Nové nebo méně známé léčivé rostliny

Zinnia elegans L. –⁠ ostálka sličná, (Asteraceae –⁠ hvězdnicovité)

Jednoletá bylina, dorůstající do 70 cm výšky. Původem pravděpodobně z oblasti Mexika, dnes je rozšířena v teplých oblastech celé Ameriky. V Evropě, včetně ČR, se pěstuje převážně jako okrasná rostlina. Vyžaduje teplé místo s dostatkem vláhy. Jednotlivé kultivary této letničky se liší barvou i tvarem květu. Ostálka se v roce 2015 stala první rostlinou, která rozkvetla na palubě kosmické stanice ISS.

Synonyma: Crassina elegans, Zinnia violacea.

Obecný název: Bai fi ju (čín.), cínie (čes.), Rosa mistica, Zinia (špaň.).

Sbíraná část: herba.

Droga: Zinniae herba.

Obsahové látky: v květu nalezeny flavonoidní glykosidy: apigenin 7-O-β -⁠ glukosid, kempferol 3-O-β-glukosid, kvercetin 3-O-β-glukosid a luteolin 7-O-β-glukosid, dále anthokyanové glykosidy: kyanidin 3-O-β-(6‘‘-acetylglukosid)-5-O-β-glukosid a pelargonidin 3-O-β-(6‘‘-acetylglukosid)-5-O-β-glukosid. V silici, kterou je prostoupena kvetoucí nadzemní část, převažuje seskviterpen germakren D a monoterpen p-cymen. Dále se vyskytuje fenolová kyselina chlorogenová, fenylethanový derivát akteosid, guanidinové alkaloidy plumbagin B a plantagoguanidinová kyselina, kumariny eskuletin a umbeliferon, v listu sterol β-sitosterol. Skupinově byly identifikovány saponiny (7,5 % v sušině) a blíže nespecifikované diterpeny. Starší publikace uvádějí stopy nikotinu. V oleji ze semen převažují estery nenasycených mastných kyselin.

Účinky a použití: v tradiční medicíně Severní Ameriky slouží nať jako analgetikum a emmenagogum, dále při bolestech břicha, průjmu i úplavici, kašli, hypertenzi, kapavce, různých virózách, zánětech prsních bradavek a zhoubném bujení. Květy jsou využívány k výrobě barviv. V Brazílii je ostálka využívána při rituálních koupelích a kmen Navahů (USA) ji považuje za symbol moudrosti a podává i malým dětem.

Odborné studie Saponinová frakce izolovaná z nati vykazovala antifungální ­účinky proti různým druhům srpovniček (rod Fusarium), které způsobují fusa­riové vadnutí aster, hnilobu jablek, brambor a kukuřice. V testech saponiny inhibovaly růst druhu Fusarium moniliforme v koncentraci 207 μg/ml. Dále byly hodnoceny antioxidační a hepatoprotektivní účinky ethanolového extraktu z listu aplikovaného potkanům po experimentálním poškození jater chloridem uhličitým. Srovnávací látkou byl silymarin. Byla zaznamenána úprava hladin jaterních biomarkerů AST, ALT, GST, SOD, MDA a GSH, zlepšení lipidového profilu, s výrazným zvýšením hladiny HDL cholesterolu a snížením LDL frakce, současně i posílení funkce ledvin, provázené snížením hladiny kreatininu a močoviny. Výrazné účinky extraktu dávali autoři do souvislosti s 0,26% obsahem polyfenolových látek v sušině a omezením oxidačního stresu vyvolaného ­volnými, především kyslíkovými (superoxid) a du­síkovými radikály. ­Ethylacetátová frakce vykazuje významnou antimalarickou aktivitu proti klonům Plasmodium falciparum D6 a W2. Při testech provedených s prvokem druhu Leishmania donovani ve fázi promastigotu s bičíkem byla nejsilnější inhibice zjištěna v případě petroletherového a vodného extraktu. Zajímavým směrem vy­užití rostlin je dnes rekultivace půd a odstraňování těžkých kovů z nich. Ostálka vykazuje dobrou schopnost absorbovat kadmium a další vícemocné kovy ve formě chelátů. Výsledky některých směrů výzkumu však přinesly zklamání. Vodné ani ethanolové extrakty z listů a květů nevykazovaly aktivitu vůči Mycobacte­rium tuberculosis, rovněž methanolové extrakty z nati zůstaly bez účinku proti viru Herpes simplex.

Dávkování: není uváděno.

Nežádoucí účinky a kontraindikace: pro nedostatek informací neužívat během těhotenství (emmenagogum) a laktace, nepodávat malým dětem. Možnost kontaktních i pylových alergií.

Interakce: nejsou známy.

Hlavní zdroje: AISLP, botanika. Wendys, Chemical Book, Dostál, J.: Nová květena ČSSR, Academia, Praha 1989, Drugs.com, European Medicines Agency, Google Scholar, Hagers Handbuch der Drogen und Arzneistoffe, Jellin, J.M. et al.: Natural medicines comprehensive database, vyd. 4, Stockton 2002, Liber Herbarum ­Minor, Medline, Plants for a future, PubChem Compound, Toxnet.

PharmDr. Miloš Potužák

Obrázek: Dianakc (Wikipedia). Vzorce: autor