Měsíčku na nebi fytoterapeutickém, světlo tvé daleko vidí

Zahrádky, ze kterých svítí zářivě oranžové květy měsíčku lékařského (Calendula officinalis), vysílají jasný signál, že se díváte na jednu z nejuniverzálnějších léčivých rostlin. Lidstvo ji používá již po staletí a na rozdíl od mnoha lidových léčitelských praktik má měsíček své místo i v moderní fytoterapii a jeho účinky potvrzuje vědecký výzkum.

Tajemství měsíčku spočívá v bohatém chemickém složení. Květy obsahují vysoké koncentrace karotenoidů (včetně betakarotenu), flavonoidů, saponinů a esenciálních olejů, které působí protizánětlivě, antisepticky a podporují hojení tkání. Praktické využití měsíčku ohromuje svou šíří. Vnitřně užívaný čaj pomáhá při problémech se žlučníkem, játry a celým trávicím traktem včetně gastritidy a žaludečních vředů. Ženy oceňují jeho schopnost regulovat menstruační cyklus a zmírňovat bolestivou menstruaci. Zevně aplikované masti a oleje pak představují osvědčený prostředek při hojení ran, popálenin, ekzémů, akné či zánětů dásní. Není divu, že si tento nenápadný květ zaslouží místo nejen na zahrádce, ale i v každé domácí lékárničce.

Také v lidových pověrách a květomluvě je měsíček hotová „celebrita“. Pravidelně rozsvěcuje nejen záhonky, ale i magické rituály a pohanské slavnosti. Do lékařských herbářů se dostal v obdo­bí renesance a možnosti jeho terapeutického využití svítí dějinami až do současnosti. Ve světě pověr, rituálů a symboliky ale doslova září. Skoro tak jako, inu jako květy měsíčku.

Právě díky oranžovým květům, které připomínají sluneční paprsky, byl (a možná stále je) považován za symbol slunce. Květy měsíčku nasypané do koupele měly zajistit všeobecný obdiv a úctu. Podle starých legend zavěšené nad dveřmi domů ochraňují před vstupem zlých sil a duchů. Také, pokud jsou schované pod polštářem nebo pod postelí, podporují prorocké sny. Měsíček ve snu pak předpovídal příchod dobrých věcí. V některých rituálech dívky chodily bosé po květech měsíčku, aby rozuměly řeči ptáků.

Měsíček je také známý jako dokonalý meteorolog. Pokud jsou jeho květy ráno zavřené, čeká nás déšť –⁠ tento trik používali už naši pra-prarodiče a byli tehdy v předpovědi počasí často úspěšnější než dnešní mobilní aplikace. Mezi pranostikami najdeme varování, že květy měsíčku by nikdy neměly být sbírány za úplňku, jinak prý může „sběrače“ pronásledovat zmatek ve vztazích, zvlášť pokud květy daruje hned několika lidem najednou.

V květomluvě hraje měsíček několik zajímavých rolí. Podle řecké legendy se měsíček zrodil ze slz Afrodity, které uronila nad ztrátou milence Adonise. Ve středověku byla rostlina spojována především s magickým vnímáním slunce, cyklů roku a ženské energie. V 19. století symbolizovaly jeho květy bolest z lásky, rozčarování, nesnáze či žárlivost. Současná květomluva připisuje měsíčku sílu symbolizovat nové začátky, cykličnost života a přání ště stí do nového projektu.

Staří Egypťané připisovali měsíčku omlazující schopnosti; Hindové s ním zdobili chrámy, protože věřili v jeho sílu spojit člověka s božstvím. Římané jej zase používali k barvení másla nebo sýrů, v kuchyni jim sloužil také jako levnější varianta šafránu. Ve starém Římě i v Persii byl přidáván do slavnostních jídel.

Ve středověku byl měsíček součástí rituálů spojených se slunovratem a rovnodenností. Květy symbolizovaly vítání slunečního světla, prodlužování dne a obnovu přírody. Jako sluneční hodiny, meteorologická stanice i talisman proti zlým silám zůstává v zahrádkách dodnes.

Aztékové i Mayové používali měsíček v rituálech spojených se smutkem a loučením –⁠ v jejich symbolice to byl typický květ smutku i víry v posmrtný život. A jestliže je oranžová dýně symbolem svátku Halloween, zářivě oranžový měsíček aztécký (španělsky cempasúchil) hraje zcela zásadní roli v mexických oslavách Dne mrtvých (Día de los Muertos). Technicky sice jde o aksamitník vzpřímený, ale klíčová je barva květů, kterou mají s měsíčkem společnou. Už podle legend zmíněných Aztéků měl žlutooranžový měsíček osvětlovat svět mrtvých a na Den mrtvých (u nás Svátek Všech svatých, Památka zesnulých –⁠ Dušičky) ukazovat zemřelým cestu mezi živé. Mexičané věří, že vůně a jasná barva těchto květin pomáhá duchům předků najít cestu zpět ke svým příbuzným. Květiny svou intenzivní barvou přitahují pozornost duší a vedou je domů.

Měsíček je proto nedílnou součástí příprav na Den mrtvých. Mexické rodiny jím bohatě zdobí hroby svých blízkých na hřbitovech, kde spolu s dalšími květinami, svíčkami a oltáři vytváří zářivě barevnou podívanou. Květiny jsou také klíčovým prvkem domácích oltářů (tzv. ofrendas), které rodiny staví na počest zesnulých příbuzných spolu se svíčkami, kadidlem, fotografiemi a oblíbenými předměty i jídly zemřelých. 

Svátek Día de los Muertos zařadilo UNESCO v roce 2003 mezi mistrovská díla nehmotného kulturního dědictví lidstva a představuje radostné shledání živých s mrtvými a spojuje předkřesťanské aztécké tradice s katolickými prvky.

Měsíček je zkrátka květina, jejíž příběhy, magické triky i lapálie mají zářivě oranžovou barvu roucha budhistických mnichů, ať už jsou její květy zavřeny před deštěm, schované pod polštářem nebo hrají hlavní roli v mexické oslavě mrtvých. Až příště uvidíte měsíček za plotem, v duchu mu poděkujte za inspiraci pro přírodní léčitele, ranní předpověď počasí i za všechny nevšední legendy a rituály.

Stanislav Havlíček