SVĚTOVÉ DNY ZDRAVÍ květen

Ze světových dní zdraví, které vyhlašuje WHO, si v měsíci květnu připomínáme Světový den bez tabáku. Z jiných mezinárodních dní, které souvisejí se zdravím, potom Světový den (boje proti) astmatu, Světový den hygieny rukou/čistých rukou, Světový den Červeného kříže a Červeného půlměsíce, Evropský den melanomu, Světový den – Pohybem ke zdraví, Mezinárodní den ošetřovatelství, ošetřovatelek a zdravotních sester, Mezinárodní den rodiny, Mezinárodní den biodiverzity a Světový den roztroušené sklerózy. Dalšími jsou Světový den hypertenze, Den boje za rovná práva handicapovaných, Světový den lupusu, Mezinárodní den podpory nemocných s chronickým únavovým syndromem, Světový den proti mozkové mrtvici, Mezinárodní den klinických hodnocení a Světový týden respektu k porodu.

Světový den zdravého trávení

(World Digestive Health Day, WDHD)

Světový den zdravého trávení (WDHD) se váže k 29. květnu a je každoročně připomínán od svého vzniku v roce 2005. WDHD byl vyhlášen v roce 2004, poprvé se konal o rok později. Pořádá jej Světová gastroenterologická organizace (World Gastroenterology Organisation, WGO) ve spolupráci s Nadací WGO (WGO Foundation, WGOF). Celosvětová celoroční osvětová kampaň je zaměřená na oblast veřejného zdraví, přičemž se každý rok vybírá jedna konkrétní oblast, určitý aktuální problém trávení, na kterou je WDHD zacílen – přehled témat anebo kampaní uvádíme v tabulce. Stále však existuje mnoho témat, kterými je třeba se v budoucnosti zabývat.

Datum WDHD souvisí s přijetím stanov WGO a tedy jejím založením (29. května 1958) v průběhu konání prvního Světového gastroenterologickém kongresu ve Washingtonu. WGO se původně jmenovala Organisation Mondiale de Gastroenterologie (OMGE), svůj současný název získala v květnu 2007.

WGO je federací více než 100 členských společností gastroenterologie, hepatologie, endoskopie a dalších příbuzných oborů, které zastupují více než 60 000 osob na celém světě.

Cílem WDHD je především podpořit dobré zdraví gastrointestinálního traktu, zvyšovat povědomí veřejnosti o prevenci a léčbě běžných žaludečních a střevních poruch. Související vzdělávací aktivity mají víc podob – pořádání setkání, konferencí, kongresů, sympozií, seminářů, mediálních kampaní, panelových diskusí, osvětových táborů apod.

WDHD se týká širokého spektra střevních komplikací. (V tabulce sumarizujeme jejich zaměření v jednotlivých letech. Uvádí se, že například syndromem dráždivého tračníku trpí kolem 15 % Evropanů, zejména mladšího věku.)

Trávení (digesce), někdy také zažívání, je metabolický biochemický proces, forma katabolismu, jehož cílem je zpracovat a přeměnit potravu, získat z potravy živiny a energii. Termín digesce pochází z latinského slovesa digero, digerere – členit, rozdělit, roznášet, rozvádět; rozdělovat, trávit. Skládá se z numerického prefixu (číselné předpony) di- s významem dvojnásobek a slovesa gero, gerere, majícího význam nést, konat.

Rok       Téma, kampaň

2005      Zdraví a výživa.

2006      Infekce Helicobacter pylori.

2007      Virová hepatitida.

2008      Optimální výživa ve zdraví a nemoci.

2009      Syndrom dráždivého tračníku.

2010      Zánětlivé onemocnění střev.

2011      Střevní infekce: prevence a léčba.

              Čisté potraviny, čistá voda, čisté životní prostředí.

2012      Od pálení žáhy po zácpu – běžné GI příznaky v komunitě: dopad a interpretace.

2013      Karcinom jater: jednejte dnes – zachraňte svůj život zítra. Informovanost. Prevence. Detekce. Léčba.

2014      Střevní mikroby – význam pro zdraví a nemoc.

2015      Pálení žáhy: globální perspektiva.

2016      Strava a střeva: Vaše strava a zdraví střev.

2017      Zánětlivé onemocnění střev: Navigace v rozvíjejících se terapiích ve vývoji nemoci.

2018      Virová hepatitida, B a C: odstraňování globální zátěže.

2019      Včasná diagnostika a léčba zhoubných novotvarů trávicího ústrojí.

2020      Střevní mikrobiom: globální perspektiva.

2021      Obezita: probíhající pandemie.

2022      Screening kolorektálního karcinomu, návrat na správnou cestu.

Odhaduje se (WGO), že třetina světové populace trpí nějakou formou zažívacích potíží, nejčastěji nadýmáním a zácpou. Kromě toho existuje značné procento osob, kteří pravidelně pociťují příznaky poruch trávicího traktu, ale nevyhledávají lékařskou péči. Mezi nejčastější gastrointestinální potíže patří například dyspepsie (v České republice je její celková prevalence kolem 13 %) a pálení žáhy.

WGO vydává průběžně v různých jazykových mutacích pokyny pro praxi a dále globální pokyny věnované jednotlivým stavům negativně ovlivňujícím zdraví trávicího traktu, např. idiopatickým střevním zánětům (Crohnova choroba, ulcerativní kolitida), syndromu dráždivého tračníku, gastroezofageálnímu refluxu, hepatitidě typu C, nealkoholové steatóze jater a dalším, a jejich aktualizace. Tvoří diagnostické a terapeutické východisko při rozhodování lékaře. Pokyny WGO jsou globálně použitelné díky povaze svých kaskád, které určují další způsoby, jak dosáhnout nejlepšího možného výsledku s využitím dostupných zdrojů.

Kaskáda je výběr dvou nebo více hierarchicky uspořádaných diagnostických nebo terapeutických možností založených na osvědčených lékařských postupech, metodách, nástrojích nebo produktech pro stejnou nemoc, stav nebo diagnózu, jejichž cílem je dosáhnout stejného výsledku a které jsou seřazeny podle dostupných zdrojů.

Pro lékárníky slouží jiné informační zdroje – dispenzační minima a doporučené postupy. Pro řešení některých trávicích obtíží se trpící lidé rovněž obracejí na ně. Lékárníci by měli pacientům poskytovat pokyny o správném užívání léčivých přípravků i „doplňkového sortimentu“ uváděných na trh pro zdraví zažívacího traktu. I když jsou příčiny zdravotních problémů různorodé, některé z nich lze řešit pomocí samoléčby. Úloha lékárníků je širší – mohou být nápomocni při navrhování režimových opatření, při identifikování pacientů s rizikem nebo příznaky souvisejícími s onemocněním trávicího traktu, které vyžadují další lékařské vyšetření a léčbu. Mohou také povzbudit pacienty, aby se aktivně zajímali o své zažívací ústrojí a diskutovali o riziku gastrointestinálních potíží se svými poskytovateli primární zdravotní péče.

Při výskytu opakovaných potíží, při jejich zhoršování, úbytku tělesné hmotnosti, při opakovaném zvracení, výskytu horečky, hlenu nebo krve ve stolici je nutné pacienta odeslat k lékaři.

Vraťme se k obecnější, starší, avšak stále aktuální problematice výživových doporučení pro zlepšení zdraví trávicího traktu:

Deset globálních výživových doporučení pro zlepšení zdraví zažívacího traktu

1. Jezte menší porce jídla, ale častěji bez navýšení celkové kalorické hodnoty. Lépe 4–5 menších porcí jídla místo 2–3 velkých porcí jídla denně. Jezte pravidelně.

2. Zařaďte do svého jídelníčku vlákninu, například 5 porcí ovoce a zeleniny denně a zvyšte denní spotřebu celozrnných obilovin anebo luštěnin.

3. Zvyšte konzumaci ryb: 3 až 5krát týdně.

4. Snižte příjem potravin s vyšším obsahem tuku, mastných a smažených jídel.

5. Konzumujte fermentované mléčné výrobky, zejména probiotika s prokázanými účinky na zdravé trávení.

6. Dávejte přednost masu s nižším obsahem tuku, jako je kuřecí, krůtí, králičí... nebo libovému hovězímu, vepřovému či jehněčímu masu.

7. Zvyšte příjem pitné vody na 2 litry denně a zároveň snižte příjem nápojů s obsahem kofeinu, alkoholu a nápojů bohatých na cukr.

8. Věnujte jídlu dostatek času a jídlo pomalu a dobře rozžvýkejte. Tedy jezte v klidu, nespěchejte, nehltejte.

9. Praktikujte zdravý životní styl včetně pravidelného pohybu a nekuřte. Pohyb stimuluje činnost trávicího systému, např. pravidelná chůze.

10. Udržujte si zdravý index tělesné hmotnosti (BMI); u obézních lidí se vyskytuje více zažívacích potíží.

Nepřejídejte se.

Další možné rady a doporučení, kromě výše uvedených, zahrnují například:

- Snižte hladiny stresu. Stres může ovlivnit všechny části trávicího systému, komunikaci neuronů ve střevech s mozkem, může také narušit mikrobiom (= střevní mikroflóra), a tím ovlivnit mozek, emoce a myšlení. Ve střevech se podobně jako v mozku tvoří hormon serotonin, hormon dobré nálady.

- Vyhněte se zbytečnému užívání antibiotik. Střevní flóra je životně důležitá pro normální fungování lidského těla, zbytečné a nesprávné užívání antibiotik může mít na střevní mikrobiom několik negativních dopadů – může měnit metabolickou aktivitu, snižovat rozmanitost mikroorganismů a selektovat organismy rezistentní vůči antibiotikům.

- Dopřejte si kvalitní spánek. Střevní mikrobiom reguluje spánek a psychické stavy hostitele a prostřednictvím osy mikrobiom – střevo – mozek ovlivňuje také trávicí, imunitní a metabolické funkce. To naznačuje, že střevní mikrobiom a metabolismus souvisí s cirkadiánním rytmem hostitele a spánkem.

Doc. RNDr. Jozef KOLÁŘ, CSc.

Literatura u autora