Postkoitální antikoncepce a specifika jejího výdeje

Když jsem v červnu roku 2022 navrhla pracovní skupině pro celoživotní vzdělávání, že by Komora mohla uspořádat webinář k etice povolání lékárníka, netušila jsem, že neuteče ani rok a právě chování lékárníků bude v hledáčku několika médií a feministického podcastu.

Webináře, který se věnuje Etickému kodexu České lékárnické komory, se úspěšně zhostil právní poradce komory Jaroslav Maršík. I když, jak sám přiznal, v tomto případě musel vystoupit ze své komfortní zóny a příprava si vyžádala několik měsíců. Přestože je Etický kodex oproti jiným stavovským předpisům velmi stručný, každý z jeho 18 bodů by mohl být předmětem samostatného článku nebo alespoň sloupku do časopisu.

Jako uvedení do problematiky si dovolím dotknout se bodů 1 až 4, které přímo nebo nepřímo souvisejí s výdejem postkoitální antikoncepce, jemuž se chci v tomto článku věnovat především.

V lednu 2023 byl publikován díl podcastu od feministické platformy Beat Sexism Talks (BST), věnovaný problematice výdeje postkoitální antikoncepce v lékárnách z pohledu pacientky či návštěvníka lékárny, který si chce tento přípravek pořídit. Lékárníci z podcastu nevycházejí zrovna „bez ztráty kytičky“ a jeho poslech je poučný pro každého z nás, i když generalizace ani závěry, které autorky podcastu ze zkušeností příspěvatelek a přispěvatelů vyvozují, jsou nesprávné. Přestože jsou jednotlivé příběhy, ve kterých se objevuje přemlouvání, dehonestace nebo zostuzování, neověřitelné, jejich počet naznačuje, že nejsou zcela ojedinělé, a to i když vezmeme v úvahu, že se ročně v ČR vydá více než 80 tisíc balení přípravků s noretisteronem nebo ulipristalem. Nicméně chování lékárníků při jejich výdeji se rozhodně nedá označit na fenomén, i když o něm autorky takto hovoří. Podcast si můžete poslechnout přes přiložený odkaz.

Výdej postkoitální antikoncepce by měl proběhnout stejně jako výdej například paracetamolu nebo ambroxolu –⁠ profesionálně, v souladu s registrační dokumentací, zákonem o léčivech i prováděcími předpisy a především bez odsudků a emocí. Emočně vypjatá je často už samotná situace, kterou řeší návštěvnice lékárny, když si pro tento lék přijde, a lékárník má provést výdej bez morálního hodnocení situace či vyvíjení nátlaku na pacientku.

Pacient má zároveň při výdeji kteréhokoli léčivého přípravku, tedy poskytování zdravotní péče, nárok na přiměřené soukromí, při výdeji „pilulky po” hraje diskrétnost zásadní roli. Lékárník (nebo farmaceutický asistent) by měl pacientce nabídnout rozhovor v soukromí, pokud není v lékárně diskrétní zóna.

V téměř každém mediálním výstupu, například i při reakcích na ekonomické tlaky k internetovému prodeji léků, zdůrazňujeme, že výdej léčivého přípravku vyžaduje mnohem více než mechanické podání krabičky na žádost pacienta. Dispenzace zahrnuje zajištění správného užití, zajištění bezpečnosti, vyloučení kontraindikací a interakcí s jinými léky či další odborné úkony a zpětnou vazbu od pacienta. Výdej postkoitální antikoncepce není výjimkou, má mnoho omezení a pravidel, aby bylo možné tento lék vydat a žena ho mohla bezpečně užít. Tento pohled v původním dílu podcastu úplně chyběl, takže jsme kontaktovali autorky a nabídli pohled z druhé strany táry. V navazujícím díle podcastu jsme vysvětlili oprávněnost odborných dotazů i právo zdravotníka na výhradu svědomí. Vysvětlení může být pro ženy, které přicházejí do lékárny pro „pilulku po“ užitečné, protože jde většinou o velmi mladé pacientky, které jinak lékárnu nenavštěvují a mohou mít zkreslený pohled na lékárenskou péči.

Nicméně poučení by bylo s největší pravděpodobností přínosné pro obě strany. Pravidla výdeje postkoitální antikoncepce zaznamenala největší změny mezi všemi léčivými přípravky. Do roku 2011 byla k dispozici pouze na lékařský předpis, poté patřila do kategorie léčivých přípravků s omezením a od roku 2015 je dostupná bez omezení. Mnoho lékárníků tento postupný přechod vnímalo jako odborně nebezpečný, nicméně se postupem času ukázalo, že změny byly pro uživatelky převážně pozitivní.

Neznamená to samozřejmě, že lék bude bezmyšlenkově vydán komukoli kdykoli. Obě léčivé látky mají své kontraindikace a interakce s jinými léčivy. Lék musí být podán do 72, resp. 120 hodin, přičemž ideální podání je do 12 hodin. Otázka, kdy k nechráněnému pohlavnímu styku došlo, je tedy korektní. Jejich užití se nedoporučuje například, pokud je žena už těhotná, při závažném jaterním onemocnění, při hypersenzitivitě na levonorgestrel nebo na laktózu či s mimoděložním těhotenstvím nebo zánětem vejcovodů v anamnéze. Opatrně se musí také postupovat, pokud pacientka užívá léky, které indukují jaterní enzymy, nebo užívá perorálně glukokortikoidy při léčbě astmatu či má Crohnovu chorobu.

Pohled lékárníka má být odborný, bez hodnocení situace nebo ženy, která přípravek chce užít. A to i tehdy, když je její výdej v rozporu s morálními zásadami nebo vírou lékárníka. Ani v takovém případě nesmí lékárník ovlivňovat rozhodnutí ženy a má profesionálně předat výdej jinému lékárníkovi nebo farmaceutickému asistentovi v lékárně, případně pacientku odkázat na nejbližší lékárnu, kde jí „pilulku po“ vydají.

Výdej postkoitální antikoncepce není jednoduchý ani pro zdravotnickou stranu táry. Pracovní skupina pro celoživotní vzdělávání proto zvažuje uspořádání webináře na toto konkrétní téma. Ten by měl být podle mého názoru k dispozici i farmaceutickým asistentům, kteří mohou „pilulku po“ vydávat také.

Michaela BAŽANTOVÁ