#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Je to podepsané a je to ze Slovenska. Co to je?


Vyšlo v časopise: Čas. čes. lék., 91, 2019, č. 9, s. 32

Na ČLnK se obrátil člen s otázkou, co dělat s receptem ze Slovenska, který má všechny náležitosti listinného receptu včetně podpisu lékaře, ale současně je na něm vytištěn identifikátor, který mohl dobře být identifikátorem slovenského elektronického receptu.

Víme, že v ČR jsme průvodky opatřené všemi náležitostmi receptu do nástupu povinné elektronické preskripce považovali za plnohodnotný listinný recept, a nyní již nikoliv. Jak ale přistoupit k listinám, které nesou všechny náležitosti listinného receptu, jsou původem z členského státu a současně nesou údaje, které vyvolávají dojem, že může jít jen o nosič identifikátoru elektronického receptu? Požádali jsme o stanovisko Státní ústav pro kontrolu léčiv.


Z odpovědi SÚKL plyne, že ani Ústav nemá k dispozici informace umožňující odlišit zahraniční listinné recepty od průvodky elektronického receptu. Samotný čárový kód na listině nelze považovat za průkazný znak elektronického receptu. Za platný lékařský předpis lze v případě elektronických receptů považovat pouze jeho elektronickou verzi. Průvodka elektronického receptu, byť opatřená všemi náležitostmi listinného receptu, nemůže být považována za listinný recept, na který by byl lék vydán bez záznamu v CÚER. V ČR nelze uskutečnit výdej léčivého přípravku na základě zahraničního elektronického receptu, protože CÚER není napojen na žádné zahraniční úložiště elektronických receptů. Z toho plyne, že ­bude-li pacientem předložená listina ze Slovenska (ale i z jiného členského státu) nepochybně průvodkou zahraničního elektronického receptu, nelze na ni výdej uskutečnit. Pokud z listiny nebude zřejmé, že se jedná o průvodku k zahra­ničnímu elektronickému receptu a bude mít všechny náležitosti listinného receptu (doporučené směrnicí 2012/52/EU, které jsou v zásadě shodné s náležitostmi v ČR), výdej uskutečnit lze. ČLnK se s odpovědí SÚKL ztotožňuje.

Dobu platnosti zahraničního receptu je podle Ústavu třeba uplatnit podle doby určené ve státě, kde k výdeji dochází, v našem případě v ČR. V tomto ohledu ČLnK doporučuje se řídit stanoviskem SÚKL, i když otázku doby platnosti zahraničního receptu považuje za zatím otevřenou.

Mgr. MUDr. Jaroslav Maršík


Štítky
Farmacie Farmakologie Farmaceutický asistent

Článek vyšel v časopise

Časopis českých lékárníků

Číslo 9

2019 Číslo 9
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Hypertenze a hypercholesterolémie – synergický efekt léčby
nový kurz
Autoři: prof. MUDr. Hana Rosolová, DrSc.

Multidisciplinární zkušenosti u pacientů s diabetem
Autoři: Prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc., prof. MUDr. Vojtěch Melenovský, CSc., prof. MUDr. Vladimír Tesař, DrSc.

Úloha kombinovaných preparátů v léčbě arteriální hypertenze
Autoři: prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc.

Halitóza
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Terapie roztroušené sklerózy v kostce
Autoři: MUDr. Dominika Šťastná, Ph.D.

Všechny kurzy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#