Editorial

„Zesměšnění nepřítele znamená strhnout masku hrůzy, kterou vyvolává,“ řekl pro český rozhlas historik Miroslav Breitfelder, když hodnotil protiněmecké vtipy v období protektorátu. Zastupující říšský protektor prý tehdy označil Čechy za smějící se bestie. A nám to naště stí zůstalo. I v nejtěžších chvílích dokážou Češi vymýšlet, vyprávět a smát se vtipům za hranicí černého ­humoru. Z nedávných se mi líbí vzkaz kritikům očkování: „Současná situace je demoverze světa bez očkovacích látek.“ První vtip jsem slyšel na konci února, přirovnával nový virus k těstovinám. „Je to čínský ­objev, ale teprve Italové ho dostali do celého světa.“ Zatím ­poslední vypráví i Aleš Krebs uvnitř tohoto čísla. Podle něj si virus v Číně objednala lékárnická Komora. On to vlastně není vtip, už jsem to naznačil v lednovém čísle: „…­budete minimálně celý tento rok zjišťovat, že máme být na co hrdí. ­Lékárnický příspěvek světu má tak široký rozptyl, že zasahuje snad do všech oblastí běžného i nevšedního života lidí.“

Představa, že tohle potrvá celý rok, ale vtipná není. Není vtipný ani vzkaz Tomáše Cikrta na sociální síti: „Koronavirus způsobuje tři nemoci: Covid-19, Nesvoboda-20 a Chudoba-21. Pokud vítězoslavně porazíme tu první za cenu, že chronicky onemocníme dvěma zbývajícími, tak jsme prohráli. A bude nás to stát více životů, než kolik jsme jich zachránili.“

Věřím, že k tomu nedojde. Ukázalo se, že kolem nás nejsou jenom protivní a sebestřední lidé, kteří myslí pouze na sebe. Je víc vidět ty, kteří se starají, pomáhají a pečují o druhé. Dobří lidé jsou tady a je jich hodně. Pomáhají, nemlčí. Chci věřit a věřím, že si na to zvykneme a už se nikdy nevrátíme do časů, kdy se má držet huba a krok. Pro vítězství zla (jakéhokoliv), totiž stačí, aby dobří lidé neudělali nic. Na Vánoce 2019, 200 dnů od zahájení protičínských demonstrací, to v Hong Kongu shrnuli jednoduše: „Nemůžeme se vrátit zpět k normálu, dřívější ´normál´ je skutečnou příčinou dnešních problémů.“

Stanislav Havlíček