na lokálních léčivech − emolienciích, antipsoriatikách, případně kortikosteroidech; systémově se dají podávat imunosupresiva a retionoidy. Cílená biologická léčba zasahuje mnohem specifičtěji samu podstatu patofyziologického procesu a oproti starším skupinám léčiv má menší riziko nežádoucích účinků. Dr. Nečas jmenoval již osvědčené a zavedené anti-TNF monoklonální protilátky (adalimumab, etanercept a infliximab) a nově i protilátky proti interleukinu (IL) 12/23 (ustekinumab) a proti IL-17 (secukinumab, ixekizumab). Na závěr podotkl, že indikace k jejich použití se řídí doporučenými postupy České dermatovenerologické společnosti ČLS JEP.
(zemt)
Zdroje:
1. Vantuchová Y. Aktuální léčba akné. XXXV. lékárnické dny, Ostrava-Vítkovice, 5. 10. 2019.
2. Nečas M. Novinky v léčbě psoriázy. XXXV. lékárnické dny, Ostrava-Vítkovice, 5. 10. 2019.
