Světové dny zdraví

V měsíci prosinci si připomínáme a v naší rubrice jsme přiblížili následující významné dny ve zdravotnictví, resp. mezinárodní nebo světové dny věnované problematice zdraví: Světový den boje proti AIDS, Mezinárodní den osob se zdravotním postižením, Mezinárodní den lidských práv, Světový den/týden alergie, Mezinárodní den dobrovolníků, Mezinárodní den lidské solidarity, Mezinárodní den migrantů, Mezinárodní den všeobecného zdravotního pokrytí, Den solidarity s pacienty, Světový den polykání, Mezinárodní den připravenosti na epidemii, Světový den prevence znečištění životního prostředí, Měsíc informovanosti o obstipaci/zácpě a Mezinárodní den práv zvířat.

Den povědomí (informovanosti) o sezónní afektivní poruše (SAD), Měsíc povědomí (informovanosti) o sezónní afektivní poruše (SAD) (Seasonal Affective Disorder (SAD) Awareness Day, Seasonal Affective Disorder (SAD) Awareness Month)

Jednotlivé země ve světě si Den informovanosti o sezónní afektivní poruše nepřipomínají jednotně, nýbrž v různých dnech a měsících. Můžeme se setkat například s 21. červencem, první středou v listopadu, 17. listopadem a dalšími daty. Podobný přístup je uplatňován při organizování Měsíce informovanosti o sezónní afektivní poruše. Ten se koná v USA koná v prosinci. Některé země nevyhlašují ani jednu ze zmíněných kampaní, v Kanadě se jako riskantní období pro SAD označuje prosinec a leden (December through January). Ale i v zemích, kde je Den nebo měsíc informovanosti o SAD vyhlašován, velmi často na národní úrovni absentuje informace o vzniku, iniciátorech založení a související informace (témata, logo aj.).

Uvedená časová heterogenita konání osvětových akcí v oblasti duševního zdraví může odrážet právě sezónnost objevení se aktivní poruchy a deprese.

Sezónní afektivní porucha (SAD) byla poprvé formálně popsána a pojmenována v roce 1984 americkým psychiatrem Normanem Edwardem Rosenthalem (nar. 1950) a jeho osmi spolupracovníky z Národního institutu duševního zdraví v Bethes­dě (USA) v publikaci Sezónní afektivní porucha. Popis syndromu a předběžné poznatky ze světelné terapie (Seasonal affective disorder. A description of the syndrome and preliminary findings with light therapy. Archives of General Psychiatry 41, 1984, č. 1, s. 72–80). Uznání SAD jako samostatné poruchy nálady vycházelo z pozorování lidí, jejichž deprese byla spojena se zimními měsíci a snížením denního světla. V návaznosti na uvedené byly položeny základy světelné terapie pro léčbu SAD.

Vlivu sezónních výkyvů na vznik některých nemocí se věnovali již antičtí lékaři. Ve třetí knize Aforismů Hippokratés (460 př. n. l. –⁠ cca 370 př. n. l.) napsal: „Změny ročních období působí nejvíce nemocí, a v těchto obdobích velké změny buď tepla, nebo chladu, a ostatní podle téhož pravidla.“ Tento princip se objevuje i v traktátu O vzduchu, vodách a místech (De aere, aquis et locis), v němž Hippokratés zdůrazňuje, že lékař má při zkoumání příčin nemocí věnovat pozornost ročním obdobím, větrům a klimatickým změnám, protože tyto faktory ovlivňují výskyt epidemií a zdravotní stav populace.

Jasný popis sezónní afektivní poruchy („pravidelně v určitém ročním období –⁠ například v zimě –⁠ hluboká melancholie, která na jaře přechází v mánii a na podzim zpět v melancholii“), se nachází ve druhém rozšířeném vydání učebnice Wil­hel­ma Griesingera Patologie a terapie duševních nemocí (Patho­lo­gie und Therapie der psychischen Krankheiten), z roku 1855.

Myšlenka fototerapie je známá rovněž z antiky. Ve 2. století před n. l. napsal řecký lékař Aretaeus z Kappadocie ve svém díle O léčení vleklých/chronických nemocí (De curatione diuturnorum morborum), že sluneční světlo by mohlo vyléčit chronické případy toho, co nazýval „letargií“, ale co bychom dnes označili jako depresi: „Letargičtí lidé by měli být položeni na světlo a vystaveni slunečním paprskům (neboť nemoc je šero); a na poměrně teplé místo, protože příčinou je ztuhnutí vrozeného tepla.“

Ačkoli je vystavení dennímu světlu často označováno jako „terapie přirozeným světlem“, pojmy „světelná terapie/léčba“ nebo „fototerapie“ obvykle odkazují na vystavení lidského organismu umělému světlu.

Dalším zajímavým případem byla spolupráce Rosenthala s vědcem Herbem Kernem. Kern pečlivě zdokumentoval svou vlastní sezónní depresi (zimní depresi, winter blues) a stal se prvním pacientem s jasně vymezenými sezónními náladovými cykly, u něhož byla použita světelná terapie k překonání deprese. Jeho úspěšná léčba byla pro Rosenthala inspirací k definování syndromu sezónní afektivní poruchy a k použití světelné terapie jako systematické kontrolované léčby tohoto stavu. Jde o názorný příklad, jak může jeden pacient vést k rozpoznání běžného zdravotního problému a k nové léčebné metodě.

Historie SAD zahrnuje základní výzkum cirkadiánních rytmů, regulace melatoninu a vlivu fotoperiody (délky denního světla) na náladu.

Sezónní afektivní porucha, známá také jako sezónní deprese (letní deprese, zimní deprese) je typ závažné depresivní poruchy, spojené se střídáním ročních období. Přitom se od sebe odlišuje sezónní afektivní porucha a deprese.
Jejich rozdíly jsou uvedeny v tabulce.

Pozn.: Anglický akronym pro sezónní afektivní poruchu (SAD) je také anglickým plnovýznamovým slovem s příhodným významem, např. smutný, nešťastný, sklíčený, politováníhodný, mrzutý, chmurný, skličující, melancholický… Etymologie poukazuje na původ slova a změnu jeho významu. Ve zkratce –⁠ předchůdcem středoanglického slova „sad“ je staroanglické slovo „sæd“ (sytý, plný, unavený z něčeho), z pragermánského slova „*sadaz“ (sytý, plný). To je odvozeno z proindoevropského slova „*seh₂-“ (nasytit, uspokojit). V období střední angličtiny (1100–1500) dochází ke změně významu pojmu. Z původního spojení s pocitem spokojenosti nebo uspokojení se proměnil na stav charakterizovaný žalem, smutkem nebo truchlivostí. Možná tato změna významu vycházela ze spojení spokojenosti s pocitem sytosti a myšlenky, že prázdnota vede ke smutku.

V shakespearovské éře (konec 16. a začátek 17. století) vzniklo mnoho literárních děl, která se zabývala hloubkou lidských emocí, včetně smutku. Spisovatelé jako William Shakespeare začlenili pojem smutku do svých her a sonetů, čímž jej dále popularizovali a upevnili jeho místo v anglickém jazyce. Smutek se stal významným tématem v literatuře, což čtenářům a di­vá­kům umožnilo propojit se se složitostí lidské zkušenosti a vcítit se do postav.

Sezónní variace nálady a chování mají také významnou sou­vis­lost jak se sebevraždami a pokusy o sebevraždu, tak s pocitem bezcennosti.

Stručné shrnutí:

SAD je kombinace biologických a náladových poruch spojených se sezónními vzorci depresivních symptomů, které se obvykle vyskytují během podzimu a zimy, přičemž úplné vymizení příznaků se objevuje na jaře a v létě. SAD se může objevit také během jara a léta, i když je to méně časté.

Nejvíce ohrožené osoby rozvojem SAD jsou:

-⁠ SAD se projevuje jasněji u žen než u mužů, ale muži často pociťují závažnější příznaky,

-⁠ SAD na podzim/v zimě postihuje častěji mladší osoby než starší.

-⁠ SAD v rodinné anamnéze zvyšuje pravděpodobnost jejího vzniku,

-⁠ u osob s diagnostikovanou depresí se přítomné příznaky v případě vzniku SAD zhoršují,

Situace v ČR

Sezónní afektivní porucha se vyskytuje nejčastěji na podzim a v zimě, postihuje asi 3 % Čechů. Výkyvy psychiky pociťuje až 15 % lidí.

Citát na závěr: V každé kultuře existuje jistá představa o emo­cionálních nebo psychologických rozdílech. Ne všechny kultury tyto rozdíly identifikují stejným způsobem, ani nepoužívají shodné pojmy. Stejně tak však neexistuje žádná kultura, která by byla lhostejná k těm, kdo jsou smutní, vyděšení nebo nesrozumitelní ve svém chování.

Literatura u autora.

Doc. RNDr. Jozef Kolář, CSc.