Analýza 26 studii s betablokátory v léčbě srdečního selhání se sníženou ejekční frakcí porovnávala 5 přípravků (bisoprolol, metoprolol-sukcinát, metoprolol-tartrát, karvedilol a nebivolol). Výsledky ukázaly příznivější prognózu při podávání bisoprololu v porovnání s karvedilolem, podobný efekt na prognózu u karvedilolu, metoprolol-sukcinátu a nebivololu a nejméně příznivé ovlivnění prognózy při podávání metoprolol-tartarátu.
U chronického srdečního selhání se sníženou ejekční frakcí levé komory (HFrEF) patří mezi základní doporučená terapeutická opatření nasazení velmi nízké dávky betablokátoru (BB) a její titrace k nejvyšší tolerované dávce. Přímá porovnání mezi BB v této indikaci ovšem chybějí. Určitou představu pro výběr optimálního přípravku u pacientů s HFrEF přináší sdružená analýza randomizovaných kontrolovaných studií a observačních hodnocení porovnávajících bezpečnost a účinnost jednotlivých BB publikovaná v roce 2023. Do vícestranné analýzy bylo zařazeno 26 studií, z toho 14 randomizovaných kontrolovaných a 12 observačních. Jejich metodologická kvalita byla obecně dobrá.
V porovnání s karvedilolem snížil bisoprolol celkovou mortalitu (poměr šancí [OR] 1,25; 95% interval spolehlivosti [CI] 1,11–1,42; p = 0,0002) a zvýšil ejekční frakci levé komory (EF LK) (p < 0,00001). Srovnatelné byly účinky bisoprololu a karvedilolu na riziko rehospitalizace pro srdeční selhání (HF), pokles srdeční frekvence a délku hospitalizace. Podobný byl i výskyt nežádoucích příhod včetně zhoršení srdečního selhání a hypotenze. Karvedilol méně často navodil bradykardii než bisoprolol (OR 0,60; 95% CI 0,41–0,89; p = 0,01). V léčbě HFrEF má tedy bisoprolol podle této analýzy větší přínos a srovnatelnou bezpečnost jako karvedilol.
Mezi skupinami s karvedilolem a metoprolol-sukcinátem nebyly zjištěny významné rozdíly z hlediska celkové mortality, opakovaných hospitalizací pro HF nebo změny EF LK. Přínos karvedilolu a metoprolol-sukcinátu je tedy u pacientů s HFrEF podle uvedených důkazů srovnatelný.
V porovnání s metoprolol-tartarátem snížil karvedilol celkovou mortalitu (OR 0,77; 95% CI 0,69–0,86; p < 0,00001), zvýšil EF LK (p < 0,0001) a snížil riziko zhoršení HF (OR 0,41; 95% CI 0,18–0,98; p = 0,04), ale nesnížil riziko rehospitalizace pro HF. Srovnatelných výsledků bylo s oběma přípravky dosaženo z hlediska 6minutového testu chůze (6MWD), změny srdeční frekvence a skóre kvality života dle Minnesota Living with Heart Failure Questionnaire. Podobný byl i výskyt nežádoucích příhod a vysazení léčby. Lze tedy shrnout, že karvedilol nabízí v léčbě HFrEF v porovnání s metoprolol-tartarátem větší přínos a srovnatelnou bezpečnost.
Při porovnání karvedilolu a nebivololu nebyly u pacientů s HFrEF zjištěny žádné významné rozdíly z hlediska celkové mortality, rehospitalizace z důvodu HF či nežádoucích příhod souvisejících s léčbou. Obě účinné látky lze proto v této indikaci považovat za srovnatelné.
Snížení celkové mortality při podávání těchto přípravků bylo srovnatelné, zatímco riziko rehospitalizací pro HF bylo významně nižší s bisoprololem než s metoprolol-sukcinátem (OR 1,29; 95% CI 1,03–1,63; p = 0,03). Zde tedy vyznívá superiorita v léčbě HFrEF pro bisoprolol v porovnání s metoprolol-sukcinátem.
Obr. Souhrn vícestranného porovnání vlivu jednotlivých BB na celkovou mortalitu u pacientů s HFrEF
Autoři tohoto nepřímého porovnání došli k závěru, že bisoprolol je u pacientů s HFrEF významně účinnější než ostatní betablokátory. Vzájemně srovnatelný přínos zjistili u karvedilolu, metoprolol-sukcinátu a nebivololu. Efekt metoprolol-tatarátu byl menší než u ostatních hodnocených BB. Incidence nežádoucích příhod byla u všech účinných látek srovnatelná. Pro definitivní závěry o porovnání účinnosti jednotlivých blokátorů je však třeba provést přímé srovnávací studie.
(zza)
Zdroj: Liu B., Zhang R., Zhang A. et al. Effectiveness and safety of four different beta-blockers in patients with chronic heart failure. MedComm 2023; 4 (1): e199, doi: 10.1002/mco2.199.
