Historické ráno v IKEM

Souhrn

Náš časopis byl historického rána 1. června v lékárně IKEM a sledoval spolu s diváky České televize spouštění dvou novinek, Lékového záznamu a možnosti využití občanského průkazu nebo pasu jako identifikátoru při vydávání eReceptů. Na přímý přenos z této události se chystal i štáb ČT v čele s Ladou Kolovratovou.

Kdo nepracoval roky v televizích všeho druhu, mohl být asi překvapen ­jistou ­nechápavostí, nejistotou a jakoby ­nepřipraveností známé redaktorky. Ale byl bych tolerantní, úkolem Lady Kolovratové je být každý den někde jinde, dnes má živě informovat o Lékovém záznamu, zítra bude vítat na svět malé hrošátko a pozítří třeba sledovat první spuštění oxygenerátoru s membránou v Ústavu makro­molekulární chemie. (I když podle jejího závěrečného komentáře mimo kameru lze soudit, že hrošátek bude nepoměrně víc.)

Na nervozitě reportérky se navíc podepsal fakt, že v posledních minutách před živým vstupem ještě ztotožňování občankou nefungovalo ani v IKEM, ani v jiných lékárnách. Teprve během vysílání se podařilo odstranit problém a systém plně naskočil.

„Když jsem v pátek zkoušel načíst ­občanku čtečkou, tak se to standardním způsobem načetlo,“ svěřoval se nám na místě vedoucí lékárník IKEM, Mgr. ­Michal Hojný. „Takže tam nečekám velký problém poté, co si to na své straně SÚKL vyladí. Každopádně by to mohlo přinést obrovskou úlevu od zbytečné práce, která lékárníky mnohdy otravovala. Určitě se z toho stane denní rutina, jen bude potřeba přesvědčit pacienty, aby počítali s tím, že tato možnost tu je a aby občanský průkaz předkládali podobně, jako dřív měli ­připravenou kartičku pojištěnce.“

Druhá revoluční změna, Lékový záznam, fungoval 1. června hned a bez problémů. „Vyzkoušel jsem si to na sobě, absolvoval jsem včera veškerou anabázi přes Czechpoint, abych věděl, jaké to je zřídit si přístup k webové a mobilní aplikaci. Když jsem přišel na poštu, tak paní říkala, že to nikdy předtím nepovolovala, což znamená, že ten přístup nemá zas tolik lidí a je otázka, kolik pacientů bude vůbec tuhle možnost využívat. Ale my jsme určitě rádi, jako Komora jsme po tom dlouho volali a jak to šlo, opakovaně připomínkovali. Sdílená data o pacientech se stanou standartní formou naší práce, byť se nebudou využívat při každém výdeji. Každý lékárník ale asi zná situaci, kdy si není něčím jist, pacient si třeba nemůže na všechno vzpomenout, tak v tu chvíli se Lékový záznam může stát velmi vítanou pomocí pro správnou a zodpovědnou radu.“

Živý televizní vstup proběhl v pořádku, trochu se při něm tancovalo, kameraman se ztratil mezi regály, ale vzhledem k to­mu, kolik diváků se základní informace dozvědělo, to byl určitě užitečný počin. Při loučení se ke mně Lada Kolovratová natočila a překvapeně směrem k magistru Hojnému prohlásila: „Krásně mluvil, úplně jako kniha…“

Zdeněk Pokorný