#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Vitamin B12 a onkologická onemocnění


Autoři: Mgr. Klimešová Věra
Působiště autorů: Laboratoře aplikovaného výzkumu a vývoje společnosti Fytopharma
Vyšlo v časopise: Čas. čes. lék., 92, 2020, č. 6, s. 29

Vitamin B12 (kobalamin) má ­komplexní kruhovou strukturu (korinový kruh) po­dob­nou porfyrinovému kruhu, do níž je v centru napojen kobaltový ion, je syn­­tetizován výlučně mikroorganismy. Vstřebávání vitaminu B12 ve střevě je zprostředkováno vazebnými místy v ileu, je k tomu však nutná vazba na velmi specifický glykoprotein – vnitřní faktor, vylučovaný sliznicí žaludeční stěny. Po vstře­bání je vitamin B12 transportován do tkání, vázán na plazmatickou bílkovinu transkobalamin II a haptokorin. Je skladován v játrech, což je pro vitaminy ­rozpust­né ve vodě výjimečné, je tam vázán na transkobalamin I. Vitamin B12 působí jako koenzym v mnoha enzymatických reakcích, s kyselinou listovou se spolu­účastní poskytování jednouhlíkových zbytků pro syntézu nukleových kyselin a je tedy nezbytný pro dělení buněk. Při nedostatku kobalaminu dochází k poruchám metabolismu methioninu. Deficit se projeví především megaloblastovou perniciózní anémií, která je důsledkem narušení syntézy DNA, s blo­­kádou buněčného dělení a tvorby jader nových erytrocytů, což vede k následnému hromadění megaloblastů v kostní dřeni. Nedostatek vitaminu B12 může vést také ke vzniku neuropatie a duševních poruch. K nedostatku vitaminu B12 dochází, pokud je bráněno vstřebávání nedostatkem vnitřního faktoru např. v důsledku gastrektomie, atrofické gastritidy nebo při onemocnění tenkého střeva (celiakie, Crohnova choroba). Nedostatečným přísunem jsou ohroženi přísní vegani a vegetariáni.

Je bezpečné užívat vitamin B12 v průběhu onkologického onemocnění? Vzhledem k nezbytnosti vitaminu B12 pro dělení buněk se na první pohled jeví jako racionální být s jeho suplementací u onkologických pacientů opatrní. Ovšem je důležité si uvědomit, že onkologických onemocnění je mnoho druhů, takže např. pacienti s karcinomem žaludku léčení pomocí gastrektomie jsou na injekčním podávání vitaminu B12 závislí, intramuskulární podání vitaminu B12 je rovněž nezbytné při léčbě nemalobuněčného karcinomu plic nebo maligního mezoteliomu pleury pemetrexedem. S deficiencí vitaminu B12 jsou spojeny také neuroendokrinní nádory tenkého střeva (karcinoidy). V případě potenciálu nabídnout ochranu před periferní neuropatií indukovanou chemoterapií se na potvrzení studiemi teprve čeká. A vzhledem k tomu, že je vitamin B12 nezbytný pro syntézu červených krvinek a nervové funkce, je bezesporu ve výživě onkologických pacientů důležitý pro předejití nepříznivých účinků jako je anémie, oslabená imunita a kognitivní obtíže.

Vitamin B12 je spojen se syntézou nukleových kyselin, jeho příjem v potravě může tedy teoreticky chránit před rakovinou snižováním nestability DNA a ovlivněním DNA. Avšak u jeho aktivních forem bylo zjištěno, že zvyšují metylaci DNA v přítomnosti S-adenosylmethioninu pouze do koncentrace 1 μM, při vyšších koncentracích naopak metylaci DNA inhibují. Do imunologické protirakovinné obrany jsou v organismu zapojeny lymfocyty CD8+ a NK buňky, které jsou silně ovlivněny deficitem vitaminu B12, dalo by se tedy intuitivně očekávat, že vitamin B12 bude mít pozitivní účinek na protirakovinnou obranu a zlepší protirakovinovou léčbu a že snížené hladiny vitamin B12 v plazmě budou silně korelovat s rizikem rakoviny. Jenže značný počet pacientů s různými typy rakoviny nebo jinými chronickými zánětlivými onemocněními – ­akutními a chronickými onemocněními jater, he­mo­patiemi (myelodysplazie, myeloproli­fe­rativní choroby – chronická myeloidní leukémie, polycytémia vera, mnohočetný myelom), hepatocelulárním karcinomem, rakovinou prostaty mají naopak hladinu vitaminu B12 v krvi zvýšenou. Nedávno 2 retrospektivní populační studie využíva­jící národní zdravotní registry v Dánsku a v Británii prokázaly souvislost mezi zvý­šenou hladinou vitaminu B12 (> 800 pmol/l) a nově diagnostikovaným solidním tumorem. Studie z roku 2019 provedla úpravu pro všechny příčiny zvýšeného B12 a studovala změny podle jeho rostoucích hladin, typu rakoviny a pří­tomnosti metastáz. U solidních tumorů bez metastáz došli autoři k hodnotě výskytu 1,96 % a u nádorů s metastázami k hodnotě 4,21 % a na rozdíl od studií registrů nepotvrdila asociaci zvýšené hladiny B12 s karcinomem jater. Během multicentrické, dvojitě zaslepené, randomizované, placebem kontrolované klinické studie s 2524 účastníky, která zkoumala účinek 2–3 leté denní suplementace 400 μg kyseliny listové a 500 μg vitaminu B12 na výskyt osteoporotických zlomenin, byl zároveň sledován výskyt rakoviny obecně a výskyt kolorektálního karcinomu. Ve sku­pině užívající vitaminy B byl výskyt onkologických onemocnění 13,6 %, kdežto v placebo skupině 11,3 %, v případě ko­lo­rektálního karcinomu byl jeho výskyt u jedinců užívajících vitaminy B 3,4 % a v placebo skupině 2,0 %.

Bylo provedeno několik studií, které se zabývaly tím, zda vitamín B12 v kombinaci s folátem a B6 snižuje riziko rakoviny prsu, jejich výsledky jsou však nejednoznačné. Např. v jedné případové studii s nosičkami BRCA mutace měl suplement s B12 a kyselinou listovou protektivní účinek. V jiné případové studii s japonskými ženami neměl dietní příjem folátů a vitamínů B souvislost s rizikem vzniku rakoviny prsu. Jedna studie naznačila, že by vitamin B12 mohl hrát ochrannou roli v karcinogenezi děložního čípku. Jiná případová studie naopak poukázala na spojitost zvýšených hladin vitaminu B12 s celkovým rizikem rakoviny plic.

Současné znalosti nejsou dostatečné k tomu, aby plně popsaly souvislost mezi tumorigenezí a metabolismem vitaminu B12. V odborné literatuře nejsou k dispozici klinické údaje, které by potvrzovaly spojitost mezi zvýšeným příjmem vitaminu B12 a progresí probíhajícího onkologického onemocnění. Intuitivně většina odborníků přijímá možné důsledky nedostatku vitaminu B12 v narušení imunitního systému a tím i domnělou příčinnou souvislost s rozvojem rakoviny. Ovšem většina studií nepodporuje hypotézu, že by zvýšený příjem mohl snižovat riziko rakoviny.

Mgr. Věra Klimešová

Laboratoře aplikovaného výzkumu a vývoje společnosti Fytopharma

Zdroj: www.fytoinstitute.eu


Štítky
Farmacie Farmakologie Farmaceutický asistent

Článek vyšel v časopise

Časopis českých lékárníků

Číslo 6

2020 Číslo 6
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Hypertenze a hypercholesterolémie – synergický efekt léčby
nový kurz
Autoři: prof. MUDr. Hana Rosolová, DrSc.

Multidisciplinární zkušenosti u pacientů s diabetem
Autoři: Prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc., prof. MUDr. Vojtěch Melenovský, CSc., prof. MUDr. Vladimír Tesař, DrSc.

Úloha kombinovaných preparátů v léčbě arteriální hypertenze
Autoři: prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc.

Halitóza
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Terapie roztroušené sklerózy v kostce
Autoři: MUDr. Dominika Šťastná, Ph.D.

Všechny kurzy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#