Editorial

Je po volbách a snad vůbec poprvé jsou v programovém prohlášení vlády zmíněny i lékárny. Konkrétně jde o větu: „Podpoříme rozvoj a posílení primární péče, včetně ­zapojení lékáren do preventivních a jednoduchých screeningových programů.“ Vzhledem k tomu, že třeba očkování v lékárnách se do téhle obecné věty může a nemusí vejít, a po tom, co v červnu předchozí poslanecká sněmovna na pokoutně zamaskovaný návrh končícího ministra zdravotnictví odinstalovala z definice farmaceutické péče právě „služby v oblasti ­prevence a včasného rozpoznávání onemocnění“, by se mohlo zdát, že ­budoucí vládě jde jen o nápravu škod a bude jí stačit pouhý návrat definice do původního znění.

Ale byla by škoda to nechat jen tak bez zvýšení kompetencí a očkování. Mluvil jsem o tom na Konferenci Mladých lékárníků už v roce 2015 a znovu letos v říjnu při představení analýzy nákladové efektivity, kterou pro očkování v lékárnách zpracoval think tank Ministr zdraví. Data jednoznačně ukázala, že se prostředky vložené do očkování v lékárnách státu násobně vrátí. Konkrétně u očkování proti chřipce to vychází na 6,53 korun na jednu investovanou.
Sice se nám nemusí líbit jeho nastavení, ale i ukončený pilotní projekt očkování v lékárnách ukázal, že to jde. Zájemců bylo víc než očkovacích kapacit. Když se mě na projekt v létě ptali novináři, odpověděl jsem, že jej vnímám jako ověření ochoty společnosti k rozšíření možností a pokud se ukáže, že je lékárna vhodnou cestou, dalším logickým krokem bude zvýšení kompetence farmaceuta.
Na tenhle logický krok už je čas. Z publikovaných výsledků je zřejmé, že dalšího ověřování není třeba. Šest z deseti lidí nemá problém se nechat naočkovat v lékárně a téměř polovinu lidí přivede možnost nechat se naočkovat o víkendu (kdy praktici neordinují). Minimálně pro splnění dvou bodů sjezdového usnesení (prosadit opravu definice farmaceutické péče a prosazovat očkování v lékárně farmaceutem) máme slušně nabito.    

Stanislav HAVLÍČEK