Nové nebo méně známé léčivé rostliny


Vyšlo v časopise: Čas. čes. lék., 92, 2020, č. 4, s. 34

Inonotus obliquus (Ach. ex Pers.) Pil. – rezavec šikmý,

(Hymenochaetaceae – kožovkovité)

Stopkovýtrusná dřevokazná houba, vyskytující se v mírném pásmu Evropy, Asie a Severní Ameriky. Parazituje především na břízách, méně na bucích, jeřábech, jilmech a javorech. Vytváří dva druhy plodnic, jednak imperfektní (nedokonalé), které jsou hnědé až černé, na povrchu rozpraskané, dorůstající do 40 cm v průměru a na kmeni živého stromu mohou vegetovat i 20 let. Perfektní (dokonalé) plodnice jsou jednoleté, okrově hnědé. Droga se získává na podzim nebo na jaře z živých stromů. Úspěšné jsou i umělé kultivace.

Synonyma: Boletus obliquus, Poria obliqua.

Obecný název: Clinker polypore (angl.), Čaga (rus.), Kreftkjuke (nor.).

Sbíraná část: basidiocarpus.

Droga: Inonoti basidiocarpus.

Obsahové látky: v závislosti na druhu stromu se mohou obsahové látky čagy lišit. Především jde o triterpeny, kdy betulin (způsobuje bílé zbarvení březového kmene), kyselinu betulinovou, lanosterol a inotodiol extrahuje houba z břízy. Dále aminokyseliny, bílkoviny, černý polymer L-tyrozinu melanin, polysacharidy různé struktury, především β -1,3/1,6 - D - glukany, různé heteropolysacharidy s převahou arabinózy, glukózy, galaktózy, rhamnózy a xylózy, steroly ergosterol (provitamín D2) a β-sitosterol, fenolové sloučeniny včetně flavonoidů a minerální látky.

Účinky a použití: v ruské tradiční medicíně je čaga aplikována jako tonikum (adaptogen) i k aktivaci imunitního systému při infekcích, při kardiovaskulárních chorobách (hypertenze, ateroskleróza) a gastrointestinálních nemocech, především žaludečních a dvanáctníkových vředech, zánětech žaludku i Crohnově chorobě, dále diabetu, nemocech jater (hepatitida C, psoriáza), zánětech sleziny, ekzémech i zhoubném bujení různých orgánů, především střev a jater. Za nejúčinnější je považována čaga z břízy. Podle Tradiční čínské medicíny vykazuje čaga tropizmus k dráze srdce a zlepšuje tak paměť, soustředění a harmonizuje mentální funkce, dále aktivuje i dráhu jater a sleziny. Vyživuje orgány: játra, ledviny a srdce.



Odborné studie.

Čaga ­zlepšuje kognitivní funkce inhibicí acetylcholinesterázy v CNS. Antidiabetické účinky, které se projevují především snížením sérové hladiny glukózy, souvisí s omezením inzulínové rezistence tkání, na němž se podílejí triterpeny, steroly, polysacharidy a fenolické látky. Čaga zasahuje do metabolizmu lipidů, snižuje sérovou hladinu triacyl­gly­cerolů, celkového a LDL – cholesterolu a zvyšuje hladinu HDL – cholesterolu. Zkoumají se účinky polysacharidů čagy na imunitní systém, nejen jeho aktivaci, ale i ovlivnění autoimunitních reakcí. O možném využití čagy k léčbě zhoubného bujení se vedou odborné diskuze, očekává se, že jasno v některých otázkách přinesou až nové, podrobnější klinické studie. Čaga inhibuje in vitro proliferaci buněčných linií karcinomu prsu, jater, tlustého střeva a děložního čípku, indukuje apoptózu a inhibuje tvorbu metastáz. Na účinku se podílejí především polysacharidy a triterpeny. Např. inotodiol inhiboval proliferaci buněk myší leukémie P388. Aktivoval kaspázu-3, která indukovala apoptózu buněk. Studie provedené s betulinem izolovaným chloroformem za varu z kůry druhů Betula pendula resp. Betula pubescens, prokázaly jeho antioxidační, antiflogistické i selektivně antibakteriální a fungistatické účinky, bylo sledováno cytotoxické a protivirové působení, včetně HIV a herpetických infekcí. Betulin navíc urychluje hojení ran a regeneraci tkání po fyzické zátěži. Slouží jako prekurzor k syntéze kyseliny betulinové. V ČR jsou k dispozici hotové přípravky z čagy.

Dávkování: denní dávka obvykle 1–3,5 g práškované drogy ­denně, rozmíchat ve vodě a vypít 30 minut před jídlem. Za účinnější jsou považovány extrakty.

Nežádoucí účinky a kontraindikace: pro nedostatek informací neužívat během těhotenství a laktace, nepodávat dětem do 3 let.

Interakce: perorální antidiabetika.

Hlavní zdroje: AISLP, botanika.Wendys, Chemical Book, Dostál, J.: Nová květena ČSSR, Academia, Praha 1989, Drugs.com, European Medicines Agency, Google Scholar, Hagers Handbuch der Drogen und Arzneistoffe, Jellin, J. M. et al.: Natural medici­nes comprehensive database, vyd. 4, Stockton 2002, Liber Herbarum Minor, Medline, Plants for a future, PubChem Compound, Toxnet.

PharmDr. Miloš Potužák

Obrázek: Tomas Čekanavičius (Wikipedia). Vzorce: autor


Štítky
Farmacie Farmakologie Farmaceutický asistent

Článek vyšel v časopise

Časopis českých lékárníků

Číslo 4

2020 Číslo 4

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se